Abeceda pivotmana
Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity
Mgr. Tomáš Pětivlas, Ph.D.

Hra 1/1 z vnitřního prostoru
z hlediska bránícího hráče

Pro komplexní vybavení hráčů doporučujeme provádět obranu vniků z oblasti vnitřního prostoru se všemi hráči. Základní obranné pozice rozlišujeme dle postavení obránce vzhledem ke koši a útočníkovi na obranu hráče zezadu, zboku (horní a dolní pozice) a zepředu (čelem nebo mnohem častěji zády k obránci). Nezbytnou součástí kvalitní obranné činnosti je postavení paží. Nejprve uvádíme metodiku činností, které vedou k úspěšnému zvládnutí obranné hry.

Metodika nácviku:

• základní postoj – široké postavení nohou, důraz na práci tělem v okamžiku vtlačování hráče s míčem
• postavení na pokrčenou ruku od útočníka, který obdržel míč a je zády ke koši
• nereagování na fintování zpětné přihrávky
• snaha zasáhnout nekrytý míč útočníka (v postavení i při driblinku směrem do vymezeného území, pokud je útočník zády ke koši)
• zakončení střelbou po přední nebo zadní obrátce útočníka spojit s obranným doskokem. Při obrátce ruka proti střelbě s nízko posazeným těžištěm těla s okamžitým přistoupením k útočníkovi – dále bránit dle pravidel obrany úniku z vnějšího prostoru

Cvičení na rozvoj obranné hry

• boj o postavení ve vnitřním prostoru -vytlačováním útočníka z výhodného pozice pro následnou hru 1/1 (obr. 60).

• nácvik úpravy postavení v okamžiku přihrávky při bránění ze strany - postavení obránce dle polohy míče a rotaci hráče dle míče pomocí obrátek (obr. 61 – obr. 63)

• činnost obránce v okamžiku přihrávky na hráče v dolním postavení – obránce volí ze dvou možností – přesun na vzdálenost pokrčené ruky za útočníka (obr. 64) nebo předskočení útočníka s cílem získat míč (obr. 65)

• obrana útočníka zády k obránci při bránění zepředu. V této fázi již považujeme za nutné uvádět i činnost druhého podkošového hráče pro doplnění souvislostí (obr. 66, 67). Důraz je potřeba dát na přesun obránce od hráče 5 k hráči 4, kdy dochází k výměně útočníků a na vytvoření výhodné pozice pro doskakování (Capel, 2005).

• činnost obránce na slabé straně při vniku hráče z perimetru do vymezeného území
• pro doplnění uvádíme i tuto možnost, kdy pivotman dle systému obrany zastavuje hráče s míčem (obr. 68) – důraz na vzdálenost – ideální je výpomoc až na kraji vymezeného území, dále je důležitá šířka postoje, zdvižené ruce, postoj sladit s dobíhajícím obráncem unikajícího hráče, trenér by měl uvést do jakého okamžiku je výpomoc a kam hráč po výpomoci směřuje

Hra 1/1 v horním postavení z hlediska bránícího hráče

Pro obranu hráče v horním postavení uvádíme metodiku činností, které vedou k úspěšnému zvládnutí obranné hry v horním postavení.

Metodika nácviku:

• základní postoj – široké postavení nohou, snížený postoj, rovná záda - každé zvýšení těžiště vede k výhodě pro útočníka
• obrana hráče při náběhu do horního postavení – obránce se snaží zachovat postavení mezi hráčem a míčem a nepustit tak útočníka do výhodného postavení pro přijetí přihrávky. Zároveň musí udržet svoji zadní nohu v postavení blíže ke koši než je ta útočníkova, aby nedošlo k přehozu nebo k uvolnění obrátkou (obr. 69)

• hra na míč – přenášení míče útočníkem před tělem mezi koleny a rameny je signálem pro pokus o zisk míče (dvěma rukama!)
• nasazení míče na střelbu útočníkem bránit s nízko posazeným těžištěm těla a rukou zdvihnutou včas proti střelbě (levá ruka proti hráči střílejícímu pravou rukou)
• fintováním útočníka se nenechat rozhýbat – s použitím mírného přenášení těžiště z pravé na levou nohu a zpět – reagovat až na pohyb spojený s driblinkem a volit optimální délku kroku se zachováním výšky těžiště
• obrana dle pravidel (často dochází k situacím, že obránce útočníka při úniku zachytává rukama, pomocí kolen nebo vypichuje míč v předklonu přes osu ramen)
• při zakončení útočníka střelbou spojit s obranným doskokem
• při dobíhání k hráči, který již má míč držení, zkracovat vzdálenost s rukou proti střelbě (v žádném případě nevyskakovat proti střelbě!) jen do té míry, aby následným zpětným pohybem zachytil případný únik útočníka ke koši
• při obraně posta – střelce volit těsnou obranu a riskovat uvolnění útočníka směrem ke koši
• při obraně hráče, který preferuje úniky ke koši volit odstoupení a riskovat střelbu ze střední vzdálenosti
• při obraně komplexního hráče preferovat těsnou osobní obranu bez míče a zamezit přihrávce
• při úniku útočníka s míčem vyvolat kontakt s tělem útočníka (pokud možno středem těla) s cílem vytlačit útočníka z výhodné pozice pro zakončení
• při vedení směru útoku proti bližší noze obránce provést výkrok do tohoto směru s cílem dosáhnout postavení dříve než útočník (vede k prorážení a zisku míče)
• při provedení obrátky útočníkem opět provést nejprve obranný pohyb vzad k vlastnímu koši
• při zakončení útočníka dvojtaktem volit blokování po srovnání kroku a natočení těla, tj. provedením téhož dvojtaktu se snahou zasáhnout míč bližší rukou (při zakončení útočníka zleva blokovat levou rukou – obránce se tak vyvaruje osobní chyby)
• obrannou činnost zahájit nejprve krokem vzad, na něj navázat pohybem nohou a těla proti směru pohybu útočníka a teprve v další fázi zapojit do obranné činnosti práci tělem a pažemi.