BJA305 Bulharská literatura III

Filozofická fakulta
podzim 2013
Rozsah
2/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (přednášející)
PhDr. Pavel Zeman, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (cvičící)
PhDr. Pavel Zeman, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Petr Stehlík, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 19:10–20:45 KOM 410
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Přednáška se zaměřuje na vývoj bulharské literatury v letech 1918-1989. Sleduje uplatnění avantgardních směrů v bulharské literatuře po 1. světové válce, rozebírá tzv. zářijovou literaturu, která vznikla jako reakce na převrat v roce 1923. Dále si všímá rozvoje bulharského románu a dramatu ve 30. letech, upozorňuje na poválečný schematismus, proměny v literárním a kulturním životě v důsledku stalinizace. Zásadní pozornost je věnována období rozkvětu rozsáhlých panoramatických románových děl v 50. letech (D. Dimov, D. Talev, E. Stanev), tzv. lyrickému dramatu a nové vlně v próze 60. let 20. století či problematice literatury s regionálními kořeny. V přehledu pak podává také vývoj bulharské poezie, prózy a dramatu až do roku 1989. Na konci kurzu bude student schopen objasnit hlavní vývojové tendence v bulharské literatuře 20. století, dokáže interpretovat zásadní umělecké texty vzniklé v letech 1918-1989 a zasadit je do dobového literárního a společenského kontextu.
Osnova
  • 1. Bulharská avantgarda (především expresionismus): Geo Milev a okruh kolem čas. Plamăk. Tzv. zářijová literatura. Směry a trendy v meziválečné poezii. Proletářská poezie: Christo Smirnenski.
  • 2. Vitalismus v poezii 20. let: Elisaveta Bagrjana, Nikola Furnadžiev, Asen Razcvetnikov. Básnický nový objektivismus: Atanas Dalčev. Revoluční poezie přelomu 30. a 40. let: Aleksandăr Vutimski, Nikola Vapcarov.
  • 3. Tematická rozrůzněnost meziválečné prózy. Lyrizace prózy: Angel Karalijčev. Psychologismus v meziválečné próze: Georgi Rajčev. Avantgardní a groteskní próza: Svetoslav Minkov, Čavdar Mutafov a Vladimir Poljanov. Nový psychologismus: Konstantin Konstantinov. Bitovizăm: Konstanin Petkanov, Čudomir. Cesta k velkému epickému prostoru: Jordan Jovkov.
  • 4. Historická próza meziválečného období: Elena Popova-Mutafova. Stojan Zagorčinov. Sociální a revoluční próza konce 30. a počátku 40. let: Georgi Karaslavov. Prozaické debuty a rozvoj románu: Dimităr Dimov ad.
  • 5.-6. Bulharská literatura po 9. 9. 1944. Přechodné období částečné svobody (1944–1949). Totalitní model kultury, stalinizace a dogmatizace literatury a kultury. Charakteristika literární produkce 2. pol. 40. a počátku 50. let. Rozmach velké románové epiky v 50. letech: Dimităr Dimov, Dimităr Talev, Emilijan Stanev.
  • 7.-8. Konec Stalinova kultu osobnosti. Období tzv. tání. Charakteristika literární produkce 60. let. Obroda lyrické poezie. „Podzimní renesance“ příslušníků generace 20.–30. let. Nová poezie generace 40. let. Tzv. dubnové pokolení a opozice vůči němu. Tzv. nová vlna v próze 60. let. Moderní psychologická a historická próza 60. a 70. let.
  • 9.-10. Decentralizace literárního života. Autoři nové vlny s výraznými regionálními vazbami. Fantastická literatura. Humoristická a satirická tvorba. Vývoj bulharského dramatu v 60.-80. letech.
  • 11. Od utužování poměrů po roce 1968 až po pád režimu v roce 1989. Charakteristika literární produkce 70.–80. let. Generace prozaiků 70. a 80. let. Formování opozičních kruhů.
Literatura
  • IGOV, Svetlozar. Kratka istorija na bălgarskata literatura. Sofija: Prosveta, 1996, 574 s. ISBN 954-01-0732-6. info
  • DOROVSKÝ, Ivan. Slovník balkánských spisovatelů : albánská literatura, bosenskohercegovská literatura, bulharská literatura, chorvatská literatura, makedonská literatura, slovinská literatura, srbská a černohorská literatura. 1. vyd. Praha: Libri, 2001, 683 s. ISBN 8072770063. info
  • Slovník spisovatelů. Vyd. 1. Praha: Odeon - nakladatelství krásné literatury a umění, 1978, 484 s. info
  • Rečnik na bălgarskata literatura. Edited by Georgi Canev. Sofija: Izdatelstvo na Bălgarskata akademija na naukite, 1976, 407 s. info
  • Rečnik na bălgarskata literatura. Edited by Georgi Canev. Sofija: Izdatelstvo na Bălgarskata akademija na naukite, 1977, 486 s. info
  • Rečnik na bălgarskata literatura. Sofija: Izdatelstvo na Bălgarskata akademija na naukite, 1982. info
  • PENEV, Bojan Nikolov. Bălgarska literatura : kratăk istoričeski očerk. Sofija: Chemus`, 1946. info
Výukové metody
Výuka se skládá z přednášky a semináře, který vyžaduje domácí přípravu v podobě četby primární literatury a referování o přečtených dílech.
Metody hodnocení
Předmět je ukončen zkouškou, která se skládá z písemného testu, který prověří znalosti literárních dějin příslušného období (formou uzavřených i otevřených otázek), a pohovoru, který zahrnuje především kontrolu povinné četby. Seznam přečtené literatury jsou studenti povinni odevzdat před přistoupením ke zkoušce do příslušné aplikace v ELFu a to do data, které je stanoveno u každého zkouškového termínu vypsaného v ISu. Celkové hodnocení se skládá z výsledku písemného testu (cca 50 %), ústního pohovoru (cca 30 %), ale přihlíží se také k úrovni zpracování domácích úkolů a seminárního projektu (cca 20 %). Neúspěch v dílčí části hodnocení znamená automaticky neúspěch i v celkovém hodnocení a příslušnou část je třeba opakovat. Pro přistoupení ke zkoušce je vyžadována pravidelná docházka (povoleny jsou max. 2 absence) a aktivní účast.
Informace učitele
Seznam povinné četby: Jordan Jovkov: Staroplaninské pověsti, Dimităr Dimov: Tabák, Dimităr Talev: Železný kahan, Bogomil Rajnov: Cesty nikam, Vera Mutafčieva: Sultáni a diplomati, Nikolaj Chajtov: Divokou stopou Rodop, Jordan Radičkov: Něžná spirála, Pavel Vežinov: Noc bílých koní, Viktor Paskov: Balada o Georgu Henychovi + 3 další tituly z následující nabídky: Elisaveta Bagrjana: Meteority, Geo Milev: Den hněvu, Christo Smirnenski: Ať už je den, Nikola Furnadžiev: Hvězdné noci, Atanas Dalčev: Svátky v drobných starostech, Konstantin Petkanov: Žatva, Anton Strašimirov: Choro, Nikola Vapcarov: Zpěv, Svetoslav Minkov: Dáma s röntgenovými očami, Stojan Zagorčinov: Poslední den, Georgi Karaslavov: Snacha, Dimităr Dimov: Láska poručíka Bentze nebo Odsouzené duše, Emilijan Stanev: Ancikrist nebo Legenda o Sibinovi nebo Stopy v lese, Valeri Petrov: Když tančí růže, Blaga Dimitrova: Lavina,Anton Dončev: Přelom, Jordan Radičkov: Všichni a nikdo nebo Vzpomínky na koně nebo Lazařina, Ivajlo Petrov: Než jsem se narodil... a potom nebo Nejhodnější občan republiky
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2004, podzim 2006, podzim 2008, podzim 2011, podzim 2012, podzim 2014, podzim 2015, podzim 2016, podzim 2017.