Website Builder Free Web Templates Website Templates Web Design

3.2.7 Dvě ekvilibria

Osidlování nově vzniklého ostrova lze charakterizovat několika fázemi tak, jak je znázorněno na obr níže. Po počátečním strmém růstu je dosaženo první ekvilibrium, tzv. neinteraktivní, v němž se druhy navzájem neovlivňují. Druhy se ovšem záhy začnou navzájem ovlivňovat, což vede k vyhubení těch slabších a je nastoleno tzv. interaktivní ekvilibrium. Další růst počtu druhů je umožněn tím, že některé druhy se navzájem doplňují, přicházejí tedy druhy, schopné koexistence s druhy stávajícími (zaplňují další volné niky). Poslední fáze pak představuje možnost evolučního vývoje, který umožní zaplnění dalších, v území existujících, nik, a to i bez příchodu dalších migrantů.

Obr. 45: Jak se na izolovaném ostrově postupně akumulují druhy, mohou jejich společenstva procházet několika rovnováhami, které reflektují demografické, ekologické a evoluční procesy (Simberloff & Wilson 1970; Lomolino et al. 2006).

<< Předchozí | Nahoru | Následující >>

 

Zdroje:

COX, B.C. & MOORE, P. D. eds. (1999): Biogeography: an ecological and evolutionary approach. 6th edition. Oxford: Blackwell Science. ix, 298 s. ISBN 086542778X

LOMOLINO, M. V., RIEDLE, B. R., & BROWN, J. H. eds. (2006): Biogeography. 3rd edition. Sunderland, Mass.: Sinauer Associates. xiii, 845. ISBN 0-87893-062-0

MACARTHUR, R.H. & WILSON, E.O. (1963): An equilibrum therory of insular zoogeography. Evolution 17: 373-387.

MACARTHUR, R.H. & WILSON, E.O. (1967): The Theory of Island Biogeohraphy. Monographs in Population Biology, no. 1. Princeton University Press. Princeton NJ

MACDONALD, G.M. (2003): Biogeography – Space, Time and Life. John Wiley & Sons, Inc. New York. ISBN 0-471-24193-8

SIMBERLOFF, D.S. & WILSON, E.O. (1970): Experimental zoogeography of islands: A two-year record of colonization. Ecology 51: 934-937.

WHITTAKER, R. H. ed. (1998): Island biogeography: ecology, evolution and conservation. Oxford: Oxford University Press. xi, 285 s. ISBN 0-19-850020-3