1. Úvod
  2. Sebevražedné chování
  3. Fakta aneb Statistické údaje
  4. Kdo je ohrožen a jak rozpoznat riziko sebevraždy
  5. Duševní onemocnění s vysokým rizikem sebevraždy
  6. Ringelův presuicidální syndrom
  7. Pöldingerův suicidální rozvoj
  8. Pöldingerův dotazník - nástroj k rozpoznávání závažnosti suicidálního rizika
  9. Úkol 1    
  10. Mapa suicidality Edwina S. Shneidmana
  11. Úkol 2 
  12. Filmografie s tématikou suicidálního jednání
  13. Otázky k zamyšlení a ověření pochopení probírané kapitoly​

Kdo je ohrožen a jak rozpoznat riziko sebevraždy

Situační faktory

Mezi důležité situační faktory zvyšující možné riziko sebevraždy patří zejména:

  • Osamění, obzvlášť ve starším věku, výrazně rizikovou skupinou jsou lidé ve věku nad 70 let po ztrátě partnera
  • Ztráta zaměstnání, obzvlášť ve spojení s dluhy
  • Pomáhající zaměstnání, obzvlášť práce s lidmi bez pozitivní zpětné vazby, které vedou k syndromu vyhoření
  • Diagnóza závažného somatického onemocnění či postižení
  • Wertherův efekt – v okolí klienta proběhla v nedávné době jiná sebevražda, může se jednat i o mediální nápodobu (pojmenování dle Göetheho knihy z roku 1774 Utrpení mladého Werthera, která vyvolala zvýšenou vlnu sebevražd)
  • Obecně nestabilní či problematická politická situace – u nás byl zaznamenán zvýšený nárůst sebevražd ve 30. letech 20. stol. v době velké hospodářské krize, v období po invazi armád Varšavské smlouvy do tehdejší ČSSR v srpnu 1968 (zhruba dvouletý nárůst počtu sebevražd), a v období po Sametové revoluci v raných devadesátých letech