1 Charakteristika aerobních cvičení
1.1 Historie aerobiku
Světový vývoj
Základy aerobiku vycházejí z myšlenek Američana Dr. Kennetha H. Coopera, který vytvořil dvanáctitýdenní program aerobního cvičení. V roce 1968 vydal knihu Aerobics v níž popisuje, jakými způsoby může cvičenec dosáhnout optimální fyzické zdatnosti (Macáková, 2001).
V 70. letech dvacátého století na něj navázala Američanka Jackie Sorensenová, která aplikovala Cooperovy principy cvičení na moderní tanec. Tak vznikl cvičební program pro širokou veřejnost, zejména pro ženy, pod názvem „AEROBIK“, který zahrnoval specifické taneční pohyby na hudbu.
V 80. letech dvacátého století se aerobik stává masovou záležitostí a módním hitem díky propagaci Jane Fondové. Využívalo se zejména mnohonásobného opakování poskoků bez spojování do vazeb a cvičení mělo spíše kondiční charakter. Ke konci 80. let se však začínají objevovat lékařské výzkumy, které dokazují zdravotní závadnost těchto prvků a objevuje se i velké množství zranění, zejména u instruktorů, způsobená nadměrným poskakováním na místě, ale také nevhodnou obuví a nevhodnými cviky. Aerobik se odvrací od poskoků (high impact prvků) a nahrazuje je low impact prvky, které vycházejí z chůze a šetří klouby (Štěrbová, 2007).
V 90. letech dvacátého století se vedení lekcí profesionalizuje, objevuje se názvosloví, prvky se začínají spojovat do vazeb a bloků podle pravidelného frázování hudby určené na aerobik, objevuje se nový krok: „Grapevine“. Do lekcí aerobiku se začínají zařazovat posilovací cviky a začínají se využívat posilovací pomůcky. V roce 1992 vymyslela Američanka Kernodle nový typ aerobiku – step aerobik. Považovala se za průkopnici cvičení na malém prostoru. Byl to nový způsob cvičení, jak maximalizovat využití místa. V této době také přichází australský instruktor M. Irwin, který vytváří základní systém stavby choreografií aerobiku, zdokonaluje a propracovává metodiku učení symetrických choreografií. Po roce 1990 se dále vytváří mnoho dalších typů aerobiku, například cvičení ve vodě, na statickém bicyklu nebo na slidech (Velínská, 2004).
Vývoj aerobiku na našem území
Masové cvičení u nás mělo ve 20. století bohatou tradici. Každá žena a dívka navštěvovala nějakou tělovýchovnou jednotu. V Čechách a na Moravě se aerobik rodil z různých druhů gymnastiky s hudbou. První autorkou, která se zabývala moderními styly cvičení s hudbou, byla Helena Jarkovská. V roce 1985 vydala knihu Aerobní gymnastika, kde popsala gymnastické kondiční cvičení při hudbě, zaměřené na rozvoj funkce oběhové soustavy, na zvýšení aerobní kapacity organismu a dosažení vyšší úrovně vytrvalosti a výkonnosti. Upozorňovala na to, že cvičení příznivě ovlivňuje funkci a strukturu pohybového ústrojí, pozitivně působí na nervovou soustavu a také na psychiku cvičenců (Macáková, 2001).
V 90. letech dvacátého století se objevil nový směr cvičení, a to džezgymnastika. Aerobik se stal spojením cvičení a hudby, vycházel jak z tradic, tak z novinek, které k nám přicházely ze zahraničí. Vznikla organizace Sportpropag, která začala školit cvičitele pro tělovýchovné služby, starala se o poskytování metodických materiálů a také o přípravu cvičitelů z jiných příbuzných forem. Aerobik se u nás rozšiřuje v masové formě až po roce 1989. Jednak z důvodu otevření hranic a jednak z důvodu vzniku soukromých subjektů na trhu. Začínají vznikat první soukromá fitcentra a školící organizace. Lidé se věnují nejen rekreačnímu aerobiku, ale také jeho soutěžním formám.
Současnost
Aerobik je v současné době uznávanou a vyhledávanou aktivitou. Vyvinul se v moderní a zdravotně nezávadný sport pro všechny zájemce o snadno přístupnou a účelnou pohybovou aktivitu. V současnosti se aerobik podle Velínské (2004) rozvíjí ve třech výrazně odlišných směrech:
-
Aerobik směřující k tanečnímu pojetí
Obsahem lekcí jsou obtížné choreografie s řadou tanečních prvků, které vyžadují náročnější orientaci v prostoru a koordinaci práce paží a nohou (dance aerobik).
-
Aerobik směřující ke kondičním formám
Lekce jsou založeny na posilovacím charakteru, které jsou doplněny o kompenzační, rehabilitační a protahovací cvičení (bodystyling, bosu, gymball)
-
Aerobik směřující k „ body and mind“
Jde o skupinová cvičení, jejichž cílem je harmonický rozvoj těla a mysli. Mají protahovací, relaxační a posilovací charakter, nejde však o cvičení aerobní (power jóga, pilates).
V naší republice je aerobik na velmi dobré úrovni, a to především díky školícím organizacím, kterými jsou: Český svaz aerobiku a fitness (FISAF), Česká asociace sportu pro všechny a FACE Academy. Tato školící zařízení nejen školí nové a stávající instruktory aerobiku, ale vydávají metodické materiály, pořádají kongresy i odborné semináře.