Přechod na hlavní menu, Přechod na podmenu, Přechod na obsah, Přechod na patičku
     

Všechny buňky vznikají z již existujících buněk

Všechny buňky vznikají z již existujících buněk

Po staletí přijímali lidé teorii abiogeneze, tj. vznik života z neživé hmoty. Když byl tento dlouhověký mýtus v polovině 19. století vyvrácen, bylo zřejmé, že všechen život musel vzniknout z již existujícího života – procesem reprodukce. Jestliže jsou buňky základními jednotkami života, musejí také obsahovat vlastní reprodukční mechanismus, který zachovává správný počet chromozomů v každé buňce.

Zhruba deset let poté, co Mendel publikoval svůj článek, začali vědci pečlivě pozorovat a zaznamenávat chování chromozomů během buněčného dělení (mitózy), k čemuž využívali barviček, kterými chromozomy zviditelnili. Pozorovali, že se nejdříve každý chromozom zdvojnásobí, vytvoří novou kopii sama sebe a tyto dvojice se seřadí okolo „rovníkové“ oblasti buňky. Poté jsou zdvojené kopie každého chromozomu taženy k opačným pólům buňky. Nakonec se buňka rozdělí v rovníkové oblasti, čímž se vytvoří dvě nové buňky se stejnými sestavami chromozomů.

Galerie

Dělící se buňky 1
Dělící se buňka 2
Dělící se buňka 3
Dělící se buňka 4

Věděli jste, že?

Ve snaze uchovat a připravit buňky pro následné zkoumání využívali první výzkumníci pracující s mikroskopy rozmanité tekutiny a chemikálie, jako např. alkohol, ocet, inkoust a terpentýn.

Hmm…

Kdyby neexistovaly mikroskopy a buněčná barviva, bylo by možné vyvinout chromozomální teorii dědičnosti?

Video

Videa v této kapitole jsou v původním anglickém znění.

Garland Allen

Garland Allen

Garland Allen je profesorem Programu Evoluční a populační biologie na univerzitě ve Washingtonu (Washington University) v St. Louis. Je autorem Thomas Hunt Morgan: The Man & His Science a několika textů, jako např. Matter, Energy and LifeThe Study of Biology.

Počet lidských chromozomů a znalosti o chromozomech

Pro správné zobrazení videa musíte mít nainstalovaný Adobe Flash Player 9.0 nebo vyšší.

Roku 1882 zveřejnil Walther Flemming konečnou studii o buněčných procesech mitózy.

Walther Flemming (1843–1905)

Walther Flemming

Walther Flemming se narodil v Sachsenbergu, Mecklenburg, dnes v Německu. Během francouzsko-pruských válek byl vojenským lékařem. Flemming působil i na Univerzitě Karlově (1873–1876) a Univerzitě Christiana Alberta v Kielu (1876–1901).

Flemming byl jedním z prvních, kdo věnoval svůj čas cytologii a studiu chromozomů. Buněčné dělení bylo popsáno již roku 1842 Carlem Nägelim, který tento jev považoval za anomálii. Flemming byl prvním, kdo se podrobně zaměřil na pohyb chromozomů v průběhu mitózy. Roku 1879 použil Flemming anilinové barvení, vedlejší produkt uhelného dehtu, aby obarvil buňky mločího embrya. Mohl tak zviditelnit vláknité struktury v průběhu buněčného dělení. Celý proces popsal ve své knize Zell-substanz, Kern und Zelltheilung (Buněčné látky, jádro, a buněčné dělení), která byla publikována roku 1882. Mnoho z toho, co dnes o mitóze víme, bylo započato Flemmingovými pozorováními. Pozoroval, že chromozomy byly „zdvojené“, když se objevily v profázi, a „vyřešil“ problém rozdělení chromozomů mezi mateřskou a dceřinou buňkou. To mělo význam pro další práci na mitóze a chromozomové teorii dědičnosti.


Věděli jste, že?

Slovo chromozom pochází ze staré řečtiny a znamená barvitelné/barvené tělísko. Chromo znamená barva, soma tělo.

Hmmm…

Jak buňky poznají, kdy se mají dělit? Jak to, že se buňky dělí tak rovnoměrně?

Odkazy a literatura

The Biology Project
http://www.biology.arizona.edu/

Stránka je dobrým zdrojem informací ze všech oblasti biologie. Obsahuje cvičení o mitóze: mitosis.

Chromosomes
http://www.msg.ucsf.edu/sedat/motion.html

Skupina Dr. Johna Sedata na Univerzitě v San Franciscu, California, studuje chromozomy, jejich organizaci, strukturu a roli v buňce. Mají 3D film o mitóze.

  • Moore, John A., 1985, Science as a Way of Knowing, American Society of Zoologists, Thousand Oaks.
  • Portugal, Franklin H., and Cohen, Jack S., 1977, A Century of DNA: A History of the Structure and Function of the Genetic Substance, The Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts.
  • Stubbe, Hans, 1972 (English Translation), History of Genetics, The Massachusetts Institute of Technology, Cambridge, Massachusetts.
  • Sturtevant, A. H., 1965, A History of Genetics, Harper & Row, Publishers, New York.
RNDr. Pavel Lízal, Ph.D., Mgr. Zuzana Hanzelkovákolektiv |
ÚEB, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita |
Mendelovo muzeum, Masarykova univerzita |
Návrat na úvodní stránku webu, přístupnost |
Stránky Přírodovědecké fakulty MU
| Technická spolupráce:
| Servisní středisko pro e-learning na MU
| Fakulta informatiky Masarykovy univerzity, 2013

Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041