Přechod na menu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Kolečkové lyže

Kolečkové lyže jsou důležitým prvkem v letní přípravě lyžaře, v našem případě biatlonisty. Stejně jako u lyžování spočívá jejich výhoda v šetrnosti k pohybovému ústrojí. Trénink na kolečkových lyžích slouží v prvé řadě k rozvoji kondiční faktorů (tj. síla, vytrvalost, rychlost, koordinace), v řadě druhé k rozvoji a udržení lyžařské techniky v letním přípravném období.

Na kolečkových lyžích lze trénovat jak bruslení, tak klasiku. V případě klasiky vyvstává problém s odrazem, jelikož z kolečkové lyže je mnohem snadnější odraz díky bržděnému kolečku (antireverzní mechanismus). K rozvoji techniky pro klasiku tedy není kolečková lyže úplně vhodná.

Mezi lyžaři se objevuje i varianta jízdy na kolečkových bruslích s holemi (tzv. nordic blading). Z hlediska zatížení na tom není nic špatného. Problémem je technika, která je diametrálně odlišná od jízdy na kolečkových lyžích.

Historie a vývoj kolečkových lyží

Když začalo v průběhu 20. století vzkvétat běžecké lyžování, nastala otázka, jak se efektivně připravovat v letním období a rozvíjet lyžařské umění bez sněhu, tzv. na suchu. Kromě imitačních poskoků nebylo mnoho variant, které by zatěžovaly celé tělo tak, jako běh na lyžích. Touha mnoha závodníků dala vzniku prvním prototypům kolečkových lyží.

Kolečkové lyže se v naší zemi objevily poprvé ve 30. letech 20. století. Ve 40. letech 20. století vyrobil jedny z prvních celodřevěných kolečkových lyží pan Slonek v Novém Městě na Moravě, k vidění jsou jako součást expozice o lyžování v místním Horáckém muzeu (viz Obr. 3-1) [6]HRUŠKOVÁ, V. Kolečkové lyže a jejich uplatnění v přípravném období lyžaře – běžce. Brno, 2007. 65 s. Bakalářská práce na FSpS MU.. V té době se bylo možné díky minimálnímu provozu pohybovat bez obav po zpevněných cestách. Zatím však nebyly kolečkové lyže součástí tréninkového procesu. Plnohodnotným prostředkem tréninku lyžařů se kolečkové lyže staly až po 2. světové válce. Tehdy byly teleskopické a kolečka byla z bantamu. Díky nim bylo možné jezdit i v terénu. Lyže byly vybaveny dokonce čelisťovými brzdami, jež byly ovládány pomocí lanek, která měl lyžař upevněna u pasu. Pokus to nebyl špatný, končil často ovšem krkolomnými pády ve sjezdech i na rovinách [6]HRUŠKOVÁ, V. Kolečkové lyže a jejich uplatnění v přípravném období lyžaře – běžce. Brno, 2007. 65 s. Bakalářská práce na FSpS MU..

Nejen v českých zemích se objevily a vyvíjely kolečkové lyže. Ve 30. letech 20. století byl vyroben v Itálii první model, jehož základem byla těžká železná konstrukce nazvaná SKI SKETT (viz Obr. 3-2[8]http://skiroll.it/storia/storia
(čerpáno dne 24.2.2014)
, která měla tři pneumatická kola o průměru 35 cm, jedno vpředu a dvě vzadu. Technický vývoj šel dál a docházelo k mnoha změnám. Zmenšoval se průměr kol (18 cm), do šasi byl zařazen kloub pro lepší manipulaci, jednalo se o model SKI SKETT F (viz Obr. 3-3) [8]http://skiroll.it/storia/storia
(čerpáno dne 24.2.2014)
. Od roku 1975 byla železná konstrukce nahrazena lehkou hliníkovou slitinou, délka se zmenšila z 90 na 70 cm, průměr kol se zmenšil na 12,5 cm, povrch kola byl z kaučuku či polyuretanu. Největší změnou bylo odejmutí jednoho zadního kolečka a tím vznikla podoba dnešních lyží, kdy je jedno kolečko vpředu a jedno vzadu. Délka se ustálila na 70 cm. V Itálii dokonce vznikla roku 1979 Italská Asociace kolečkových lyží (AISR), jež byla v roce 1988 přejmenována na Italskou Federaci kolečkových lyží (FISR). Jejím úkolem byla propagace a určování pravidel pro závodní, tréninkovou i zábavní formu tohoto sportu. Mezinárodní závody se dnes řídí pravidly Mezinárodní lyžařské federace (FIS) [6]HRUŠKOVÁ, V. Kolečkové lyže a jejich uplatnění v přípravném období lyžaře – běžce. Brno, 2007. 65 s. Bakalářská práce na FSpS MU..

Model italské kolečkové lyže SKI SKETT
Obr. 3-2 Model italské kolečkové lyže SKI SKETT [8]http://skiroll.it/storia/storia
(čerpáno dne 24.2.2014)
Použití SKI SKETT F v praxi
Obr. 3-3 Použití SKI SKETT F v praxi [8]http://skiroll.it/storia/storia
(čerpáno dne 24.2.2014)

Další zemí, ve které se objevily kolečkové lyže, byla Francie. Stalo se tak v 70. letech 20. století, kdy je začali používat lyžaři jako plnohodnotný tréninkový prostředek. V té době však byly KL zbytečně masivní, hlučné, poměrně pomalé a celkově nepohodlné. V 80. letech se na nich začalo i závodit, a to především v menších horských vesnicích, kde se pořádaly série závodů. Toho času nabíraly kolečkové lyže na popularitě a na trhu se začaly objevovat nové modely kolečkových lyží z Itálie, později ze Švédska s kvalitnějšími, užšími kolečky a propracovanější stavbou šasi. Jízda na nich se mnohem více podobala jízdě na lyžích, vydržely větší zátěž. Od roku 1994 začala působit pod patronací Francouzské lyžařské federace komise pro kolečkové lyže, která byla založena na kongresu v Budapešti v roce 1993. S úspěchem se začaly pořádat Světové poháry a Mistrovství světa, díky nimž se běh na kolečkových lyžích začlenil v roce 2004 do „rodiny severských sportů“ a od té doby spadá pod Francouzskou lyžařskou federaci (FFS) [6]HRUŠKOVÁ, V. Kolečkové lyže a jejich uplatnění v přípravném období lyžaře – běžce. Brno, 2007. 65 s. Bakalářská práce na FSpS MU..

Postupně se kolečkové lyže rozšířily po celém světě a dnes již tvoří nedílnou součást přípravy lyžařů běžců a biatlonistů, kteří si trénink bez kolečkových lyží neumí představit. Organizuje se mnoho závodů regionálního, národního i mezinárodního charakteru. Jedná se o závody v biatlonu, které se jezdí především na uzavřených tratích se střelnicí, objevují se ovšem také exhibice, jež se pořádají v ulicích měst, na parkovištích nebo na odlehlých vyasfaltovaných plochách. Pořádají se rovněž závody do vrchu, na distančních tratích, sprinty a další. Trenéři biatlonu i lyžování zařazují kolečkové lyže do programu letních kondičních testů, jejichž součástí jsou dle rozhodnutí trenéra kupříkladu výběhy, silové testy, přespolní běh, laktátová křivka, v případě biatlonu střelecké testy a konečně na kolečkových lyžích výjezdy, kontrolní závody a jiné.

Kolečkové lyže prošly značným vývojem a v současnosti se pracuje s novými materiály, např. karbonem (v kombinaci s dalšími materiály nebo celé karbonové šasi).

Jízda a rozdíly mezi lyžemi a kolečkovými lyžemi

Rozdílů mezi lyží a kolečkovou lyží je hned několik. Základní rozdíl je v délce a v tom, že kolečková lyže má dvě kolečka, dříve se skládala i z více koleček. Zatímco lyže je delší o 10–30 cm (záleží, je-li lyže na klasiku nebo bruslení) než je výška lyžaře, tak délka kolečkové lyže se pohybuje kolem 60 cm a mění se pouze v řádech centimetrů dle výrobce.

Podstatné rozdíly shledáváme v jízdě. Kolečková lyže lépe drží stopu, lyže může na většině sněhů tzv. plavat do stran. Pro svěřence bývá horší držení rovnováhy na kolečkových lyžích kvůli menší styčné ploše kolečka a země. Kolečková lyže je o trochu těžší a lyžař je výše nad podložkou oproti klasické lyži. Rychlost jízdy z kopce není možné nějak výrazně snížit, brzdění rozebereme v další části práce. Změna směru je možná především odšlapováním, ve druhé řadě přenosem váhy například ve sjezdech v zatáčkách. Pro jízdu na asfaltovém povrchu je třeba speciálních tvrdších hrotů na bodcích (košíčcích), jelikož standardní hroty na košíčku jsou měkčí a nevydrží déle trvající zátěž – rychle se tupí a lámou se. V prudkých stoupáních a při velkém odvratu lyže hrozí zadrhávání šroubů, které spojují kolečka a šasi, o asfalt. Na mokrém povrchu kolečkové lyže kloužou a stávají se poměrně nebezpečnými.

Popis kolečkové lyže

Na obrázku jsou popsány základní části kolečkové lyže pro bruslení značky MARWE (viz Obr. 3-4) [9]http://xcsport.cz
(čerpáno dne 26.2.2014)
. Tyto KL jsou bez vázání, o němž se dozvíme více v následující části práce.

Popis kolečkové lyže pro volný způsob běhu (bez vázání)
Obr. 3-4 Popis kolečkové lyže pro volný způsob běhu (bez vázání) [9]http://xcsport.cz
(čerpáno dne 26.2.2014)

Jak jsme již v popisu kolečkové lyže naznačili, skládá se z několika částí. Jednotlivě rozebereme nejdůležitější části kolečkové lyže na konkrétních příkladech, a to šasi, kolečka a vázání. Zbylé části nejsou pro samotnou jízdu tolik důležité.

Šasi

Jedná se o základní stavební prvek kolečkové lyže, který se vyrábí v mnoha modifikacích z různých materiálů. Prvotně bylo šasi dřevěné, poté se přešlo a u některých lyží již zůstalo šasi kovové (např. slitiny titanu, hliníku, apod.), dále se používá karbon nebo stejný profil jako má klasická lyže. Ten se skládá z několika prvků (jádrem je mřížka z nanokarbononu, okolo jsou vrstvy sklolaminátu a laminátu). Právě tuto zmiňovanou konstrukci prezentuje finská firma Marwe pod názvem Marwe Hybtonite® Nanoepoxy Aircell Core Cap, jež zajišťuje efektivní bruslení s maximálním tlumením vibrací a napodobením jízdy na lyžích (viz Obr. 3-5) [11]http://marwestore.com/
(čerpáno dne 26.2.2014)
. V dorosteneckých kategoriích se závodí na kolečkových lyžích s hliníkovým šasi, konkrétně na lyžích značky START (viz Obr. 3-6) [10]http://startskiwax.com/en/rollerskis/rollerskis/
(čerpáno dne 26.2.2014)
a Marwe.

Kolečkové lyže s kovovým šasi značky START
Obr. 3-6 Kolečkové lyže s kovovým šasi značky START [10]http://startskiwax.com/en/rollerskis/rollerskis/
(čerpáno dne 26.2.2014)

Kolečka

Kolečka jsou neodmyslitelnými součástmi kolečkové lyže, jež udávají jízdní vlastnosti. Na jejich povrch se používají dva materiály. První z nich je uhlíková pryž, která se využívá i u běžných pneumatik. Její výhodou je cenová dostupnost a menší rychlost ve sjezdech, nevýhodou je menší požitek z jízdy a poměrně rychlé opotřebení. Druhou variantou obutí je polyuretan, který je rychlejší variantou a vyrábí se v několika tvrdostech. V tomto případě však platí, že čím tvrdší směs, tím je kolečko a jízda rychlejší, snižuje se ovšem adheze.

Rychlost a pocit z jízdy je možné regulovat právě výběrem koleček. Nejvíce se přibližuje jízdě na sněhu osazení kolečky, kdy je kolečko z uhlíkové pryže vpředu a polyuretanové vzadu. Nejrychlejší variantou je kolečko s polyuretanovým povrchem na hliníkovém disku o průměru 100 mm. Tato varianta je vhodná pro zkušené lyžaře, jelikož rychlost na rovině se pohybuje okolo 40 km/h a z kopce je možné dosáhnout rychlosti až 70 km/h. Jsou nabízena kolečka s různou tvrdostí. Jako příklad uvádíme opět finskou firmu Marwe a její nabídku na trhu dle přání a potřeb zákazníka:

  • Super rychlá (USS): velmi nízký valivý odpor, pro závodní použití
  • Rychlá (US0): nízký valivý odpor, simulace jízdy ve zledovatělé stopě
  • Střední (US6): normální valivý odpor, simulace jízdy na zmrzlém sněhu
  • Pomalá (US7): vysoký valivý odpor, simulace jízdy na mokrém sněhu
  • Super pomalá (US8): velmi vysoký valivý odpor, pro silový trénink

Rychlost kolečka také ovlivňuje jeho šířka a průměr. Šířka se pohybuje v rozmezí 24–50 mm, průměr je 70–150 mm. Rychlost ovlivňují rovněž ložiska.

Kolečko se skládá z pěti hlavních částí: povrch (obutí) kolečka, plastový nebo kovový disk, 2 kusy ložisek a ložiskové vložky (viz Obr. 3-7) [12]http://skiroller-store.com/
(čerpáno dne 26.2.2014)
. Je nutno zmínit ještě dvě distanční podložky, které tvoří přechod mezi ložiskovou vložkou a šasi.

Základní části kolečka
Obr. 3-7 Základní části kolečka [12]http://skiroller-store.com/
(čerpáno dne 26.2.2014)

Výrobců kolečkových lyží je na trhu několik. Z českých zástupců jsou to D-roller-ski a JoVe. Ze zahraničních firem jsou to americké Jenex V2, italské Ski-skett či I-gliti, dalšími výrobci jsou Roll-x, Swenor, Eagle, Pro-ski, One Way, Maplus, SRB, Speed a Marwe, které používá v přípravě a národních soutěžích česká biatlonová reprezentace.

Vázání

Standardně se používají dva typy vázání, stejně jako u lyží. Jedním z výrobců je Salomon (viz Obr. 3-8) [9]http://xcsport.cz
(čerpáno dne 26.2.2014)
a druhým Rottefella (viz Obr. 3-9) [9]http://xcsport.cz
(čerpáno dne 26.2.2014)
. Z hlediska délky kolečkové lyže není možné umístit vázání na místo těžiště jako u lyže, proto se montuje na lyži tak, aby patka vázání byla co nejblíže konci šasi (či zadnímu kolečku, popřípadě blatníku).

Vázání Salomon Pilot SNS Equipe Skate
Obr. 3-8 Vázání Salomon Pilot SNS Equipe Skate [9]http://xcsport.cz
(čerpáno dne 26.2.2014)
Vázání Rottefella R3 Skate NNN
Obr. 3-9 Vázání Rottefella R3 Skate NNN [9]http://xcsport.cz
(čerpáno dne 26.2.2014)
Bc. Michal Žák (autentizováno), Mgr. Sylva Hřebíčková, Ph.D. |
doc. PaedDr. Jan Ondráček, Ph.D. |
OSPrir KAPSP, Fakulta sportovních studií Masarykovy univerzity |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Fakulty sportovních studií MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2015

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041