Chemické výpočetní příklady
Elektronická cvičebnice

Příklady z chemických rovnic

O kapitolu zpět
Přejít k procvičování
Na další kapitolu
Otázka

Z roztoku obsahující 1 g síranu alkalického kovu bylo nadbytkem chloridu barnatého vysráženo 1,3394 g síranu barnatého. Vypočítejte střední realativní atomovou hmotnost kovu.

M(BaSO4) = 233,40 g⋅mol-1

Chemické rovnice

Chemické rovnice vyjadřují průběh chemické reakce. V molekulách výchozích látek dochází k zániku některých vazeb a ke vzniku vazeb nových. O chemické rovnici můžeme mluvit v případě, že v jejím zápisu jsou doplněny všechny stechiometrické koeficienty. Můžeme si představit analogii s matematickou rovnicí. Počty atomů stejného druhu na obou stranách rovnice musí být tedy stejné.

Příkladem reakce je:  

2 NaOH + H2SO4   →  2 H2O + Na2SO4

Na levé straně jsou zapsány reaktanty, tedy látky do reakce vstupující, a na pravé produkty, látky danou reakcí vznikající.

V případě, že se v soustavě ustaluje určitá rovnováha mezi výchozími látkami a produkty, se používají dvě šipky opačného směru\((\rightleftharpoons)\).

Příklady řešíme buď úvahou za použití trojčlenky nebo pomocí vzorce.

Před výpočtem je zapotřebí:

  1. Sestavit reakční schéma
  2. Reakční schéma správně vyčíslit, aby platil zákon zachování hmotnosti. Potom lze na základě znalosti poměru stechiometrických koeficientů vyjádřit poměr látkových množství reakčních složek.
  3. Látkové množství vypočítáme ze vzorce:

    \[\boldsymbol{\color{DarkRed} {n = \frac{m}{M}}} \tag{4.1}\]

    Vysvětlivky k použitým značkám:

    m...hmotnost [g]
    n...látkové množství [mol]
    M...molární motnost [g⋅mol-1]

Neznámý kov označíme např. písmenem A.

m(A2SO4) = m1 = 1,0000 g

m(BaSO4) = m2 = 1,3994 g

M(BaSO4) = M2 = 233,40 g⋅mol-1


Vyjádříme reakci chemickou rovnicí:

A2SO4 + BaCl2   → BaSO4 + 2 ACl

Z vyčíslené rovnice vyplývá pro poměr reaktantu a produktu:

\[\frac{n(A_{2}SO_{4})}{n(BaSO_{4})}= \frac{1}{1}\]

Látkové množství vypočítáme ze vzorce(4.1):

\(\boldsymbol{\color{DarkRed} {n = \frac{m}{M}}}\)

Tedy po dosazení vzorce (4.1) do vztahu vyplývající z rovnice a vyjádření molární hmotnosti A2SO4 dostaneme:

\[M_{1}= \frac{m_{1} \cdot M_{2}}{m_2}= \frac{1,0000 \cdot 233,40}{1,3394} ≈ 174,26\;g \cdot mol^{-1}\]

Výpočtem jsme zjistili molární hmotnost A2SO4.

Relativní hmotnost je číselně rovna molární hmotnosti, relativní hmotnost Ar tedy získáme:

\[{A_{r}^{st}(A) = \frac{M_{r}^{st}(A_{2}SO_{4})-A_{r}^{st}(S)-(4\cdot A_{r}^{st}(O))}{2} =\frac{174,26-32,07-(4 \cdot 16,00)}{2} ≈ \mathbf{{\color{DarkGreen}39,10}}}\]

Střední relativní atomová hmotnost kovu je 39,10. V tabulkách nalezneme, že se se jedná o draslík.