HIB0321V Poddaní moravského velmože (Moravský velmož 1600 V.)

Filozofická fakulta
podzim 2012
Rozsah
0/2. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
prof. PhDr. Mgr. Tomáš Knoz, Ph.D. (cvičící)
Garance
prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc.
Historický ústav – Filozofická fakulta
Dodavatelské pracoviště: Historický ústav – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 12:30–14:05 M24
Předpoklady
- základní znalost problematiky dějin raného novověku - základní znalost raněnovověké paleografie (četba kurentu) - základní znalost němčiny
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/25
Mateřské obory/plány
předmět má 13 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Na konci tohoto kurzu bude student schopen porozumět problematice sociálních dějin raného novověku, resp. základnímu vztahu vrchnost - poddaný. Bude umět vysvětlit funkci základních právních pramenů (vrchnostenské řády, hospodářské instrukce, zemská zřízení, usnesení zemských sněmů apod.)a jejich fungování v raně novověké společnosti. Zístaké informace o vztahu vrchnost-poddaný v raném novověku bude umět využít k samostatné práci z oblasti sociálních a právních dějin, anylýze pramenů a jejich interpretaci. Student bude schopen vytvořit samostatnou seminární, resp. bakalářskou či magisterskou práci a na určité úrovni se tak zapojit do výzkumu sledované problematiky.
Osnova
  • Témata:
  • A. Literatura „právního“ období
  • B. Literatura „ekonomického“ období
  • C. Literatura období „každodennosti“
  • ª
  • 1. Supliky
  • 2. Vrchnostenský „selský“ řád
  • 3. Vrchnostenská hospodářská instrukce
  • 4. Komorní hospodářská
  • 5. Zemské zřízení
  • 6. Snešení zemského sněmu
  • 7. Zemské desky trhové
  • 8. Kniha půhonů - selské roky
  • 9. Zemská hejtmanská korespondence
  • 10. Vrchnostenská korespondence
  • 11. Urbář
  • 12. Odhad - taxace
  • 13. Inventář
  • 14. Gruntovnice - kupní smlouva
  • 15. Sirotčí registra
  • 16. Testament
  • 17. Černá kniha
  • 18. Dlužní a rukojemská kniha
  • 19. Účty
Literatura
  • Válka, Josef: Hospodářská politika feudálního velkostatku. Praha 1962.
  • DÜLMEN, Richard van. Kultura a každodenní život v raném novověku : (16.-18. století). Translated by Pavel Himl. Vydání první. Praha: Argo, 2006, 339 stran. ISBN 8072038133. info
  • PETRÁŇ, Josef a Lydia PETRÁŇOVÁ. Rolník v evropské tradiční kultuře. 1. vyd. Praha: SET OUT, 2000, 215 s. ISBN 80-86277-08-9. info
  • PEKAŘ, Josef. Kniha o Kosti : kus české historie. Edited by František Kutnar. Vyd. 4., v ČS 1. Praha: Československý spisovatel, 1970, 341 s. info
  • MÍKA, Alois. Poddaný lid v Čechách v první polovině 16. století. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1960, 439 s. URL info
  • MATĚJEK, František. Feudální velkostatek a poddaný na Moravě s přihlédnutím k přilehlému území Slezska a Polska : studie o přeměnách na feudálním velkostatku v druhé polovině 15. a v první polovině 16. století. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1959, 511 s. info
  • KROFTA, Kamil. Dějiny selského stavu. Vyd. 2. V Praze: Jan Laichter, 1949, 458 s. URL info
  • KROFTA, Kamil. Přehled dějin selského stavu v Čechách a na Moravě. V Praze: K. Krofta, 1919, 262 s. info
Výukové metody
Seminární práce s texty, textová analýza, interpretace pramenů, seminární referáty seminární diskuse.
Informace učitele
http://www.phil.muni.cz/hist/
Mnohé historické osobnosti mají svoji vlastní dobu a spolu s ní se dostanou do titulů knih. Karel IV. a jeho doba, Rudolf II. a jeho doba, Valdštejn a jeho doba, Carl von Zierotin und seine Zeit. Zpravidla jde o hlavy pomazané a nebo osoby, které se k pomazanosti vládců nějaký, způsobem blíží. Například tím, že o trůn všemi možnými prostředky usilují, a nebo tím, že stojí v čele své země. V lepším případě třeba svými uměleckými počiny. Proč by ale nemohl mít svou dobu i obyčejný poddaný, který je třeba mlynářem v malé vesničce poblíž Náměště nad Oslavou. Je-li to mlynář a žije-li na sklonku 16. století, má navíc velký vzor ve svém slavném vrstevníku z Friaulska Domeniku Scandellovi a v jeho sýru a červech.Pavel Petrman zřejmě nebyl místním mudrcem a docela určitě nebyl vyslýchán a uvězněn inkvizicí. Obecně je o něm známo jen velice málo. Z toho, co se ví, je ale patrné, že byl pořádným taškářem, který se nebál vodit za nos vlastního pána. V semináři, který je poslední částí cyklu „Moravský velmož 1600“, tedy půjde nejen o Pavla Petrmana a jeho dobu, ale i o vztahy poddaných a jejich pánů. § Seminář se bude zabývat vztahem vrchnosti a jejích poddaných, a to na základě rozboru a interpretace různých typů pramenů. Jako primární hledisko bude v souladu s dobovým nazíráním vnímat princip právní. Bude si klást otázku, co vše je možno se z různých typů pramenů o uvedeném vztahu dozvědět. Východiskem přitom budou prameny právní normativní povahy - vrchnostenské řády a vrchnostenské instrukce. Vyústěním semináře by mělo být vytvoření obrazu o každodennosti poddaného na předbělohorské vesnici.
Další komentáře
Studijní materiály
Nutná znalost němčiny a četby kurentu; vhodné absolvování předchozích seminářů cyklu Velmož 1600.
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2009, podzim 2015, podzim 2018.