Giles Yeo se ve své přednášce věnoval problematice energetického obsahu v potravinách a množství energie, jež jsme schopni z potraviny získat - tzv. kalorická dostupnost. Formuloval následující schéma:
Množství energie v potravinách ≠ Množství energie uvedené na obalu potraviny ≠ Množství energie skutečně získané z potraviny
Připravte si k této problematice několik poznámek a diskutujte na semináři 3.
Předchozí kapitoly byly věnovány důležitým vztahům fyziologie a mikrobiomu člověka. Věnovali jsme se současně i energii dostupné z potravin a tomu, jak může různá kalorická dostupnost potravin negativně ovlivnit kalkulaci celkového energetického příjmu (CEP; Schéma 1). Na tuto problematiku navazuje naprosto základní fyziologický mechanismus - Energetický metabolismus buňky (buněčné dýchání), ve kterém dochází k přeměně živin na
makroergní sloučeninu, respektive ATP (adenosintrifosfát) -
základní energetické platidlo organismu a využití tohoto platidla na přeměnu energie pro potřeby organismu (např. mechanická, tepelná). Buněčné dýchání je jednou z koncových drah přeměny makroživin a jejich využití v orgnismu, respektive celkový energetický výdej (CEV).
Kalorická dostupnost je množství kalorií, které lze vstřebat z potravin. Některé potraviny, jako jsou bílkoviny a vláknina, mají nižší kalorickou dostupnost než jiné, jako jsou cukry a tuky.
Kalorická dostupnost jednoduchých sacharidů, např. řepného cukru je kolem 95 %, to znamená, že pokud přijmete 100 kalorií jednoduchých sacharidů, asi 95 % z těchto kalorií se v organismu vstřebá. Komplexní sacharidy (např. celozrnné výrobky) pak mají 90% kalorickou dostupnost. Tuky mají 98% kalorickou dostupnost, zatímco bílkoviny mají nejnižší kalorickou dostupnost kolem 70 %. Protože se proteiny skládají z aminokyselin, je třeba je rozložit na jednotlivé aminokyseliny a tento proces vyžaduje větší množství energie (kalorií). Vzhledem k tomu, že metabolismus bílkovin je také metabolicky náročnější proces (trvá déle), je pravděpodobnější, že bude člověk vnímat delší dobu pocit nasycení. Pocit nasycení rovněž zvyšuje vláknina, díky zpomalení průchodu tráveniny trávícím traktem a zvětšením objemu (rozpustná vláknina). Výsledkem je, že pokud člověk získá 100 kcal ze sladkostí oproti 100 kcal z vejce, pocit nasycení bude po vejci větší, což může ovlivnit množství dalších konzumovaných potravin.
Vzhledem k rozmanitosti kalorické dostupnosti potravin je možná lepší zaměřit se na kvalitu potravin a zajistit, že ve stravě bude obsaženo dostatečné množství vlákniny, mikroživin, zeleniny a rostlinných potravin, spíše než se soustředit pouze na kalorický obsah potravin. V kontextu snižování hmotnosti, respektive tukové tkáně tak z pohledu kvalitativního může být výhodné zaměřit se na příjem rostlinných zdrojů a zejména bílkovin. V kombinaci s vhodnou úpravou bude snížena kalorická dostupnost a zvýšen pocit nasycení.
Proveďte revizi znalostí a diskutujte na semináři nad jednotlivými metabolickými drahami v získávání energie:
Věnujte pozornost informačním podkladům této kapitoly a důkladně si prostudujte i přiložené články.
Projděte si prezentaci ke třetímu semestrálnímu týdnu na téma energetický metabolismus buňky. V prezentaci se nachází i odkazy na videa. Připoměňte si důležité skutečnosti, zopakujte a případně doplňte nedostatky. Na příštím semináři zopakujeme a navážeme dále.
Výstup by měl mít podobu kvalitního hodnocení na základě důkladné diagnostiky. Bude se jednat se o formu materiálů pro potencionálního klienta (text je zpětnou vazbou pro laika).
Dokument následně přes odevzdávárnu vstoupí do aplikace Vzájemné hodnocení, kde bude Vaším cílem přečíst a zhodnotit projekty Vašich spolužáků. Poskytnete tak zpětnou vazbu náhodně přiřazeným spolužákům a jejich práci.
Vše proběhne zde v IS prostředí a společně projekt vyhodnotíme v jednom z posledních seminářů. Na každou dílčí činnost bude prostor cca 3 týdny. Tedy na: