HEN576 Filosofe živé přírody

Fakulta sociálních studií
jaro 2004
Rozsah
2/0. 8 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Doc. Zdeněk Kratochvíl, Dr. (přednášející), Ing. Zbyněk Ulčák, Ph.D. (zástupce)
Garance
Ing. Zbyněk Ulčák, Ph.D.
Katedra environmentálních studií – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Po 5. 4. 16:00–19:30 bude_upresneno, Út 6. 4. 10:00–11:40 bude_upresneno, Po 19. 4. 16:00–19:30 J31, Út 20. 4. 10:00–11:40 bude_upresneno, Po 3. 5. 16:00–19:30 J31, Út 4. 5. 10:00–11:40 bude_upresneno, Po 10. 5. 16:00–19:30 bude_upresneno, Út 11. 5. 10:00–11:40 bude_upresneno, Po 17. 5. 16:00–19:30 J31, Út 18. 5. 10:00–11:40 bude_upresneno
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/25
Mateřské obory/plány
Osnova
  • Filosofie živé přírody I - sylabus kurzu v Brně, jaro 2004 5.-6. dubna: Tradiční problematičnost přírodní filosofie. Zasutí a znovuodkrytí smyslu pro fysis. Devastace přirozenosti: vnější a "vnitřní". Filosofický pojem fysis (přirozenost, příroda). Fysis jako jednotlivá přirozenost. Věc jako uchopení fysis. Podloží jevů a věcí. Věc ve světě. Věc a hmota, prostor, čas. Poznání a poznávací redukce. Exemplární jsoucna a pojetí skutečnosti. Kosmos. Svět jako pozadí jevů a kontext věcí. Horizonty věci. Svět jako sounáležitost horizontů. Svět: paradigma jevení a uchopování přirozeností jakožto věcí. Svět a řeč. Vnitřní pluralita světa. Přirozený svět. "Prostředí (Umwelt)", všední svět, "světový názor". Redukce v objektivní vědě a fenomenologická redukce (epoché). Svět a já. Devastace světa. Svět jako úkol vědomí (probuzení). 19.-20. dubna: Hmota ve zkušenosti, filosofii a vědě. Metafyzické výklady látky. Intuice hmotného a tělesného. Hmotnost jako kritérium skutečnosti. Devastace přirozenosti a světa následkem devastace významu hmoty na výplň. Strukturace prostoru. Prostor a svět. Orientace v prostoru. Devastace prostoru na prázdnotu nebo geometrično. Tvar (morfé) a druh (eidos, species). Tvar a poznatelnost (zařaditelnost, druhové určení). Tápání tvaru (druhu) při hledání svého bytostného určení a utváření prostoru. Strukturace času. Paměť. "Hóry (hórai, doby)", rytmy, cykly a periody. Směřování a následnost. Kauzalita a synchronicita. Poznání minulého a předvídání nového. Význam setkání, události (křižovatka dějů i významů, náhody a nutnosti). Devastace času na údaj. Evoluce: Proč bývá pohoršením pro theologii, pro filosofii, pro tradiční objektivní vědu. Obrazy evoluce: odvíjení, vznikání nového. Její mechanomorfní redukce. Hledání myšlení, pro které evoluce není pohoršením. Tápající směřování. 3.-4. května: Živé bytosti: metabolé, organismus, vnitřní hierarchie, sebevztažnost. Jednota v proměně, mezi chaosem a řádem. Vztah k celku jako otevřenost živého světu. Živá bytost jako svébytný celek hledající svou identitu v proměně. Problém poznatelnosti živého. Neuchopitelnost života, který sám uchopuje. Život a bytí. Devastace života na funkci, vlastnost. Devastace živého redukcí na stroj. Paradigma, jeho meze a proměny. Staré vzory: archetyp duše. Novověk, věk vlády paradigmatu. Rozštěpení na subjekt a objekt. Redukcionismus. Iluze objektivity a její dekonstrukce. Nehierarchická celostní struktura. Přirozenost a náboženství. Proč se přirozenost ráda skrývá? 10.-11. května (nebo 17.-18. 5., bude upřesněno): Filosofické a vědecké pojetí přirozenosti. Přirozenost a "skutečnost". Pojmové a matematické obrazy přirozenosti (formální modely). Umělecké obrazy přirozenosti. Jsou odvozenější nebo původnější (bližší přirozenosti) než formální modely? Náboženské (resp. psychické) symboly jako obrazy skutečnosti. Je pro vztah k přirozenosti nějaký obor (nebo žánr) privilegovaný? Virtuální realita: virtuální není totéž co potenciální. Je přirozenost za všemi těmito obrazy? Teze: Je "mezi" nimi. Umožňuje jejich vznik, umožňuje nám přecházet mezi nimi (mezi teoriemi a paradigmaty, mezi obory a žánry). Paradoxy informace (je přesně kvantitativně vyjádřitelná, ale vždy v relaci vůči úrovni popisu a kontextu). Zákonitost, nutnost, nahodilost. Paradoxy statistiky. Osud a svoboda. Rozdíl mezi osudem a determinismem: determinismus je formálním modelem nutnosti. Základní literatura: Zdeněk Kratochvíl: Filosofie živé přírody; Herrmann a synové, Praha 1994 Další na přednáškách.
Informace učitele
http://www.fysis.cz/PrF/PrF.htm
Vyuka se kona v blocich 5.6.4 (mistnost G006), 26.-27.4. (G006), 10.-11.5. (10.5 - G006), a 17.-18.5. (17.5.-J31) - prvni den je vzdy pondeli, uci se 16:00-19:30, druhy den je utery, uci se 10:00 - 11:40.
Další komentáře
Předmět je vyučován jednorázově.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/jaro2004/HEN576