Methylace a hydroxymethylace cytosinů patří k nejstudovanějším epigenetickým modifikacím eukaryotního genomu, neboť hrají důležitou roli v genomovém imprintingu, regulaci genové exprese, diferenciaci, karcinogenezi apod. Tyto modifikace se zdají být jak dědičnými, tak mohou být zároveň i ovlivněny prostředím. DNA methylace jsou klinicky využívány jako potencionální biomarkery při vyhodnocování rizika vzniku rakoviny, při její včasné diagnóze, prognóze a epigenetické terapii. Vzhledem k tomu, že modifikační vzor spojený s nejrůznějšími fyziologickými změnami bývá často velmi specifický, variabilní mezi jednotlivými buňkami, je jeho přesné mapování nezbytné pro pochopení příslušných regulačních mechanismů. Existuje řada metod detekce modifikovaných cytosinů, jež mohou být rozděleny do několika kategorií, přičemž každá strategie má své výhody i nevýhody pro různé účely. Cílem BP by bylo provedení literární rešerše týkající se (i) významu DNA modifikací v epigenetice eukaryotního genomu, (ii) rozdílů ve specifitě působení obou typů modifikací (iii) zhodnocení všech základních strategií jejich detekce s důrazem na ty které jsou schopny tyto modifikace spolehlivě odlišit. Na tuto rešerši by mohla navazovat DP, jejímž cílem by bylo detailní zmapování methylačního vzoru RNA PolI promotoru u aktivních a umlčených epigenetických variant rRNA genů pomocí metod sekvenování třetí generace.