3.4 Analýza vybavenosti a rozvoje autokempu

Růst významu cestovního ruchu a jeho hodnocení

Problematice cestovního ruchu je v posledních letech věnována čím dál větší pozornost. Cestovního ruchu se ve světě účastní obrovské počty osob. Motivy jejich účasti na cestovním ruchu jsou přitom velmi rozmanité. Cestovní ruch je zároveň jedním z nejvíce se rozvíjejících hospodářských odvětví a je v něm zaměstnáno vysoké procento světové populace. Tento hospodářský význam však může mít konstantní, nebo dokonce rostoucí tendenci pouze v případě, když služby poskytované účastníkům cestovního ruchu v cílových destinacích jsou kvalitní a procházejí procesem obnovy. Nelze v tomto ohledu spoléhat jen na základní předpoklad jeho existence v určitém místě s přírodně, kulturně či jinak atraktivním prostředím (viz obr. 3.4.2).

Na rozhodování osob k účasti na cestovním ruchu v daném místě se významně podílí také jeho vybavenost a nabídka poskytovaných služeb. Tyto podmínky spolu s předpoklady utvářejí celkovou mozaiku oblasti turisticky atraktivní a vhodné pro rozvoj cestovního ruchu (upraveno podle Musil 2015). Pokud podmínky služeb nejsou vyhovující, může v určitém případě dojít k poklesu atraktivity lokality pro turisty nebo dokonce k jejímu celkovému úpadku. V opačném případě dochází k adaptaci destinace na poptávku turistů nebo dokonce k jejímu omlazení, pokud destinace nabízí kvalitní služby a snové atraktivity.

Lokalitou, která patří mezi oblasti s dobrými předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, je např. CHKO Moravský kras. I tato turisticky lákavá lokalita, kterou Moravský kras bezesporu je, se však neobejde bez potřebné infrastruktury, která turistům umožňuje dosáhnout odpovídajících služeb – ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační, kulturní a jiné.

Následující aktivita se věnuje hodnocení kvality ubytovacího zařízení ATC Olšovec v obci Jedovnice, možným střetům různých skupin ubytovaných a také návrhu revitalizace a rozvoje kempu.

Jednou ze základních metod analýzy strategického rozvoje je SWOT analýza.

Tuto metodu navrhl a poprvé použil Albert Humphrey, který v 60. – 70. letech 20. století vedl na Stanfordské univerzitě projekt, v němž měl za úkol analyzovat nedostatky ve stávajícím plánování velkých společností a vytvořit pro ně nový systém řízení změn.

SWOT analýza poskytuje podklady pro formulaci rozvojových směrů a aktivit, strategií a strategických cílů (podniku, obce, lokality). Spočívá v rozboru a hodnocení současného stavu organizace (vnitřní prostředí) a současné situace okolí organizace (vnější prostředí), viz obrázek 3.4.3 (Wikipedia, 2017).

Pracovní list