1.1 Množné číslo podstatných jmen (2. a 4. pád)

Kategorie životnosti podstatných jmen se v češtině a v ruštině projevuje zejména tak, že tvary 2. a 4. pádu jednotného čísla mužského rodu jsou stejné, např.:

V množném čísle se česká životná podstatná jména mužského rodu vyznačují odlišnými koncovkami v 1. a 4. pádě, např. (jsme) učitelé – (vidím) učitele, (jsme) studenti – (vidím) studenty.

V ruštině se kategorie životnosti projevuje jak v jednotném, tak i ve množném čísle, a to u rodu mužského a rodu ženského.

1.2 Množné číslo podstatných jmen – ženský rod, 2. pád (obecná pravidla)

Jak již víte, podstatná jména ž. r. ve 2. p. mn. č. mají – jako v češtině – nulovou koncovku, např. (без) школ, недель, девочек, книг, учительниц, студенток. Ovšem jsou skupiny slov, u nichž si musíte dát pozor na koncovky:

• Podstatná jména na -ня s předcházející souhláskou mají zakončení bez měkkého znaku, např. башня – башен, вишня – вишен, песня – песен, сотня – сотен. Výjimku tvoří např. slovo деревня – деревень.

• POZOR! Podstatná jména na -ня s předcházející samohláskou mají na konci měkký znak, např. яблоня – яблонь, богиня – богинь, дыня – дынь.

• Podstatná jména na -ья mají ve všech tvarech mn. č. (kromě 2. pádu) před koncovkou měkký znak:

  1. p.	семьи
  2. p.	семей
  3. p.	семьям
  4. p.	семьи
  7. p.	семьями
  6. p.	о семьях

• Podstatná jména na -ия mají ve 2. pádě mn. č. zakončení -ий, např. (без) фотографий, станций, историй, энциклопедий.

1.3 Množné číslo podstatných jmen – mužský rod, 2. pád (obecná pravidla)

Některá podstatná jména m. r. mají ve mn. č. nepravidelné tvary 1. a 2. pádu (u životných také 4. pádu – viz výše).

	×
лист – листья	×	лист – листы

Něco navíc

Pokud nevíte, jestli je podstatné jméno životné nebo neživotné, podívejte se na tyto tři tutoriály:

Cvičení