1. Úvod
  2. Sebevražedné chování
  3. Fakta aneb Statistické údaje
  4. Kdo je ohrožen a jak rozpoznat riziko sebevraždy
  5. Duševní onemocnění s vysokým rizikem sebevraždy
  6. Ringelův presuicidální syndrom
  7. Pöldingerův suicidální rozvoj
  8. Pöldingerův dotazník - nástroj k rozpoznávání závažnosti suicidálního rizika
  9. Úkol 1    
  10. Mapa suicidality Edwina S. Shneidmana
  11. Úkol 2 
  12. Filmografie s tématikou suicidálního jednání
  13. Otázky k zamyšlení a ověření pochopení probírané kapitoly​

Pöldingerův suicidální rozvoj

Švýcarský lékař Walter Pöldinger (1929-2002) věnující se suicidálnímu chování popisoval myšlení člověka, předtím než dospěje k sebevraždě.

  • Stádium úvah – člověk začne o sebevraždě přemýšlet jako o možném řešení své situace.
  • Stádium ambivalence – člověk zvažuje různá pro i proti, snaží se získat (leckdy zoufale) i jinou pomoc, často svůj záměr oznamuje, zveřejňuje, k činu ještě nedochází.
  • Stádium rozhodnutí – člověk dochází k jednoznačnému rozhodnutí, po období neklidu a zmatku nastává úleva, zbývá už jen vyřešit technické detaily. Dochází k přípravě (zakoupení zbraně, jedu apod.).

Typické je, že ve stádiu úvah a ambivalence se člověk svému okolí jeví zmateně, nervózně, vyčerpaně, nejistě, nemocně, v nepořádku, okolí obvykle vnímá, že je na tom „psychicky špatně“. Ve stádiu rozhodnutí se člověkovi uleví, z pohledu svého okolí vypadá, že už se dal dohromady, že je mu lépe, že se začal zlepšovat a v tom spáchá sebevraždu. Blízcí sebevraha často vypovídají o tomto z jejich pohledu absurdním zvratu, který předcházel sebevražednému jednání. Proto buďme vnímaví k náhlým změnám k lepšímu u psychicky vyčerpaných, nervózních lidí, pátrejme po tom, co je vedlo k zlepšení, obzvlášť pokud nám nejsou známé žádné objektivní příčiny!

Walter Pöldinger také sestavil orientační dotazník k určení míry suicidálního rizika.