typická pro geny úplně vázané na pohlaví, tj. lokalizované na nehomologickém úseku chromozomu X. Při křížení samic homozygotních pro recesivní alelu daného genu se samci nesoucími dominantní alelu se u synů projeví znak matky a u dcer znak otce
ztráta části genetického materiálu na chromozomu. Rozmezí delece může sahat od jediného nukleotidu až po část chromozomu s více geny
polymer deoxyribonukleotidů, který se nachází ve všech živých buňkách a některých virech. Je nositelkou dědičné informace předávané z generace na generaci přesnou replikací molekuly DNA; je složena ze dvou komplementárních, avšak neidentických vláken, jež se spirálovitě otáčejí kolem společné imaginární osy. Obě vlákna se při sobě udržují vodíkovými vazbami mezi bázemi protilehlých vláken (párování bází). Genetická informace je dána pořadím bází
jedinec, jehož rodiče se lišili ve dvou alelových párech
vztah alel jednoho genu. Dominantní alela se fenotypově projevuje i v heterozygotním stavu, na rozdíl od alely recesivní
octomilka, patří do dvoukřídlého hmyzu; modelový organismus používaný v genetice od roku 1910 (T. H. Morgan). Má čtyři páry chromozomů, krátkou generační dobu a velké množství potomků
zdvojení části chromozomu nebo pouze několika párů bází; vzniká nepravidelným crossing-overem společně s delecí
geneticky aktivní část chromatinu; euchromatinové části na chromozomu se barví méně intenzivně než heterochromatinové, neboť jsou méně kondenzované
stav, při němž je diploidní počet chromozomů zvýšen o jednu nebo více chromozomových sad
kódující část genu (na rozdíl od intronu)
vnější projev jednoho nebo více genů na organismu nebo buňce, který je výsledkem spolupůsobení genotypu a prostředí