Sádrovec   ::  CaSO₄ . 2 H₂O

Znám rovněž pod označením gyps. Zpravidla neobsahuje izomorfní příměsi. Jednoklonný (monoklinický). Ve vrstevnaté krystalové struktuře jsou dva listy anionových skupin [SO₄]^2- úzce spojené s ionty Ca²⁺. Molekuly H₂O jsou mezi dvojitými vrstvami, což vysvětluje výbornou štěpnost sádrovce. Každý iont vápníku obklopuje 6 iontů kyslíku, které patří skupinám [SO₄]^2-, a 2 molekuly vody. Každá molekula H₂O spojuje iont Ca s jedním iontem kyslíku ve stejné dvojité vrstvě a s druhým iontem kyslíku v sousední vrstvě. Na krystalech je známo asi 70 jednoduchých tvarů, z nich 15 běžných. Nejčastější krystalový habitus je tabulkovitý, sloupkovitý, pravítkovitý a čočkovitý.

Často dvojčatí (tzv. vlaštovčí ocasy a pařížská dvojčata). Obvykle tvoří jemně zrnité (sněhobílý alabastr), celistvé, vláknité nebo lupenité (dokonale čiré mariánské sklo) agregáty. Tvoří pseudomorfózy po kalcitu, anhydritu a halitu, sám je nahrazován aragonitem, kalcitem, křemenem a opálem. Je bezbarvý, bílý, šedý, nažloutlý, hnědavý až černý. Průsvitný až průhledný. Vryp bílý, lesk skelný, na štěpných plochách perleťový. Štěpné lupínky jsou poněkud ohebné. Nepatrně rozpustný ve vodě, dobře v HCl. Špatný vodič tepla. Krystaly uzavírající cizí látky vykazují někdy fluorescenci.

• tvrdost: 1,5 - 2 (v závislosti na anizotropii, tj. závislosti fyzikálních vlastností na směru)
• hustota: 2,3 g . cm^-3

Animace krystalových soustav

Výskyt

Tento nejhojnější sulfát je typickým minerálem sedimentogenních a zvětrávacích procesů. Zřídka je produktem fumarol a solfatar, při interakci vulkanické síry reaguje s minerály vápenatých hornin.

U nás se objevuje jako produkt oxidace pyritu (Chvaletice). Je velmi hojným produktem větrání kyzů i v horninách, např. okolí Prahy. Velká ložiska sádrovce vznikla odpařováním mořské vody, např. Kobeřice u Opavy. Na ložiskách uvedeného typu jsou vrstvy sádrovce často střídavě doprovázeny vrstvami anhydritu, což lze vysvětlit kolísáním teploty v průběhu sedimentace (při teplotě pod 34 °C se z mořské vody vylučuje sádrovec, při teplotě nad 34 °C anhydrit).

Jednotlivé krystaly a jejich shluky lze najít v jílech a slínech na Jižní Moravě. Sádrovec vykvétá s jinými solemi ve stepních a pouštních oblastech, kde tvoří i konkrece, krusty a tzv. "pouštní růže" (shluky tabulkovitých vějířovitých krystalů narůžovělé barvy). Za redukčních podmínek krystalizuje kolem teplých pramenů např. u Františkových Lázní. Hojně se vyskytuje v hnědouhelných pánvích, např. u Šardic na Hodonínsku a u Kadaně. Na Slovensku je primární na hydrotermálních ložiskách u Banské Štiavnice. Znamenité krystaly jsou známy ze solných ložisek u Prešova a Michalovců. Dále pak v Polsku (Wieliczka), SRN, Rakousku, Francii, Anglii, Maroku, Alžírsku, Tunisku, Chile, USA aj.

Význam

Význam sádrovce je velký. Vyrábí se z něj sádra, přidává se při výrobě cementu. Zejména ve stavebnictví (štukatérská a modelářská sádra, surový sádrovec jako přísada při výrobě cementu), ve zdravotnictví (sádrové obvazy k fixacím a imobilizacím), výroba barviv, emailů a glazur, přísada v metalurgii niklových rud, alabastr a mariánské sklo k výrobě ozdobných předmětů aj.