Po staletí přijímali lidé teorii abiogeneze, tj. vznik života z neživé hmoty. Když byl tento dlouhověký mýtus v polovině 19. století vyvrácen, bylo zřejmé, že všechen život musel vzniknout z již existujícího života – procesem reprodukce. Jestliže jsou buňky základními jednotkami života, musejí také obsahovat vlastní reprodukční mechanismus, který zachovává správný počet chromozomů v každé buňce.
Zhruba deset let poté, co Mendel publikoval svůj článek, začali vědci pečlivě pozorovat a zaznamenávat chování chromozomů během buněčného dělení (mitózy), k čemuž využívali barviček, kterými chromozomy zviditelnili. Pozorovali, že se nejdříve každý chromozom zdvojnásobí, vytvoří novou kopii sama sebe a tyto dvojice se seřadí okolo „rovníkové“ oblasti buňky. Poté jsou zdvojené kopie každého chromozomu taženy k opačným pólům buňky. Nakonec se buňka rozdělí v rovníkové oblasti, čímž se vytvoří dvě nové buňky se stejnými sestavami chromozomů.
Ve snaze uchovat a připravit buňky pro následné zkoumání využívali první výzkumníci pracující s mikroskopy rozmanité tekutiny a chemikálie, jako např. alkohol, ocet, inkoust a terpentýn.
Kdyby neexistovaly mikroskopy a buněčná barviva, bylo by možné vyvinout chromozomální teorii dědičnosti?
Videa v této kapitole jsou v původním anglickém znění.
Garland AllenGarland Allen je profesorem Programu Evoluční a populační biologie na univerzitě ve Washingtonu (Washington University) v St. Louis. Je autorem Thomas Hunt Morgan: The Man & His Science a několika textů, jako např. Matter, Energy and Life a The Study of Biology. |
Roku 1882 zveřejnil Walther Flemming konečnou studii o buněčných procesech mitózy.
Walther Flemming se narodil v Sachsenbergu, Mecklenburg, dnes v Německu. Během francouzsko-pruských válek byl vojenským lékařem. Flemming působil i na Univerzitě Karlově (1873–1876) a Univerzitě Christiana Alberta v Kielu (1876–1901).
Flemming byl jedním z prvních, kdo věnoval svůj čas cytologii a studiu chromozomů. Buněčné dělení bylo popsáno již roku 1842 Carlem Nägelim, který tento jev považoval za anomálii. Flemming byl prvním, kdo se podrobně zaměřil na pohyb chromozomů v průběhu mitózy. Roku 1879 použil Flemming anilinové barvení, vedlejší produkt uhelného dehtu, aby obarvil buňky mločího embrya. Mohl tak zviditelnit vláknité struktury v průběhu buněčného dělení. Celý proces popsal ve své knize Zell-substanz, Kern und Zelltheilung (Buněčné látky, jádro, a buněčné dělení), která byla publikována roku 1882. Mnoho z toho, co dnes o mitóze víme, bylo započato Flemmingovými pozorováními. Pozoroval, že chromozomy byly „zdvojené“, když se objevily v profázi, a „vyřešil“ problém rozdělení chromozomů mezi mateřskou a dceřinou buňkou. To mělo význam pro další práci na mitóze a chromozomové teorii dědičnosti.
Slovo chromozom pochází ze staré řečtiny a znamená barvitelné/barvené tělísko. Chromo znamená barva, soma tělo.
Jak buňky poznají, kdy se mají dělit? Jak to, že se buňky dělí tak rovnoměrně?
Stránka je dobrým zdrojem informací ze všech oblasti biologie. Obsahuje cvičení o mitóze: mitosis.
ChromosomesSkupina Dr. Johna Sedata na Univerzitě v San Franciscu, California, studuje chromozomy, jejich organizaci, strukturu a roli v buňce. Mají 3D film o mitóze.
Centrum interaktivních a multimediálních studijních opor pro inovaci výuky a efektivní učení | CZ.1.07/2.2.00/28.0041