1)Bakalářská práce bude vypracována na téma zkušenosti českých pedagogů výchovy ke zdraví s žáky, kteří prodělali poruchu příjmu potravy. Zkušenost je pojem, který znamená poznání, jež bylo vytvořeno díky empirickým poznatkům a smyslům Encyklopedický slovník. 1. vyd. Praha: Odeon, 1993, 1253 s. ISBN 80-207-0438-8, str. XYZ). Teoretická část práce vysvětlí pojem „zkušenost“ a bude se zaměřovat na vymezení a popis problematiky poruch příjmu potravy. Praktická část bude vytvořena na základě výsledků kvalitativního výzkumu, kde bude použita metoda kvalitativního bádání a rozhovory s učiteli základních škol. 2)Poruchy příjmu potravy jsou jedním z nejčastějších a nejzávažnějších onemocnění dospívajících dívek. Nejvíce zastoupenou skupinou nemocných jedinců jsou dívky ve věku 11 až 18 let. Tato nemoc má chronický průběh a psychické a sociální následky. Jedná se o strach z tloušťky a nespokojenost se svým tělem. Podle Krcha (KRCH, František David. Mentální anorexie. 1. vyd. Praha: Portál, 2002, 235 s. ISBN 978-807-1785-989) se dělí mentální anorexie a mentální bulimie na atypickou mentální anorexii a atypickou mentální bulimii). Z dosavadních výzkumů na téma zkušenosti pedagogů s poruchami příjmu potravy byly zkoumány zkušenosti z pohledu pedagoga a možnosti spolupráce, na problému zúčastněné rodiny, se školou. Nejčastěji bylo zjištěno, že si pedagogové všimli psychické nebo fyzické změny u žáka sami. Další informace o častých až extrémních obratech v jednání a náladách studenta zaznamenali spolužáci a další učitelé. Pouze v jednom případě se pedagog dozvěděl o určitém zvratu v chování dítěte od rodičů. Dále výzkum přinesl, že zkušenosti pedagogů, ohledně spolupráce školy s rodinou dětí s poruchami příjmu potravy, jsou vesměs kladné, tedy, že rodiče se školou spolupracovali. Zkušenost pedagogů pátrajících po vzniku poruch příjmu potravy u studentů byla téměř jednotná. Ve většině případů se na vzniku velkou měrou podílela nefunkčnost rodiny. Dále bylo zjištěno, že informovanost učitelů o anorexii či bulimii je dostačující, ale jejich odborné vědomosti nikoliv. O problematice poruch příjmu potravy se dozvěděli z odborných seminářů, samostudia, vysoké školy nebo z vlastní praxe. 3) Cílem práce bude zjistit, jaké zkušenosti mají pedagogové na základních školách s poruchami příjmu potravy. Jak se dozvěděli o dítěti, které prodělávalo poruchy příjmu potravy, jak poznali, že se jedná právě o poruchy příjmu potravy, jak se podíleli na řešení problému, jak postupovali v dalších krocích a jaká byla jejich spolupráce s rodiči dětí s poruchami příjmu potravy. 4)Pracovní postup spočívá v prostudování odborné literatury. V části praktické budou realizovány rozhovory s cílovou skupinou, tedy učiteli. Bude použito polostrukturované interview, kdy dotazovaný učitel bude mít možnost vyjádřit se dle svých zážitků. Tento druh rozhovoru není daný přesně stanovenými otázkami, proto přinese více nových, většinou nepředpokládaných informací ohledně řešeného tématu. 5)Březen – červen 2014 – proběhnou konzultace s vedoucí práce a následné předložení projektu bakalářské práce Září – listopad 2014 – proběhnou konzultace s vedoucí práce, shromáždění materiálů , domluvy se základními školami, realizace rozhovorů s pedagogy VKZ, vypracování teoretické části Leden – duben 2015 – proběhnou kontroly a konzultace s vedoucí práce, zpracování získaných údajů, dokončení praktické části a následné odevzdání bakalářské práce. 6)Výsledky výzkumu mohou být představeny na konferencích zabývajících se touto problematikou.