AEA_33 Doba římská a doba stěhování národů v Evropě

Filozofická fakulta
podzim 2012
Rozsah
2/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
doc. PhDr. Eliška Kazdová, CSc. (přednášející)
Mgr. Dagmar Vachůtová, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Zdeněk Měřínský, CSc.
Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Dobešová
Dodavatelské pracoviště: Ústav archeologie a muzeologie – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 12:30–15:45 122
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Přednáška seznamuje s archeologickým obrazem a dějinami evropského území od předřímského období do šedesátých let šestého století n.l. na základě archeologických a písemných pramenů. Výuka navazuje na vědomosti získané v rámci bakalářského studia, které podstatně rozšiřuje faktograficky i metodologicky.
Osnova
  • 1. Úvod, vymezení tématu, legendy a fakta o vzniku Germánů. Poznatky o jastorfské kultuře: její rozsah a vnitřní vývoj. Archeologické doklady kontaktů s Kelty. 2. Kulturní obraz dnešního Polska v době římské. Kultury jastorfská, pomořská a wielbarská. Čerňachovský komplex a kultura Sîntana de Mureş. 3. Kultura převorská, obchod s jantarem, západobaltská oblast (Aestiové). Kultura luboszycká (Burgundové), skupina gustowská: Lübsow-fenomén tzv. knížecích hrobů starší doby římské (příklady z Polska a Německa). Grossromstedtská kultura (75 př.n.l.). Eponymní pohřebiště, nekropole Schkopau, sídlištní poměry. Plaňanská skupina v Čechách jako mladší fáze grossromst. kultury. 4. Sídlištní poměry v barbariku doby římské: S Evropa (Holandsko, Šlesv.-Holštýnsko, Dánsko): klimatické poměry, problematika osídlení výšinných poloh. Wurty, halové stavby, orientace V-Z. Dvorce oddělené ploty. Sídlištní prameny k náboženským představám Germánů d. římské (zdobená ohniště, celé zvířecí skelety u ohnišť). Zvířecí depozita, stavební oběti, očistné oběti. Lidské skelety na barbarských sídlištích. Severská votívní depozita (bažiny Thorsberg, Nydam I-III, Illerup, Vimosse). Centrální dlouhodobá obětiště a regionální či jednorázová obětiště. Skladba obětin včetně zvířat a lidí. Nálezy přístupových cest a dřevěných plastik: Wittemoor, Braak, Oberdorla. „Lidé z bažin“ – Tollund, Grauball,Windeby. 5. Počátky římsko barbarských konfliktů a budování vojenských základen východně od Rýna. Lolliova porážka, Drúzovy výpravy, Tibériova tažení. Římské základny na dolním Rýnu (Nijmegen, Castra Vetera) a na řece Lippe: Oberaden, Holsterhausen, Haltern, Anrepen. Rok 6: tažení proti Marobudovi (tábor v Markbreitu), r. 9: bitva v Teutoburském lese (příčiny, průběh, lokalizace, archeologické prameny,důsledky). Germanikovy trestné výpravy (r. 14-16 n.l.). Bitva mezi Arminiem a Marobudem, konzolidace poměrů po r. 21 n.l. až do doby císaře Claudia (41-54). 6. Situace za Claudia: přesuny legií v Mogontiaku, posílení auxilií podél Neckaru (tzv. nekarští Svébové). Důsledky povstání Batavů (r. 69-70) při dolním Rýnu (Gelduba-Krefeld-Gellep). Budování odenwaldského limitu (spojnice mezi Neckarem a Mohanem, př. kastel v Hesselbachu). Domitiánova válka s Chatty r. 83-85: počátky systematické výstavby limitu. Stavební charakteristika ORL, srovnání opevnění v Horní Germánii a fortifikací v západní Raetii. 7. Východní část Raetie: vojenské objekty v Podunají (Řezno, Künzing, Passov). Noricum. Norické království – Magdalensberg. Pozdější centra: Virunum, Ovilava. Podle T. Fischera nejstarší základny budovány v Noriku až za Flaviovců. Obranná linie: 2 legionářské tábory poblíž, v Albingu jen dočasný provizorní, v Lorchu trvalý (Lauriacum), založený r. 191 (II. leg Italica). Canabae legionis povýšeno v r. 212 na municipium, poškozeno ve 3. stol., v pozdním 4. stol. pozvolna opouštěno. Noricko-pannonská mohylová pohřebiště (na náhrobcích zobrazení kroje žen). 8. Historie římského zájmu o Británii- Kassiterides-cínové ostrovy (Caesar 55, 54 př.n.l., r. 43 za Claudia- 4 legie+pomocné sbory (celkem cca 50 tisíc mužů) R. 49 – Ostorius Scapula –1. pevnosti napříč od JZ k SV. 83-86 – Iulius Agricola, základny až ve Skotsku i 1 legion. tábor (Pinnata castra). Hadriánova fortifikace 122-367. Tzv. mílové kastely, Vindolanda (Chesterholm). Antoninův val: 142-181 Septimius Severus v Británii. 9. Státní svátek 10. Další vývoj v Podunají. Tzv. Sarmatský limes: systém valů v uherské rovině, vznikl asi po r. 332, ztratil význam v r. 378. Dolnodunajské provincie: Trácia (r. 46), Moesia (od r. 45/46). Trajánovy boje o Dácii. V důsledku ničivého vpádu Gótů r. 271 odchází z Dácie římské vojsko i správa. Po vyklizení Dácie reorganizace obou Moesií na 6 částí. Ve 4. stol. (378 bitva u Hadrianopole) usazování Gótů v Moesii a Thrácii (jejich nespokojenost v důsledku nezajištění obživy od Římanů). Kulturní obraz na počátku doby stěhování národů. Archeologické periodizace DSN. 11. Hunové, přehled základních písemných pramenů, inventář jezdecko-nomádské společnosti, význam Hunů. Historie a archeologický obraz Gótů v Evropě. Hlavní písemné prameny. Osudy a hmotná kultura Vizigótů. Pohyb Ostrogótů – nejprve v Panonii, vztahy se Skiry. Ostrogóti za Theodoricha (jeho biografie, vztah k východořímskému císaři), jeho boj s Odoakerem o ovládnutí Říma 490-493. Ostrogótská Itálie: pohřebiště (asi 15-20 lokalit), rychlá romanizace. Poklad z Domagnana (šperky, kolem r. 500). Konec ostrogótské Itálie v důsledku výprav Justiniána. 12. Archeologický obraz a stručná historie Durynků, Alamanů, Frízů, Sasů a Anglů. 13. Přehled dějin Langobardů, vývoj jejich hmotné kultury v oblasti nad středním tokem Dunaje a v Panonii. Vztahy mezi Gepidy a Langobardy. Hlavní pohřebiště. Odchod Langobardů do severní Itálie. Politický zánik Langobardů a jejich kulturní dědictví.
Literatura
  • SAKAŘ, Vladimír a Jan BOUZEK. Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 149 s. ISBN 80-7066-161-5. info
Výukové metody
přednášky
Metody hodnocení
4 P, Zk Požadavky ke zkoušce: přehledná znalost problematiky, reálií a vybraných kategorií hmotné kultury (především „neřímské“ Evropy) na základě přednášek a studijní literatury.
Navazující předměty
Informace učitele
Studijní literatura: Celkové přehledy: Behm-Blancke, G. 1973: Gesellschaft und Kunst der Germanen. Dresden. Döbler, H. 2000: Die Germanen. Legende und Wirklichkeit von A-Z. München. Heather, P. 2002: Gótové. Praha. Kokowski, A. – Leibner, Ch. – Urbański, A. eds. 2003: Die Wandalen. Nordstemmen. Krüger, B. et al. 1988: Die Germanen. Geschichte und Kultur der germanischen Stämme in Mitteleuropa. Ein Handbuch in zwei Bänder (ed. Herrmann Joachim). Berlin. Todd, M. 1999: Germáni. Praha. Wielowiejski, J. 1981: Prahistoria ziem Polskich, Tom V. Pózny okres latenski i okres rzymski. Wrocław- Warszawa-Kraków-Gdańsk. K problematice římsko-germánských vztahů a k limitu: Bouzek, J. - Sakař, V. 1990: Římské provincie a limes Romanus ve střední a západní Evropě. Praha (skripta). Dannheimer, H. ed. 1992: Der römische Limes in Bayern. München. Fischer Th. 1988: Römer und Bajuwaren an der Donau. Regensburg (II 11.913) Fischer, Th. 2002: Noricum. Mainz am Rhein. Frere, S. 1967: Britannia. A History of Roman Britain. London. (I 6534) Friesinger, H. - Krinzinger, F. (eds.) 1997: Der römische Limes in Österreich. Wien. Schmidt, S. (ed.) 2005: Imperium Romanum. Roms Provinzen an Neckar, Rhein und Donau (Begleitband zur Ausstellung des Landes Baden-Württemberg ..), Esslingen am Neckar. (II 13.302) Visy, Z. 1988: Der pannonische Limes in Ungarn. Budapest-Stuttgart. Wiegels, R. 2007: Die Varusschlacht. Wendepunkt der Geschichte? Stuttgart. (II 13.279) Specializované přehledy: Brabant, J. 1993: Hausbefunde der rőmischen Kaiserzeit im freien Germanien. Halle (Saale) (II 9908). Błażejewski, A. 1998: Obrządek pogrzebowy kultury przeworskiej na Śląsku. Wrocław Domański, G. 1996: Jastorfkultur in Polen. In: Kontakte längs der Bernsteinstraße…, Kraków, 293-303. Dušek, S. 1992: Römische Handwerker im germanischen Thüringen (A,B). Stuttgart. Dušek, S. 2001: Das germanische Gräberfeld von Schlotheim, Unstrut-Hainich-Kreis. Stuttgart (II 11.690). Godłowski, K. 1992: Die Chronologie der jűngeren und späten Kaiserzeit in den Gebieten südlich der Sudeten und Karpaten. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie. Kraków, 23nn. Gomolka-Fuchs, G. (ed.) 1999: Die Sîntana de Mureş-Černjachov-Kultur (sborník z kolokvia). Bonn. Jaskanis, J. 1996: Cecele. Ein Gräberfeld der Wielbark-Kultur in Ostpolen. Kraków. Kaczanowski, P. 1992: Bemerkungen zur Chronologie des Zustroms rőmischer Waffenimporte in das europäische Barbaricum. In: Probleme der relativen und absoluten Chronologie. Kraków, 171nn. Kaliff, A. 2001: Gothic connections. Contacts between eastern Scandinavia and the southern Baltic coast – 1000 BC-500 AD. Uppsala (I 11.541). Michalowski, A. 2003: Osady kultury przeworskiej z terenów ziem Polskich. Poznań. Olędzki, M. – Skowron, J. (eds.) 2004: Kultura przeworska. Odkrycia – interpretacje – hipotezy. Tom 1., Łódź. Leube, A. (ed.) 1998: Haus und Hof im östlichen Germanien. Bonn (II 11.705) Martyniak, G.- Pastwiński, R.- Pazda, St. 1997: Cmentarzysko kultury przeworskiej w Ciecierzybie, Gmina Byczyna, woj. Opolskie. Wrocław (II 11.570) Nowakowski, W. 1996: Das Samland in der römischen Kaiserzeit und seine Verbindungen mit dem römischen Reich und der barbarischen Welt. Marburg-Warszawa. Pietrzak, M. 1997: Pruszcz Gdański. Fundstelle 10. Ein Gräberfeld der Oksywie- und Wielbark-Kultur in Ostpommern. Kraków. Steuer, H. 1982: Frühgeschichtliche Sozialstrukturen in Mitteleuropa. Göttingen, 155-299. Spáčilová, L.-Wolfová, M. 1996: Germánská mytologie. Svět germánských božstev. Olomouc. Tejral, J. - Pieta, K. - Rajtár, J. (eds.) 1995: Kelten, Germanen, Römer, Brno-Nitra. Wielowiejski, J. 1989: Die römerzeitlichen Silbergefäße in Polen. Importe und Nachamungen, Bericht der RGK 70, 191-241. Wołagiewicz, R. 1993: Ceramika kultury wielbarskiej mędzy Bałtykiem a morzem Czarnym. Szczecin. Hmotná kultura (materiálové práce) – výběr: Eggers, H. J. 1951: Der römische Import im freien Germanien. Hamburg. Isings, C. 1957: Roman Glass from dated finds. Groningen/Djakarta. Kokowski, A. 1997: Schlossbeschläge und Schlüssel im Barbaricum in der römischen Kaiserzeit und der frühen Völkerwanderungszeit, Lublin. Kolendo, J. (ed.) 1998: Nowe znaleziska importów rzymskich z ziem Polski I. Tom 1. Korpus znalezisk rzymskich z europejskiego Barbaricum. Warszawa. Künzl, S. 2000: Quellen zur Typologie des römischen Tafelsilbers, SNM ř. A-Historie, LIV/1-4, 71-86. Makiewicz, T. 1996: Bernstein aus den vorrömischen Eisenzeit und römischen Kaiserzeit in Groβpolen. In: Kontakte längs der Bernsteinstraβe…, 65-76. (I 10.341). Stawiarska, T. 1985: Glass beads of northern Poland in the period of Roman influence. Wrocław. Stawiarska, T. 1999: Naczynia szklane okresu rzymskiego z terenu Polski. Warszawa. (I 11.345) Tempelmann-Maczyńska, M. 1985: Die Perlen der römischen Kaiserzeit und der frühen Phase der Völkerwanderungszeit im mitteleuropäischen Barbaricum. Mainz am Rhein. Weski, T. 1982: Waffen in germanischen Gräbern der älteren römischen Kaiserzeit südlich der Ostsee. BAR 147, Oxford. Zieling, N. 1989: Studien zu germanischen Schilden der spätlatène- und der römische Kaiserzeit im freiem Germanien. BAR 505, Oxford.
Další komentáře
Studijní materiály
Poznámka k ukončení předmětu: Informace ke způsobu ukončení viz sylabus.
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
První dvouhodinovka je přednášena doc. PhDr. E. Kazdovou, CSc., druhou dvouhodinovku tvoří seminář vedený Mgr. D. Vachůtovou, Ph.D.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2000, podzim 2002, podzim 2004, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2010, podzim 2014, podzim 2016, podzim 2018.