Slovníček pojmů

G–H

gen

jednotka dědičnosti, část DNA, která kóduje určitý protein nebo má jinou, například regulační funkci při replikaci a transkripci

genom

genetický materiál buňky nebo jedince tvořený DNA nebo RNA

genotyp

genetická konstituce jedince nebo buňky

genotypová četnost

relativní zastoupení jedinců určitého genotypu v populaci

gonozomy

pohlavní chromozomy

hemizygotní

stav genu, který je v genotypu zastoupen pouze jedinou alelou, například gen vázaný na pohlaví u heterogametního pohlaví

heterogametní pohlaví

jedinec, jehož pohlaví je určováno heterologickým párem pohlavních chromozomů, např. XY

heterochromatin

geneticky inaktivní část chromozomu, heterochromatinové části na chromozomu se barví v interfázi intenzivněji, neboť jsou více kondenzované než části euchromatinové

heterochromozomy

pohlavní chromozomy

heterozygot

jedinec, který v příslušných genech nese různé alely

histony

proteiny vázané na DNA

holandrická dědičnost (též dědičnost přímá)

dědičnost genů lokalizovaných na nehomologickém úseku chromozomu Y, u savců se dědí pouze po samčí linii

homogametní pohlaví

jedinec, jehož pohlaví je určováno homologickým párem pohlavních chromozomů; u savců samice s pohlavními chromozomy XX

homozygot

jedinec, který v příslušných genech nese stejné alely