Existuje několik různých definic gymnastiky, které popisují hlavní charakteristiky a cíle tohoto základního sportu. Název gymnastika pochází z řeckého slova gymnos, které znamená "neozbrojený", "bez vnějšího obalu", a gymnasion, což znamená cvičební prostor, a slova gymnastika, které znamená každodenní cvičení. Je zajímavé, že Mezinárodní gymnastická federace (FIG) nemá definici slova gymnastika.
Jedna definice slova gymnastika pochází ve slovinštině z roku 1975, která popisuje gymnastiku jako "systém speciálně vybraných tělesných cvičení a metodických postupů, jejichž hlavním cílem je harmonický tělesný rozvoj a zdokonalování pohybových schopností, upevňování zdraví, dosahování obratnosti, síly, rychlosti, vytrvalosti" (Vazzas, 1975). Ve slovinštině můžeme najít také následující definici: "gymnastika je druh pohybové aktivity, jejíž hlavní charakteristikou je přesné plnění časových a prostorových pohybových požadavků" (Kristan, 1980).
Slovník anglického jazyka Random House Dictionary of the English Language (1983) definuje slovo gymnastika jako pohybovou aktivitu, která rozvíjí sílu a obratnost. Podobný význam má slovo gymnastika i v Collins Cobuild English Language Dictionary (1987), kde je gymnastika definována jako tělesné cvičení, často s použitím nářadí jako jsou hrazdy, žíněnky a lana, které rozvíjí sílu, koordinaci a obratnost. Podle Aniće (2004) je gymnastika "cvičení těla s cílem udržet jej či vytvořit pružným a harmonickým" nebo také "systematické cvičení těla" (Anić, 2010).
Od dob starověkého Řecka zaznamenala gymnastika v posledních dvou stech letech obrovský rozvoj. Nejenže vznikla prostřednictvím myšlenky "Mens sana in corpore sano", ale také se vyvinula ve sport pod ideou "Altius, Citius, Fortius". Vznikla nová odvětví gymnastiky, která mohou být na jedné straně tělesným cvičením a na druhé straně sportem (soutěží). Pod FIG spadají tyto sportovní aktivity: sportovní gymnastika, akrobacie, skoky na trampolíně, moderní gymnastika, parkour a aerobik. Jediná nesportovní činnost, která patří pod FIG, se nazývá všeobecná gymnastika. Za povšimnutí stojí fakt, že gymnastika sama o sobě není sportem, je pohybovou aktivitou, až když k této aktivitě přidáme soutěžení, jedná se o sport.
Obecná definice gymnastiky z 21. století zní: "systém speciálně vybraných tělesných cvičení a metodických postupů, jejichž hlavním cílem je harmonický tělesný, osobnostní a sociální rozvoj, kde se při přesném plnění časových a prostorových pohybových požadavků rozvíjejí především pohybové dovednosti, motorické schopnosti bez nebo s využitím speciálně konstruovaného nářadí pro cvičení nebo soutěže". Gymnastika je aktivita (také sport), kterou lze přizpůsobit věku a materiálním podmínkám (tělocvičny, žíněnky, nářadí), což ji činí oblíbenou.
Z hlediska kineziologie lze závodní sportovní gymnastiku stručně definovat jako odvětví, v němž se hodnotí esteticky navržené acyklické pohybové struktury podle předem stanovené konvence pohybu definované pravidly FIG (Code of Points) (Živčić, 2000). Souhrnná definice soutěžní sportovní gymnastiky s nejdůležitějšími znaky tohoto sportu zní: sportovní odvětví, ve kterém gymnasté provádějí gymnastická cvičení na různých všestranných gymnastických nářadích, která se skládají z řady rozličných gymnastických prvků a jejich kombinací (Živčić a Marković, 2016). Do sportovní gymnastiky žen patří disciplíny přeskok, bradla, kladina a prostná, do sportovní gymnastiky mužů pak prostná, kůň našíř, kruhy, přeskok, bradla, hrazda. Cvičení na jednotlivých nářadích je definováno pravidly a je tvořeno různými prvky a jejich kombinacemi.
Základními skupinami prvků na prostných jsou akrobatické prvky: kotouly, stoje na rukou, přemety a salta. Kotouly jsou základní akrobatické prvky s rotací o 360° kolem příčné osy těla se změnou kontaktu těla se zemí. Lze je provádět ve směru vpřed i vzad, s letem i bez opory rukou. Varianty kotoulů vpřed: skrčmo, schylmo, roznožmo, letmo, bez rukou; kotouly vzad: skrčmo, schylmo, roznožmo. Stoje jsou akrobatické vytrvalostní prvky, které vyžadují rovnováhu, kdy je těžiště těla nad oporou. Existuje stoj na ramenou, na hlavě a stoj na rukou. Přemety jsou akrobatické prvky s rotací těla kolem příčné (ale i podélné osy těla) o 360° s oporou rukou na zemi, kdy tělo prochází vertikální polohou a mohou být s jednou nebo dvěma fázemi letu. Do skupiny přemetů patří přemet stranou, přemet stranou s půlobratem (rondát), přemet vpřed a vzad. Salta jsou akrobatické prvky s letovou fází, při níž se tělo otáčí nejméně o 360° v poloze skrčmo, schylmo nebo prohnutě, současně se gymnasta může otáčet kolem podélné osy těla a provádět tak salta s obraty. Salta se provádějí vpřed, vzad a stranou.
Na koni našíř se cvičí ve vzporu, kde jsou typickými pohyby přešvihy jednonož a snožmo.
Kruhy rozlišujeme statické a v hupu. Zde se provádí jak švihová, tak statiská a vedená cvičení ve vzporu či svisu.
Přeskok můžeme provádět přes různé druhy nářadí (koza, bedna, přeskokový stůl…) různých výšek. Základní přeskoky jsou nepřevratové (skrčka, roznožka) a převratové (např. přemet).
Na bradlech cvičíme převážně ve vzporu a podporu, ale možné je i cvičení ve svisu.
Prvky na hrazdě jsou statického (svis vznesmo), švihového (toče) či vedeného (výmyk, sešin) charakteru.
Na kladině můžeme provádět různé druhy náskoků a seskoků, dále jsou to skoky (čertík, dálkový skok), chůze, obraty a akrobatické prvky (např. kotoul).
