| hlavní stránka | používání průvodce | mapa lokalit | abecední seznam lokalit | o autorech |
Žáruvzdorné jílovce sladkovodního cenomanu české křídy
Souřadnice S42:
49° 37,633´
16° 35,318´
512 m.n.m.
mapa KČT č. 50 (D2)
Klíčová slova: křída, sladkovodní cenoman, jílovce, lupek
Lupkový lom a důl Březinka se nachází asi 7 km z. od Velkých Opatovic a 1 km z. od obce Slatina (mapa 1). Přístup je po asfaltové komunikaci, která je odbočkou ze silnice č. 369 Letovice – Moravská Třebová a vede až do závodu. Na lokalitě probíhá těžba a pro vstup je nezbytný souhlas majitele P-D Refractories CZ a.s.
Křídové sedimenty (mapa 2) v západomoravské oblasti tvoří dvě důležité struktury. Směr SZ-JV má vysokomýtsko-litomyšlská synklinála, která je pokračováním pánve ze středních Čech a S-J směr vykazuje ústecko-svitavská synklinála. Obě struktury jsou odděleny potštejnskou antiklinální zónou, která směrem k jihu přechází do vendolské a radiměřsko-rohozenské flexury.
Na východě zasahují pod křídu permské sedimenty boskovické brázdy (stáří autunien a saxonien). Západně od permu leží komplex letovického krystalinika, které je pod permskými sedimenty pravděpodobně propojeno se zábřežským krystalinikem. Směrem k západu je podložím křídových sedimentů poličské krystalinikum. Většina hornin v křídovém podloží je silně kaolinizována a lateritizována.
Křídové sedimenty v širším okolí lokality patří k orlicko-žďárské oblasti a jedná se o produkty fluviálně-lakustrinní i mořské sedimentace. Nejstarší sedimenty jsou představovány sladkovodním cenomanem a vystupují na povrch jen na okrajích křídové pánve. V západomoravské oblasti existovaly v té době malonínsko-semanínská deprese, od níž byla oddělena kunštátsko- blanenská deprese s odlišným vývojem.
Bazálními sedimenty sladkovodního cenomanu v malonínsko-semanínské depresi jsou hrubé štěrkovité a písčité sedimenty s nepravidelnými polohami a čočkami jílovců. Bazální jílovcová poloha je tvořena vysoce kvalitními jílovci světle šedé barvy o mocnosti maximálně 1,5 m. Nadložní vrstvu tvoří plošně rozsáhlý komplex křemitých pískovců v jehož závěru docházelo k usazování jílovců tzv. spodní jílovcové polohy (hlavní sloj). Tvar ložiskových těles je nepravidelný, plošně však velmi rozsáhlý, s mocností od 1 do 8 m. Poté následovala prudká eroze a krátkodobý nástup písčité sedimentace. Poslední etapou sladkovodního vývoje je plošně rozsáhlá sedimentace písčito-pelitických hornin v podmínkách mělkého jezera. Uložené pelity tvoří svrchní jílovcovou polohu (horní sloj) s mocností 0,5 – 4 m. Typický je vysoký obsah uhelné složky. Přímo na jílovcové polohy navazuje sedimetace uhelné sloje, která je spojena se stagnací sedimentace a zarůstáním oblasti vegetací.
Sedimenty sladkovodního cenomanu byly zaplaveny mořem směrem od jihu a vznikly sedimenty tzv. přechodního souvrství, tvořené hlavně pískovci, prachovci a jílovci s vložkami pelosideritů.
Na přechodní souvrství nasedají sedimenty mořského cenomanu. Jde o plošně velmi rozsáhlé sedimenty typu glaukonitických pískovců se slínito-jílovitým tmelem. Směrem do nadloží přecházejí pískovce mořského cenomanu do spodnoturonských spongolitických a vápnitých pískovců. Střední turon je reprezentován komplexem slínovců a slínitých pískovců, výše pak i slínito-písčitými sedimenty různého vývoje. Sedimenty svrchního turonu – senonu jsou vyvinuty pouze místně.
V oblasti křídy Českého masivu je východočeská až západomoravská oblast velmi důležitá z hlediska ložiskového využití. Jedná se zejména o lokality Semanín, Hřebeč, Březina, Březinka, Kamenná Horka nebo Malonín. Jedná se většinou o dnes již netěžená ložiska žáruvzdorných jílovců. Na ložisku Březinka (foto 1 a 2) dosud probíhá jak povrchová, tak i důlní těžba suroviny. Jsou zde vyvinuty dvě slojové polohy (foto 3). Spodní sloj je tvořena šedými jílovci střední až vysoké kvality (foto 4, 5, 6 a 7) a má mocnost 2-4 m. Svrchní sloj má menší mocnost a i kvalita jílovců je nižší.
V letech 1959 – 1972 byla celá oblast důkladně prozkoumána (40 km vrtů). Surovina se používá především k výrobě žáruvzdorných šamotových výrobků.
V širším okolí je možné navštívit další lokality, např. Letovice, Vranová nebo Obora.
Vajdík J., Vybíral J. (1973): Průzkum ložisek žáruvzdorných jílovců v areálu západomoravské a východočeské křídy. – Sborník GPO, 2, 27-50.