Dějiny filosofie II
|
F. Další vývoj novoplatónismu|
|
Proklos (410 - 485)
Athénská škola ukončila vývoj novoplatónismu. Jejím nejvýznamnějším představitelem byl Proklos, který pocházel
z Konstantinopole, studoval v Alexandrii a posléze v Athénách v Akadémii. Zde byli jeho učiteli Plútarchos Athénský a Syrianos.
Posléze se Proklos sám stal hlavou Akadémie. Ve svém díle navazoval nejen na athénské učitele, ale také na Iamblicha.
Komentáře a spisy
Napsal rozsáhlé komentáře k nejobtížnějším Platónovým dialogům, které přerůstají v systematický výklad celé novoplatónské filosofie. Zachovaly se komentáře k dialogům:
- Alkibiadés I.
- Kratylos
- Ústava
- Tímaios
- Parmenidés
Především komentář k Tímaiovi je velmi cenným pramenem o antické filosofii (všímá si v něm všech těch, kteří před ním o dialogu psali).
Ve spise Základy theologie vyložil v 211 tezích velmi stručně celý systém novoplatónismu: učení o Jednom, rozumu, duši a přírodě. Po Plótínovi je největším systematikem novoplatónismu.
Proklův systém
Také rozlišil dále Plótínovu trojici, přitom do své soustavy zařadil i bohy a daimony lidové víry, takže filosofii u něj nelze odlišit od náboženství.
Vytvořil definitivní dogmatickou soustavu, a tudíž filosofie nadále měla pouze vykládat posvátnou tradici.
Úprava této publikace je spolufinancována Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
