změněno 26. 10. 2008 21:50 nové
Verbální myšlení
Simona Jonášová
19. 12. 2010 11:49nové
Otázka 20, varianta 16, rok 2010

V češtině existují jazykové výrazy, jejichž význam nelze odvodit z významu
jejich částí. Pro který z následujících výrazů to platí?
a) obyvatelstvo
b) velkostatek
c) připsat
d) lamželezo
e) provazochodec

Správně má být D, ale mě nesedí ani jedno, nemohl by mě to někdo vysvětlit proč
to tak je?
19. 12. 2010 13:10nové

Z významu částí slov vyplývá:

Obyvatelstvo: souhrn obyvatel – OK
Velkostatek: velký statek – OK
Připsat: doplnit k něčemu – OK
Lamželezo: lamač železa – NOK, používá se to pro velmi silného člověka, ne pro
nějaký nástroj na lámání kovů
Provazochodec: osoba chodící po provazu – OK
Tomáš Hlohinec
8. 2. 2011 00:02nové
Verbalni mysleni varianta 18/ 2010 otazka 18

Zdravim,
otazka znie: Ve kterém z následujících príkladu oznacuje podmet finitního
slovesa a predmet infinitivu stejný objekt?

spravna odpoved je: Petr se snažil moc na sebe neupozornovat.

Mne tam ale sedi aj odpoved: Petrovi se podarilo ztratit se.
Martina Leitgebová
8. 2. 2011 11:07nové

PETR SE SNAŽIL MOC NA SEBE NEUPOZORŇOVAT.

podmet slovesa - PETR se snažil
předmět infinitivu - neupozorňovat NA SEBE

tudíž se jedná o tentýž objekt

PETROVI SE PODAŘILO ZTRATIT SE

podmet slovesa - (ONO) se podařilo - slovo "Petrovi" je v této větě předmětem,
ne podmětem - podmětem je neurčitý člen
předmět infinitivu - infinitiv ztratit se - předmět k němu ve větě není dán. I
kdyby sis obhájil, že předmětem je Petr, nebyl by to shodný objekt s podmětem,
protože podmět je to "ono".
16. 3. 2011 18:33nové
TSP 2009/varianta01/př.3

Jedna skupina sloves odvozených z přídavných jmen má obecný význam
„způsobit, aby někdo/něco mělo takovou vlastnost, jakou má přídavné jméno,
z něhož je dané sloveso odvozeno“. Které z následujících sloves má tento význam?
a) skladovat
b) říct
c) ohlušit
d) skákat
e) ohluchnout

(správně za c)
Proč to ale nemůže být e)? Díky za pomoc.
16. 3. 2011 21:08nové
protože hledáš kauzativ, tedy aktivní sloveso, ale ohluchnout = být ohlušen je pasivní
17. 3. 2011 01:24nové
Při nejlepší vůli nechápu příspěvek pode mnou, tak to zkusím vyložit po svém.
Správně jsi vyloučila a, b, d -pomůckou může být, že většinou mívá hledané slovo
předponu a taky je dokonavé. A poslední pomůckou je, že působíš, aby někdo/něco
mělo vlastnost, tedy ohlušíš někoho = je hluchý. Ovšem ohluchnout někoho nejde,
ty hledáš sloveso, které se vztahuje k nějakému předmětu (někdo/něco druhého),
ne k tobě jako původci děje (podmětu věty).
29. 3. 2011 15:56nové
Ahááá, moc díky, to mi pomohlo víc ;-).
Hana Ludíková
31. 3. 2011 17:47nové
TSP 2009/varianta 3,ot.1

V každém jazyce existují slova,která jsou spojitelná jen s malou uzavřenou
množinou jiných slov,jejíž prvky lze navíc definovat prostým výčtem.Které z
následujících slov patří do této skupiny?

a. před
b.královský
c.nedělní
d.poulit
e.valit

správně je d.

ale nechápu ten princip řešení,předem děkuju za pomoc :)
1. 4. 2011 01:06nové
Princip je jednoduchý, prostě si zkusíš vyjmenovat co nejvíc slovních spojení s
daným slovem a které jich má nejméně, je vítěz. Neznám jiné spojení než "poulit
oči", takže tak, ale je pravda, že tahle varianta je celkem vypečená, sloveso
valit těch spojení taky moc mít nebude.
Hana Ludíková
7. 4. 2011 14:47nové
Děkuju už tomu rozumím
Hana Ludíková
31. 3. 2011 18:04nové
TSP 2009/varianta 3,ot.7,9

ot.7
Ve které z následujících vět je podmět určitého slovesa shodný s původcem děje
u infinitivu?

a.Petr dovolil Karlovi cvičit na piano.
b.Petr slíbil Karlovi nanosit vodu.
c.Petr viděl Karla běhat na nádraží.
d.Petr poradil Karlovi chodit pěšky.
e.Petr umožnil Karlovi běhat kolem hřbitova.

správně je b,ale nevím proč


ot.č. 9
Najděte v následujících příkladech takovou větu,ve které se nevyskytuje výraz
označující lidského původce děje a ani takový výraz do této věty nelze
doplnit,aniž by došlo ke vzniku negramatické věty.

a.Petr přivedl Karla.
b.Kniha byla přenesena na stůl.
c.Petr byl obviněn z krádeže.
d.Tento dům se opravujee už 2 roky.
e.Petr napsal dopis za odpoledne.

správně je d.

já váhala i nad b,prosím o vysvětlení
Jitka Kocnová
31. 3. 2011 20:03nové

Ahoj, pokusím se ti to objasnit...

U té první otázky jde o to, že si ve větě zjistíš podmět a ten se pak bude
vztahovat nejen k přívlastku, ale taky k infinitivu toho dalšího slovesa.
Vem si a)Petr dovolil Karlovi cvičit na piano. - tady vidíme, že Petr udělal to,
že DOVOLIL - přímo to vykonal. Ovšem už se nevztahuje na sloveso CVIČIT -
protože to bude dělat Karel. Takhle to je i v c, d, e (Karel bude chodit,
běhat... - to mu Petr jen poradil, jen ho viděl - neudělal nic víc).

b)Petr slíbil Karlovi nanosit vodu. - Opět Petr udělal to, že slíbil. A nyní se
vztahuje i ke 2. slovesu - ON, PETR udělá to, že tu vodu NANOSÍ, nebude to dělat
Karel - tomu jen slíbil, že to pro něj udělá.

U druhé otázky je třeba ve větách objevit nebo vhodně doplnit ,,nějakého
člověka" aniž by se z věty stal nesmysl.
a.Petr přivedl Karla. - Lidským činitelem je Petr, který něco udělal (přivedl
K).

b.Kniha byla přenesena na stůl. - Lidský činitel chybí, ale můžeme si ho tam
dodat - př. Kniha byla přenesena na stůl PETREM. (čili Petr ji tam přenesl.)

c.Petr byl obviněn z krádeže. - Lidský činitel opět chybí, ale jde doplnit - př.
Petr byl obviněn KARLEM z krádeže. (čili Karel obvinil Petra.)

d.Tento dům se opravujee už 2 roky. - Člověk zde není, a ani nejde dodat: př.
Tento dům se opravuje PETREM už 2 roky - to je gramaticky špatně, musela by se
změnit původní věta - třeba na Tento dům je opravován (PETREM) už 2 roky. - to
by pak už šlo. => tato odpoěď je správná.

e.Petr napsal dopis za odpoledne. - Lidský činitel tu přímo je - Petr.

Lepší? :)
Hana Ludíková
7. 4. 2011 14:29nové
Děkuju za pomoc už tomu rozumím :)
Hana Ludíková
7. 4. 2011 16:22nové
TSP 2009/varianta 1,ot.6

Výraz většina dívek je příkladem výrazu,který doplníme-li do věty A:Většina
dívek neodešla,pak je-li věta A pravdivá,pak je pravdivá i věta B:Není pravda,že
většina dívek odešla.Najděte příklad takového výrazu,pro který toto
neplatí(vložení výrazu si v některých případech žádá změnu čísla na slovese):

a.těchto pět dívek
b.alespoň 7 z 10 dívek
c.přesně 2 ze 3 dívek
d.obě dívky
e.právě 5 z 10 dívek

správně je e.

Nechápu tento typ úlohy,proto bych byla ráda kdyby mi někdo pomohl s jejím
řešením.
Martina Leitgebová
7. 4. 2011 19:28nové

To máš docela jednoduchou početní úlohu.

Místo slova "většina" dokládáš do věty jiná slovní spojení:
a) Těchto pět dívek neodešlo.
Není pravda, že těchto pět dívek odešlo. (logiku to dává)

b) Alespoň 7 z 10 dívek neodešlo.
Není pravda, že 7 z 10 dívek odešlo. (logiku to taky dává)
...

e) Právě 5 z 10 dívek neodešlo.
Není pravda, že 5 z 10 dívek odešlo. (tohle je blbost - pokud 5 z 10 neodešlo,
tak to znamená, že 5 z 10 odešlo a tímpádem je e) špatně)
Monika Škamralová
2. 5. 2011 18:58nové
TSP 2009 - varianta 18, otázka č. 1 / 70.
Dobrý den, prosím o vysvětlení, proč je správná odpověd B. Děkuji
2. 5. 2011 22:17nové
Předpokládám, že máš na mysli otázku číslo 9 s lidským původcem děje. Původce je
ten, kdo aktivně působí. Ve větách a), d) a e) je zřejmé, že podmět (Petr, tedy
člověk) způsobil prosedění židle, vyvečení psa i upečení koláče. Věta c) je
trošku složitější, neboť se v ní vyskytuje trpný rod bez původce děje; toho si
však můžeme snadno doplnit. Zajíc byl zastřelen kým? Člověkem, dejme tomu
Petrem. Kdo to způsobil? Člověk Petr. Ovšem to, že Petr ležel v horečkách, on
sám nezavinil ani nezpůsobil, prostě ležel. Proto je správně odpověď B.
4. 5. 2011 09:28nové
poradíte prosím

1)některé předložky v češtině se pojí s více než jedním pádem. Pro kterou to
platí?
a)přes
b)okolo
c)ob
d)před
e)od

správné je D, mohli byste mi to nějak lépe vysvětlit?

2)Kterou dvojic tvoří synonymní předpony?
a)post: proto:
b)subra: sub:
c)anti: kontra:
d)u: o:
e)od: do:
správné je c, tady ta otázky mi dělá problémy, mohli bystem i poradit nějakej
trik jak na to dojít? díky
Adriana Salanitri
4. 5. 2011 11:49nové

zkusím to nějak vysvětlit, snad to pochopíš :)
1) tady si musíš ke každé předložce říct všechny pády, které k dané předložce
jdou v:
a) přes - s tím se pojí pouze pád přes koho/co (jen 4.pád)
b) okolo - tady je jen okolo koho/čeho (jen 2.pád)
c) ob - ob koho/co (jen 4.pád)
d) před - před kým/čím, ale taky před koho/co -> tady jsou možné dva pády, tudíš
je správná odpověď D
e) od - od koho/co (jen 4.pád)

-ještě si třeba pomáhám tím, že si za danou předložku a pád přidám další slovo,
např. před kým/čím stojím a před koho/co si stoupnu ... hodně to pomáhá, teda
aspoň mně :)

snad jsi to pochopila :)
4. 5. 2011 13:00nové
Takže ta 2. otázka asi chce spíš obecné znalosti cizích slov (když mám cizí
předponu, mám většinou i cizí slovo), jasně vyloučím jen D a E. Co znamená slovo
kontra, snad víš. A slovo s předponou anti- je třeba antikoncepce, ta je proti
početí (a taky jsem už pro ni zaslechla termín kontracepce), čili obě předpony
znamenají proti, jsou tedy synonymní.
4. 5. 2011 19:12nové
varianta 2009/1 otázka 1 a otázka 6 a 7

1 otázka můžete mi poradit fígl jak na to přijít?

6 otázky ty idiomy to si fakt nevím jak na to rychle přijít

7 otázka dcojznačná věta
4. 5. 2011 22:06nové

1. otázka.

Lidský původce děje je prostě člověk, který způsobil, že se ten děj stal.
Možnosti A a C jsou proto jasné, tam je Petr přímo uveden. Původce pak můžeme
doplnit, pokud máme nevyjádřený podmět nebo sloveso v trpném rodě vyjádřeném
pomocí slovesa být. Takže můžeme říci, že kniha byla vrácena Petrem (je tam
původce, ten Petr, který ji vrátil) nebo že loď byla potopena piráty (původcem
jsou piráti). Tolik tedy k možnostem B a D. V možnosti E ovšem máme trpný rod,
který se tváří jako aktivní zvratné sloveso. Ovšem ten most se sám nestavěl, ani
se nestavěl Petrem. Muselo by tam být, že byl stavěn (Petrem), ovšem to bychom
větu museli přeformulovat. Tedy možnost E.
4. 5. 2011 22:12nové

Otázka 6

Idiom je tvrzení, které znamená něco jiného, než jeho části. Natáhnout bačkory
neznamená prodloužit si boty. Znamená to totiž umřít, je to náš hledaný idiom.
Koupit si k jídlu a mít hlad má ten význam, že půjdu do krámu a zaplatím, aby mi
nekručelo v břiše, to bychom čekali. Natáhnout si znamená standardně obout si,
taky nám to dává smysl. Koupit a být spokojený, natáhnout ruce, všechno
očekávané významy. Nehodí se akorát A.
4. 5. 2011 22:23nové

A otázka 7.

Věta může být dvojznačná kvůli slovům, jako třeba A. Tam může slovo "puky"
znamenat hokejové puky nebo puky na kalhotech. Stejně tak C, slovo "pokoj" může
být abstraktní klid i konkrétní místnost. Pero donesené Petrem v případě B může
být stejně tak psací, jako husí (původně taky na psaní :-)
Další možnost je, že větu si můžeme vyložit dvěma způsoby, protože je tak (blbě)
poskládaná. Nenech se ovšem zmást tím, že některá věta není dvojznačná ani tak,
ani tak. To je případ věty E, prostě spal celou noc. Ovšem větu D si můžeme
vyložit tak, že se Petr v úterý rozhodl oženit se, nebo se rozhodl, že se v
úterý ožení. Nejasná je ne proto, že by slova "oženit se" nebo "úterý" znamenala
pokaždé něco jiného, ale proto, že nějaký inteligent patrně nikdy neslyšel o
vedlejších větách (tady je to samozřejmě použito schválně, ale někdy bohužel
zcela neúmyslně i v denním tisku).
4. 5. 2011 22:49nové
díky díky díky
Michaela Posoldová
5. 5. 2011 20:48nové
TSP 2009 varianta 9 otázka č.7

Ahoj,můžete mi prosím poradit s touto úlohou?

Ve které z následujících vět je podmět určitého slovesa shodný s původcem
děje u infinitivu?
a) Petr přikázal Karlovi více odpočívat.
b) Petr slyšel Karla zpívat lidové písně.
c) Petr doporučil Karlovi odjet do lázní.
d) Petr se chystal Karlovi pomoct.
e) Petr umožnil Karlovi dopsat tu knihu.

Správně je d. Děkuji
6. 5. 2011 00:20nové
Podmět věty není nic těžkého, je jím vždy Petr, on něco udělal a to něco je
vyjádřeno určitým slovesem. Ovšem původce u infinitivu je ten, kdo dělá činnost
vyjádřenou infinitivem.
Takže Petr podmět přikázal Karlovi odpočívat. Kdo bude odpočívat? Ne Petr, ale
Karel, různí původci děje. Stejně tak bude lidové písně zpívat místo Petra
Karel, on za něj taky pojede do lázní a dopíše knihu.
Ovšem možnost D se liší. Petr se chystal -> Petr je podmět. Pomoct Karlovi. Kdo
pomůže Karlovi? Tentokrát ne Karel, ale sám Petr. On je tedy podmětem, protože
se chystal, ale i původcem, protože až se dochystá, bude to on, kdo Karlovi
pomůže.
Michaela Posoldová
6. 5. 2011 18:35nové
TSP 2010 varianta 12 otázka č.18

Ahoj,můžete mi prosím poradit s touto úlohou?

Ve kterém z následujících příkladů označuje podmět finitního slovesa a předmět
infinitivu stejný objekt?
a) Petr se pokoušel zasmát se.
b) Petr bránil Karlovi číst své dopisy.
c) Petr se pokoušel vyspat.
d) Petr slyšel Karla odjíždět.
e) Petr se snažil vyléčit se.

Správná odpověd je e.
Děkuji.
Jitka Kocnová
6. 5. 2011 18:59nové

Ahoj, řešila bych to takhle:

V b) a d) nám mimo Petra figuruje i Karel ke kterému se infinitiv vztahuje
(Karel čte dopis, odjíždí) => takže to vyloučíme rovnou.
V a) a c) je jen Petr, což je fajn. Teď vezmeme infinitiv a zkusíme, jestli jde
vytvořit otázka Koho co? s použitím tohoto infinitivu:

a)Zasmát koho? Zasmát co? => nedává smysl
c)Vyspat koho? Vyspat co? => nedává smysl

Ale v e) to jde: Vyléčit koho? Vyléčit co? => sebe. Takže e) je správně.

Je to lepší? :-)
Michaela Posoldová
změněno 6. 5. 2011 19:02 nové
Určitě. Takhle jsem nad tím vůbec nepřemýšlela. Děkuji za radu.