Hra, jak jí rozumět, tvořit a uvádět

Jiří Němec, Richard Macků

Obsah kapitoly


3.3.2 Edutainment

Komenský nezůstává u pozitivních emocí, ty jsou doprovázeny i poznáním, uvědoměním si, prožitkem, a to vše může mít dopad i do trvalejších osobnostních změn promítajících se do vlastností a chování jedince. Pro snoubení poznání v nejobecnějším slova smyslu s radostí a pozitivními emocemi se ustálil pojem edutainment. Jedná se o spojení dvou anglických slov education – výchova a vzdělávání a entertainment – zábava. Doslovný překlad by pak zněl zábavné vzdělávání. „Edutainment je specifický druh zábavy, prostřednictvím které se zúčastněný může vzdělávat (ve smyslu získávat nové informace z různých oblastí našeho života) a vychovávat (mohou být ovlivňovány jeho postoje, hodnoty, vzorce chování). Edukace v takovém případě probíhá, aniž by si to dotyčný plně uvědomoval, přičemž je využíváno nových prostředků např. z oblasti pedagogiky zážitku, mediální pedagogiky, virtuální reality nebo informačních technologií apod.“ (Němec, 2008)

Trend vzdělávat se prostřednictvím zábavy (tedy příjemné, libé činnosti) je v dnešní době typický např. pro řadu aktivit propagujících přírodovědné vzdělávání a vědu samotnou. Tohoto konceptu je často využíváno v rámci vzdělávacích a vědeckých parků (např. IQ park v Liberci, Science centrum VIDA v Brně apod.). Tím, že je hra nejpřirozenější potřebou dítěte v období mladšího školního věku, vyvolává pozitivní očekávání i u starších dětí a umí tak obohacovat méně atraktivní činnosti o radost a příjemnou atmosféru. Jakákoliv dobře vedená hra má tu moc, že i ty nejprotivnější povinnosti dovede obrátit v potěšení a radost. Hra děti sama o sobě baví nejen ve školním prostředí, ale i mimoškolním, kde nabývá rozmanitějších funkcí a podob.

  • Němec, J. (2008). Edutainment – trendy v oblasti volného času. In Sýkora, J. (ed.) Výchova a volný čas 3 (s. 59–66). Gaudeamus.