Cílem této diplomové práce bude zjistit, jak vnímali klienti psychoterapeutický proces, který v důsledku pandemie COVIDu-19 probíhal online formou z jejich domácího prostředí. Respondenty budou lidé, kteří mají zkušenost s „běžnou“ psychoterapií tváří v tvář, ale během pandemie byli vzhledem k situaci nuceni zvolit (popř. přejít na) online formu psychoterapie. Domácí prostředí se od kanceláře psychoterapeuta v mnohém odlišuje, a práce se proto bude zabývat aspekty, které jsou pro domácí prostředí specifické. Konkrétně se jedná o to, jak klienti vnímali potenciální přítomnost dalších osob u sebe doma během sezení, jak vnímali místo, ze kterého se na psychoterapii přihlašovali apod. Práce se explicitně zaměří na rozdíly, které klient vnímá mezi sezením v domácím prostředí a sezením v pracovně psychoterapeuta. Data budou získávána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů a budou analyzována pomocí interpretativní fenomenologické analýzy.