Úvod do geografie venkova
Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity
RNDr. Hana Svobodová, Ph.D., doc. RNDr. Antonín Věžník, CSc.

Nástroje rozvoje venkova

Co je to rozvoj

Než bude definován pojem rozvoj venkova, je třeba definovat pojmy růst a rozvoj. Za růst je považována kvantitativní změna (např. zvýšení počtu obyvatel), za rozvoj považujeme změnu kvalitativní (např. zvýšení počtu a kvality služeb ve venkovské obci).

Další závažnou otázkou je, zda je venkov potřeba rozvíjet? Častou odpovědí obyvatel venkova otázku, co by chtěli ve své obci rozvíjet/zlepšovat, je: „Nic, chceme jen klid.“ Každé území se musí rozhodnout, kterou strategii bude preferovat, co jsou skutečně rozvojové projekty vedoucí ke zlepšení stavu a co jsou projekty vedoucí ke stabilizaci, k vyrovnání standardu na přijatelnou úroveň.

Nástroje rozvoje venkova

Podobně jak rozmanití jsou aktéři rozvoje venkova, tak rozmanité jsou nástroje rozvoje venkova a jejich členění.

Základní, avšak negeografické, členění nástrojů rozvoje venkova je následující:

• Makroekonomické nástroje (užití omezeno národohospodářskou politikou)
  • fiskální politika (např. daně),
  • monetární politika (např. usnadnění přístupu k úvěrům ve vybraných regionech),
  • protekcionismus (např. uvalení dovozních limitů a cel na produkty vyráběné v upadajících regionech).
• Mikroekonomické nástroje
  • relokace pracovních sil (úhrada nákladů na stěhování…),
  • relokace kapitálu (levné půjčky, snížené daně…).
• Ostatní nástroje – spíš výjimečné použití
  • administrativní nástroje (správní rozhodnutí…),
  • institucionální nástroje (regionální rozvojové agentury).

Binek a kol. (2009) rozděluje nástroje rozvoje venkova na:

• Administrativní nástroje

  legislativa, závazné procedury, postupy, organizační normy

• Koncepční nástroje

  strategie, programy, plány, politické deklarace, územně plánovací dokumenty, pozemkové úpravy

• Institucionální nástroje

  instituce, spolupráce, regionální management

• Věcné nástroje

  infrastruktura, poskytnutí prostor, služeb, hmotného plnění, poradenství

• Sociálně-psychologické nástroje

  vzdělávání, komunikace, motivace

• Finanční nástroje

  systémy finančních podpor, dotace, granty

Administrativní nástroje

Základní rámec pro fungování venkova a venkovských obcí lze ztotožnit, stejně jako u většiny rozvojových územních či věcných oblastí, s legislativou České republiky a zprostředkovaně i s legislativou Evropské unie, která je do české legislativy implementována. Z hlediska věcného je zásadní zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky (ve znění zákona č. 110/2007 Sb.), tzv. kompetenční zákon, který stanoví kompetence jednotlivých orgánů státní správy, tj. lze z něj odvodit institucionální zázemí rozvoje venkova.

Z hlediska fungování venkovských obcí lze zdůraznit zákon č. 128/2000 Sb., o obcích.

Ve vztahu k rozvoji venkova je klíčový zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, který specifikuje oblasti podpory regionálního rozvoje, vybrané nástroje a působnosti hlavních subjektů.

Koncepční nástroje

Pro efektivní a úspěšné řízení rozvoje – celkového rozvoje území i rozvoje dílčích odvětví, tedy i venkovského prostoru – je nezbytné stanovit cíle, které mají být v určitém časovém horizontu dosaženy, a také formulovat jednotlivé kroky vedoucí k dosažení stanovených cílů. Tyto cíle i dílčí kroky jsou shrnuty v koncepčních dokumentech.

Z hlediska obecnosti a účelu je možno rozlišit následující typy strategických dokumentů s ohledem na jejich věcný a zejména časový aspekt (seřazeno od nejvíce obecného k nejvíce konkrétnímu):

• Strategie

  Dlouhodobý koncepční dokument, který určuje základní linie rozvoje daného subjektu, resp. území, pro něž daný subjekt strategii vytváří a to ve všech základních tematických oblastech a na dlouhé období („kam jdeme“).

• Program

  Střednědobý dokument; vychází ze strategie a navazuje na ni a ve střednědobém horizontu vytyčuje opatření, která bude subjekt realizovat, aby dosáhl strategických cílů.

• Plán

  Krátkodobý dokument prováděcího charakteru (někdy se používá pojem akční plán); v pravém slova smyslu již nejde o strategický dokument. Je však nezbytným návazným dokumentem na strategii a program, neboť konkretizuje vybraná opatření ve formě projektů či aktivit. Obsahuje již harmonogram a stanovuje způsob financování jednotlivých aktivit a projektů spolu s jejich rámcovými rozpočty.

Tyto dokumenty lze zpracovávat pro jednotlivé hierarchické úrovně – stát – kraj – mikroregion/MAS – obec.

Koncepční dokument se obvykle skládá z:

• analytické části,
• návrhové části,
• implementační části (je specifikován způsob realizace, monitoringu, aktualizace a financování).

Pro období 2014–2020 jsou pro rozvoj venkova platné následující dokumenty:

• Program rozvoje venkova České republiky na období 2014–2020. Praha: MZe ČR, 2014. URL <http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2014/>,
• Strategie regionálního rozvoje České republiky pro léta 2014–2020. Praha: MMR ČR, 2013. URL <http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d8-4c18-4e15-a7e2-0fa481336016/SRR-2014-2020.pdf>,
• Případně Národní strategický plan LEADER 2014+. URL <http://nsmascr.cz/content/uploads/2012/07/N%C3%81RODN%C3%8D-STRATEGICK%C3%9D-PL%C3%81N-LEADER-2014+-pln%C3%A1-verze.pdf>

Z hlediska prostoru je důležité územní plánování, jehož úkolem je zjišťovat a posuzovat stav území, stanovovat koncepci jeho rozvoje, prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, stanovit požadavky na využívání a prostorové uspořádání území, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, stanovit podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, usilovat o zmírnění nebezpečí ekologických a přírodních katastrof, prověřovat hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů. S ohledem na ochranu krajiny dbá mimo jiné na hospodárné využívání zastavěného území. Územní plánování usiluje o dosažení souladu veřejných a soukromých zájmů. Pro celé území obce se zpracovává územní plán, který je závazný pro rozhodování v území.

Pokud se obci podaří sladit tvorbu územního plánu a strategického dokumentu, můžeme hovořit o prostorovém plánování. Tento přístup však v ČR stále není příliš obvyklá a oba procesy probíhají odděleně.

Mezi koncepční nástroje lze řadit i pozemkové úpravy, které se dále dělí na:

• Komplexní pozemkové úpravy

  Řeší území celého katastru.

• Jednoduché pozemkové úpravy

  Provádějí se, pokud je nutné vyřešit pouze některé hospodářské potřeby (například urychlené scelení pozemků, zpřístupnění pozemků) nebo ekologické potřeby v krajině (například lokální protierozní nebo protipovodňové opatření) nebo když se pozemkové úpravy mají týkat jen části katastrálního území.

Vývoj pozemkových úprav je pro rozvoj venkova zatím nedoceněný (stojí hodně peněz, realizace trvá dlouho). Vzhledem k minulosti, kdy došlo k významnému narušení vlastnických vztahů a k problematickému využívání půdy, představují pozemkové úpravy nástroj pro vyřešení těchto problémů a mohou také přispět k podstatně efektivnějšímu využívání půdy i k dalším možnostem rozvoje konkrétní venkovské obce. Pozemkové úpravy také prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. Dále uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena, zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav poté slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování.

Pozemkové úpravy mají význam především pro:

• vlastníky pozemků,
• obce,
• katastr nemovitostí.

Význam pozemkových úprav pro vlastníky spočívá především v:

• Obnově katastru nemovitostí, uspořádání vlastnictví pozemků co do výměry i polohy.
• Scelení pozemků, úpravě tvaru pozemků, případně i jejich vytyčení v terénu.
• Možnosti rozdělení spoluvlastnictví, možnosti zahájení užívaní svých pozemků (před pozemkovou úpravou nepřístupných) a ukončení zatímního užívání cizích pozemků.
• Výstavbě společných zařízení – polních cest, zařízení k ochraně půdy proti erozi, vodohospodářských například protipovodňových opatření. Vytváření územních systémů ekologické stability.
• Revizi a obnově nájemních smluv jako rámce vztahu uživatele s konkrétním vlastníkem pozemku.
• Uvolnění trhu s pozemky v extravilánu obcí. Zvýšení tržní ceny pozemků.

Význam pozemkových úprav pro obce:

• Pozemková úprava je technický i ekonomický rozvojový impuls pro obec prvořadého významu, plně zabezpečovaný státem.
• Zprůhlední vlastnické vztahy k pozemkům v obvodu pozemkové úpravy, přispěje k dohledání doposud nezapsaného obecního majetku. Obec získá přehled o pozemcích státu, církví, krajů a dalších významných partnerů. Pozemková úprava je realizací územního plánu v nezastavěném území a podporuje rozvoj urbanizace území.
• Většina pozemků v rámci společných zařízení pozemkových úprav je převedena do vlastnictví obce a tím se zjednoduší jejich následná realizace (to platí zejména pro vodohospodářská protipovodňová opatření). Pozemková úprava je nástrojem obce k získání vnějších finančních zdrojů k realizaci společných zařízení (Program rozvoje venkova, Státní fond životních prostředí ČR).
• Výstavbou polních cest v rámci schválených pozemkových úprav dojde ke snížení pohybu zemědělské techniky uvnitř obce, nově vybudované polní cesty můžou sloužit i jako cyklotrasy a tím turisticky zatraktivnit danou oblast.
• Realizací protierozních a vodohospodářských omezení lze docílit vyřešení neškodného odvedení povrchových vod a ochranu území před záplavami, výsadbou místních prvků ÚSES dojde ke zvýšení ekologické stability okolní krajiny a její pestrosti.
• Na obec přejde kontrolovatelná zodpovědnost za provoz a údržbu společných zařízení pozemkových úprav.

Pro katastr nemovitostí znamenají pozemkové úpravy:

• Obnovu katastrálního operátu, vznik digitální katastrální mapy.
• Promítnutí skutečného stavu do katastru nemovitosti, výměry jednotlivých parcel vypočteny přesně ze souřadnic, odstranění bezprizorních parcel.
• Zahuštění polohového bodového pole.
• Dořešení doposud nedokončeného scelovacího řízení a přídělového řízení, vyřešení duplicitních vlastnictví.

Rámeček 6.1 – Přehled pozemkových úprav (zobrazit text)

Finanční nástroje

S rozvojem venkova jsou v posledních letech neodmyslitelně spojeny finanční nástroje v podobě grantů a dotací. Dotace jsou chápány jako nenávratně poskytnuté prostředky z veřejného rozpočtu, za které neexistuje „protiplnění“. Venkov a zemědělství jsou podporovány řadou programů ze zdrojů ČR a EU, přičemž finanční podporu ze zdrojů EU mohly české subjekty využívat již před vstupem ČR do Evropské unie, a to z tzv. předvstupních programů.

Členění dotačních programů existuje několik – nejužívanější je:

• podle poskytovatele: evropské, národní a krajské (blíže viz kap. 3.2),
• podle charakteru dotací: investiční a neinvestiční,
• podle nárokovosti: nárokové (lze je získat pouze vyplněním žádosti, je nutné splňovat stanovené podmínky) a nenárokové (píše se projekt, který „soutěží“ s dalšími projekty).

Shrnutí

Nástroje rozvoje prošly po roce 1989 výraznou obměnou, a to zejména v souvislosti s přípravou na vstup do EU. Regionální politika ČR vznikla v podstatě až v polovině 90. let (blíže viz Svobodová a kol. 2013), zájem o rozvoj venkova vypukl až v souvislosti s možností čerpat rozličné dotační tituly.

Oblast	Tradiční	Současný
Rozvoj venkova	---	Evropské dotace
	Centrální řízení	Obecní samospráva, samosprávné kompetence obcí
	Snaha o rozvoj (v kvantitativním smyslu)	Snaha o udržitelný rozvoj
	Slučování obcí, podniků	Desintegrace obcí, optimalizace podniků
	Utlumování rozdílů	Nárůst rozdílů mezi chudými a bohatými oblastmi – vznik disparit (ale snaha potlačit rozdíly prostřednictvím dotací)

Tab. 6.1 Proměny nástrojů rozvoje venkova

---