Přechod na hlavní menu, Přechod na podmenu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Geny jsou párové

Genes come in pairs.

Mendel se, spíše než na celou rostlinu hrachu, zaměřil na sedm individuálních znaků, které mohl od sebe snadno rozlišit. Zjistil, že každý znak má dvě alternativní formy. Např. barva semen může být zelená nebo žlutá. Analýzou výsledků různých křížení došel Mendel k závěru, že každá jednotlivá forma znaku je určena alternativní formou genu (alelou).

Pro sledování dědičnosti genů z rodičů na děti se Mendel nejdřív potřeboval ujistit, který z rodičů nese které geny. Vzhledem k tomu, že rostliny hrachu jsou přirozeně samosprašné, byly čisté linie snadno dostupné. Každá linie obsahovala pouze jednu formu genu určujícího daný znak. Čistá linie rostlin se žlutými semeny tak plodí pouze potomstvo se žlutými semeny. Čistá linie se zelenými semeny plodí opět potomstvo pouze se zelenými semeny. Z výsledků dalších experimentů Mendel usoudil, že čisté linie rostliny musí mít dvě kopie stejného genu pro sledovaný znak.

Galerie

Gregor Mendel s ostatními mnichy, kolem roku 1848.
Gregor Mendel a ostatní mniši, kolem roku 1862. Mendel drží snítku fuchsie, rostliny, kterou také křížil.
Mendelův obrázek zmiňovaný jako „pěkný“ Mendel, 1862.
Mendel a učitelský sbor v brněnské škole, 1864-1865.
Bazilika, která byla sídlem Augustiniánů ve Starém Brně, 1873.
Mendelova zahrada v Augustiniánském klášteře.
Barevný květ hrachu.
Hrách je oblíbená plodina a existuje mnoho odrůd této rostliny, se kterými Mendel mohl pracovat. Toto je obrázek z alba Bernay (1876-1893) a ukazuje některé vlastnosti hrachu, které Mendel používal.
Mendel jako prelát Augustiniánského řádu, 1880.

Věděli jste, že?

Mendel byl učitel. Nicméně, částečně kvůli nemoci, vlastně nikdy nesložil učitelské zkoušky, i když se o to dvakrát pokoušel.

Hmm…

Mohou být Mendelovy výsledky interpretovány i jiným způsobem?

Video

Videa v této kapitole jsou v původním anglickém znění.

Robert Olby

Robert Olby

Profesor historie Robert Olby vyučuje na univerzitě v Pittsburgu a napsal několik knih o historii genetiky včetně Origins of MendelismThe Path to the Double Helix.

Mendelova osobnost a charakter:

Pro správné zobrazení animace musíte mít nainstalovaný Adobe Flash Player 9.0 nebo vyšší.

Gregor Johann Mendel (1822–1884)

Muž, mnich

Gregor Johann Mendel se narodil ve slezské vesničce Heinzendorf, nyní Hynčice, v České republice. Jeho rodiče byli rolníci a velmi brzy poznali intelekt svého syna. Mendelovi bylo umožněno zůstat ve škole a věnovat se akademickému životu. Aby mohl Mendel získat vzdělání, obětovala jeho sestra Terezie část svého věna.

V roce 1843 vstoupil Mendel jako novic do augustiniánského kláštera v Brně. Ve své autobiografii Mendel uvádí, že se na rozdíl od jiných duchovních necítí být povolán k církevní službě, neboť „okolnosti rozhodly o této mé profesní volbě.“ Mendel měl v klášteře dobré životní podmínky; byl součástí kulturních a vědeckých kruhů. Také byl klášterem poslán do školy, aby si dokončil vzdělání.

Mendel měl mnoho zájmů, a zatímco na univerzitě ve Vídni (1851–1853) studoval fyziku u Christiana Dopplera, navštěvoval také kurzy chemie a zoologie. V rámci svých klášterních povinností Mendel vyučoval středoškolskou vědu na místních školách a studenti na něj vzpomínali jako na dobrého učitele.

Genetické experimenty s hrachem zabraly Mendelovi 8 let (1856–1863). Své výsledky publikoval v roce 1865 a svými zákony dědičnosti si vysloužil své místo v historii jako „Otec genetiky“.

V průběhu let Mendel loajálně sloužil v klášteře a v roce 1868 se stal opatem, prelátem brněnského kláštera. Jeho povinnosti jako preláta znamenaly, že měl méně času na svůj vědecký výzkum. Mendel bral své prelátství vážně. Byl si vědom, že je dlužníkem kláštera, protože ten vždy podporoval jeho vědecké zájmy. V posledním desetiletí svého života se Mendel zapletl do občanského sporu o daních vybíraných klášterem. Spor způsobil špatné vztahy mezi klášterem a městskými úřady, které se nepodařilo během Mendelova života zlepšit.

Nyní je v Brně Mendelovo muzeum, které připomíná celý Mendelův život.


Věděli jste, že?

V posledních letech života Mendel kouřil 20 doutníků denně, z části proto, že mu chutnaly a také proto, že mu jeho lékař řekl, že mu to pomůže zhubnout.

Hmmm…

Co kdyby Mendel nevstoupil do Augustiniánského kláštera a nestal se mnichem?

Odkazy a literatura

Mendel Web
http://www.mendelweb.org/

Toto je stránka, kde můžete získat spoustu informací o Gregoru Mendelovi, jeho životě a vědeckých úspěších. Přečtěte si Mendelovy úvodní poznámky o jeho experimentech, a proč se rozhodl pracovat na rostlinách hrachu. Také si můžete přečíst esej Dr. Vítězslava Orla, zasloužilého ředitele Mendelova muzea v Brně, o tom, jak lidé nahlíželi na dědičnost před Mendelem.

Elektronické vědecké publikace
http://www.esp.org/

Tato stránka obsahuje kompletní text mnoha klasických prací z genetiky, které si můžete stáhnout a vytisknout ve formátu PDF. Mendelova práce (1865) je jednou z těchto publikací. Pro zobrazení a tisk těchto dokumentů budete potřebovat kopii Adobe Acrobat Reader, která je dostupná zdarma od společnosti Adobe Systems Incorporated.

Mendelovo muzeum Masarykovy univerzity
http://www.mendelmuseum.muni.cz/

Pro více informací o Gregoru Mendelovi se podívejte na tuto online výstavu, která je vytvořena na bázi reálné výstavy v Brně, v České republice. Mendel strávil většinu svého dospělého života v opatství svatého Tomáše, kde se nakonec stal opatem.

  • Bowler, Peter J., 1989, The Mendelian Revolution, The Athlone Press, London.
  • Dunn, L. C., 1965, A Short History of Genetics, McGraw-Hill, Inc., New York.
  • Iltis, Hugo, 1932, Life of Mendel, W. W. Norton & Company, Inc., London.
  • Moore, John, A., 1985, Science as a Way of Knowing, American Society of Zoologists, Thousand Oaks.
  • Olby, Robert C., 1966, Origins of Mendelism, Constable and Company Ltd., London.
  • Orel, Vitezslav, 1996, Gregor Mendel, the First Geneticist, Oxford University Press, Oxford.
  • Portugal, Franklin H., and Cohen, Jack S., 1977, A Century of DNA: A History of the Structure and Function of the Genetic Substance, The Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts.
  • Stern, Curt, and Sherwood, Eva, R., ed., 1966, The Origin of Genetics: A Mendel Source Book, W. H. Freeman and Company, San Francisco.
  • Stubbe, Hans, 1972 (English Translation), History of Genetics, The Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts.
  • Sturtevant, A. H., 1965, A History of Genetics, Harper & Row, Publishers, New York.
RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., Mgr. Zuzana Hanzelkovákolektiv |
ÚEB, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita |
Mendelovo muzeum, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Přírodovědecké fakulty MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2013

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041