E-kurzy

Jak se stane, že některé rozdíly považujeme za významné a jiné ne? A kdo o tom rozhoduje, že se některé rozdíly stanou významnými? To jsou otázky, které si sociologie pokládá. A k čemu že ještě sociologie je? K tomu, aby redukovala komplexitu světa. A k čemu ještě? Připojte se k nám a dozvíte se víc.
Začínáme 2. prosince a končíme 20. ledna vždy ve čtvrtky od 18-19 hodin.
Uzávěrka přihlášek do 28. listopadu.
Vše ONLINE přes ZOOM.

Fakulta sociálních studií

Zimní škola SOCIOLOGIE 2021

https://is.muni.cz/ekurzy/Socio_2021 Zkopírovat odkaz do schránky

zdarma

Přihlásit se do e-kurzu

Pokud už e-kurz studujete, přihlaste se do IS MU.

Přihlašování probíhá do 28. 11. 2021

Lektoři

Osnova e-kurzu

• 1. 2. prosince: přednáška/setkání: Pavel Pospěch
  Co je a k čemu je sociologie: Na úvod budeme mluvit o rozdílech - mezi lidmi, mezi věcmi, mezi hudebními styly. Jak se stane, že některé rozdíly považujeme za významné a jiné ne? A kdo o tom rozhoduje, že se některé rozdíly stanou významnými? To jsou otázky, které si sociologie pokládá. A k čemu že ještě sociologie je? K tomu, aby redukovala komplexitu světa. Vysvětlíme si, co to znamená.
  Klimatická změna: proč nic neděláme, i když něco dělat musíme: Základní problém klimatické změny se netýká přírody, ale společnosti. Jak je možné, že jsou vědecká varování tak naléhavá, a odezva ve společnosti tak vlažná? Podíváme se na některá sociologická vysvětlení tohoto paradoxu.
• 2. 9. prosince: přednáška/setkání: Lucie Vidovičová
  Stárnutí jako téma pro dnešek i budoucnost
  Stárnutí a senioři jsou považována za témata budoucnosti. Pokud se vnímání stáří nezmění, senioři roku 2060, tedy lidé narození kolem roku 2000, budou totiž vládnout společnosti. Ale je také možné, že taková šedesátka bude tou dobou jen pouhým středem života, který bude korunován dlouhověkostí, možná i nesmrtelností. Jak si společnost s těmito změnami poradí, a jak tyto vize budoucnosti ovlivňují naše rodiny, sociální sítě a společnost už dnes? Nejen o tom, že na stárnutí není nikdy brzy, si budeme povídat se socioložkou a sociální gerontoložkou Lucií Vidovićovou.
• 3. 16. prosince: studující/spolky studujících sociologie. Studující oboru sociologie představí svůj pohled na věc.
• 4. 6. ledna: přednáška/setkání: Radim Marada
  Sport v sociologické perspektivě. Každá z nás bezpečně ví, co je sport. Proč se ale tedy Evropský soud musel nedávno zabývat otázkou, zda je karetní hra bridge sportem nebo ne? Jsou šachy sportovní disciplínou? Pokud jsou jí jen proto, že obsahují prvek soutěživosti, budeme za sport považovat i soutěže v jezení knedlíků nebo v rychlosti vypití půllitru piva? Sociologie nerozhoduje o tom, co je sport a co ne. Ráda se ale věnuje případům, kdy ztrácíme jistotu o něčem, co jsme dosud považovali za samozřejmé. Přednáška představí vybraná témata, jimž se dnes sociologie sportu věnuje - včetně třeba kontroverzí kolem pokleknutí před fotbalovými zápasy nebo způsobů, jakými extrémní sporty mobilizují adrenalin - a pomáhá nám orientovat se ve světě, který je spoustě z nás tak drahý.
• 5. 13. ledna: přednáška/setkání: Jiří Navrátil.
  Občanská společnost, sociální hnutí, politický protest.
  Co přesně je občanská společnost a existuje také společnost neobčanská? Co jsou to vlastně sociální hnutí a jak se liší od tzv. neziskového sektoru? Kdo v Česku nejčastěji organizuje politické protesty a proč? Lišíme se tím od jiných evropských zemí? Mimo popisu české situace bude téma občanské společnosti a politického aktivismu představeno v širším smyslu, mj. si vysvětlíme si, jak a proč se lidé aktivizují v občanské společnosti, jaké jsou příčiny vzniku protestních mobilizací a jaké jsou jejich důsledky.
• 6. 20. ledna: přednáška/setkání: Kateřina Nedbálková
  Kriminalita, vězení, gender
  Jak sociologové vysvětlují kriminalitu? V čem se jejich pohled liší od biologického nebo psychologického pohledu? Proč je ve vězení jen osm procent žen, a proč jsou vězni-muži někdy vnímání jako hrdinové?