II. třída: Sulfidy

Příbuzné sloučeniny: selenidy, teluridy,arzenidy, antimonidy a bizmutidy

Sulfidy a příbuzné sloučeniny selenu, teluru, arzenu, antimonu a bizmutu představují samostatnou třídu minerálů. Podle vzájemného poměru kovu k dvojmocné síře nebo jiným polokovům se dělí na 4 oddělení. V přírodě jsou však nejrozšířenější sulfidy (sirníky), disulfidy (dvojsirníky) a komplexní sulfidy. Chemicky jsou sulfidy soli odvozené od H₂S, disulfidy jsou odvozovány od H₂S₂ a komplexní sulfidy jsou sloučeniny typu A_mB_nS_x (A = Ag, Cu, Pb, Sn; B = As, Sb). V mnohých minerálech této třídy je kromě typického kovu zastoupen jako metaloid As, Bi, Sb, nebo prvek ze skupiny železa, které mohou vystupovat v roli elektropozitivního nebo elektronegativného prvku. Výrazná příbuznost síry s těžkými kovy se projevuje v tom, že s nimi vytváří ve vodě téměř nerozpustné sirné sloučeniny. Naopak, sulfidy lehkých kovů (Ca, K, Mg, Na aj.) nacházíme jen rozpuštěné ve vodách. Sloučeniny lze považovat za soli sirných analogů některých kyslíkatých kyselin (např. kyseliny thioarzenité H₃AsS₃), proto jsou komplexní sulfidy často označovány jako sulfosoli.

Rentgenometrické výzkumy krystalové struktury potvrzují, že sulfidy se jako iontové sloučeniny velmi odlišují od typických iontů kyslíkatých sloučenin celou řadou charakteristických vlastností a blíží se vlastnostmi spíše k přírodním prvkům než k oxidům a kyslíkatým solím. Ionty S, Se, Te, As a Sb mají v porovnání s kyslíkem větší poloměry, větší schopnost polarizovat se a vytvářet slabé homopolární vazby. Polarizační jevy způsobují, že v krystalových mřížkách elektrony sousedních opačně nabitých iontů dostávají kovový charakter, o čemž svědčí u většiny sulfidů kovový lesk, dobrá elektrická vodivost, vysoká hustota a neprůhlednost.

Geochemicky je tato třída jednotná. Naprostá většina jsou typické minerály rudních žil nebo metasomatických ložisek, vyloučené z horkých roztoků v puklinách hornin nebo dutinách vápenců po rozpuštění rudním roztokem. Vyloučením z magmatu se tvoří pyrit jako akcesorická (přídatná) složka vyvřelin, v bazických vyvřelinách se koncentruje pyrhotin. Na přechodu z pneumatolytické fáze do hydrotermální se někdy vylučuje arzenopyrit, molybdenit a chalkopyrit. Za normální teploty, často biochemickými reakcemi se vylučuje pyrit a markazit, např. v konkrecích v křídových opukách, v jílovitých horninách, koloidní sulfid železa v bahnech lagun. Celkové množství těchto minerálů tvoří asi 0,15 % hmoty zemské kůry. Nejvíce jsou z nich rozšířeny sulfidy, disulfidy a sulfosoli, ostatní sloučeniny této třídy jsou vzácné minerály.

Třída je tvořena 5 odděleními:

• oddělení A - sulfidy s poměrem kovů k polokovům (K : P) > 1 : 1
• oddělení B - sulfidy s poměrem kovů k polokovům (K : P) = 1 : 1
• oddělení C - sulfidy s poměrem kovů k polokovům (K : P) < 1 : 1
• oddělení D - sulfidy s poměrem kovů k polokovům (K : P) = 1 : 2
• oddělení E - komplexní sulfidy

K = kovy, P = polokovy