Indie

Anonym, „Pán magické síly siddhi Nárájana“, kolem roku 1830, kvaš na papíře, 41x49,8 cm, styl „siróhí“, Káthmándú, Nepál.

Umělec vyobrazil nepálského krále jako Višnua-Nárájanu, hinduistického boha-udržovatele vesmíru a vládce erotického cítění, sedícího na trůnu, podepíraném slony a sněžnými lvy, v milostném objetí s manželkou Lakšmí, bohyní štěstí a blahobytu. Nad božskou dvojicí se tyčí hadi vytvářející svými kápěmi ochranný baldachýn.

Anonym, „Šťastné manželské páry“, asi 80 př. n. l., kušánský sloh, kámen, vysoký reliéf, životní velikost, naleziště: jeskynní buddhistická svatyně, Kárlé, Indie.

Manželské páry vroubící vchod do jeskynní buddhistické svatyně v Kárlé zpodobují pravděpodobně zámožné dárce, laické vyznavače Buddhova učení, kteří výstavbu svatyně financovali. Reliéfy zdůrazňují lepé tvary ženského těla, naplňující staroindický ideál krásy.

Anonym, „Pozemské a nebeské krásky“, 12. století, jihoindický maisúrský styl, kámen, vysoký reliéf ve vnější stěně chrámu, podživotní velikost, naleziště: Halébíd, Indie.

Pozemské i nebeské krásky shlížející z chrámových stěn podávají svědectví o tom, že hinduistický světový názor nepociťuje rozpor mezi profánním a sakrálním, nerozlišuje mezi věcmi tohoto a onoho světa, jež nerozlučně patří k životu v jeho nejrůznějších podobách.

Anonym, „Šivaistický chrám Kandárja Mahádéva“, kolem roku 1000, kámen, reliéf, délka 33,22 m, šířka 18,14 m, výška 18,14 m, naleziště: Khadžuráhó v Madhjapradéši, Indie.

Vnější stěny tohoto šivaistického chrámu zdobí více než 650 převážně ženských postav ve vysokém reliéfu, jež zaujímají svůdné pózy anebo spočívají v milostném objetí. Patří mezi takzvané „chrámy milostné rozkoše“: toto označení si vysloužila skupina dvaceti svatyní vybudovaných za vlády dynastie Čandélů (10.–11. století) ve vesnici Khadžuráhó v Madhjapradéši a zasvěcených hlavně bohům Višnuovi a Šivovi.

Anonym, „Kolo slunečního boha Súrji“, konec 13. století, kámen, vysoký reliéf, detail části vnější kamenné stěny takzvané Černé pagody, Kónárak, Indie.

Černá pagoda, pojatá jako kočár boha Slunce, je oslavou života, milostného citu a nespoutaného erotismu. Pro indické myslitele a umělce je sex přirozenou činností, jejíž esoterickou, transcendentní stránku lze využít k odhalení skrytých tajů vesmíru. V tantrismu je pohlavní akt chápán jako cesta k vysvobození (mukti) prostřednictvím rozkoše (bhukti), jako zdroj nadpřirozených sil (siddhi) a nástroj k poznání podstaty všeho jsoucna (brahma). V obecné rovině žádostivost či chtíč (káma) tvoří oporu vesmírného pořádku, zdroj veškerého tvoření a pohlavní spojení nabízí prostředek, jak sladit rozdíly, dosáhnout jednoty mikrokosmu a makrokosmu, dospět k naprosté psychické jednostejnosti, vrcholící v nedvojném stavu nejvyšší blaženosti, jež představuje svrchovanou skutečnost. Dvojice pozemšťanů i nebešťanů v milostném objetí (maithuny), zdobící ve vysokém reliéfu stěny kónárackého chrámu, a dokonce i paprsky dvanácti párů kol kočáru slunečního boha Súrji symbolizují počátek bytí, základ světa a proces duchovního prozření.

Anonym, „Čhinnamasta, bohyně moudrosti“, kolem roku 1800, kvaš, 20x15 cm, Indie, uloženo: Soukromá sbírka.

Vyobrazení tantrické bohyně, jež si právě srazila hlavu (čhinnamasta), aby krví tryskající z bezhlavého trupu napojila sebe i dvojici svých polobožských společnic (jóginí). Pod jejíma nohama se nachází bůh milostné touhy Káma a jeho manželka Rati, ztělesnění pohlavní rozkoše, v milostném objetí, při němž žena zpravidla hraje aktivnější úlohu. Výjev symbolizuje odvěkou pravdu, že život, sex a smrt představují součásti jediného, vzájemně propojeného a nikdy nekončícího koloběhu.

Anonym, „Znak kosmického ženství“, přelom 19. a 20. století, kvaš na papíře, 21x17,1 cm, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Magický obrazec (jantra), jehož střed tvoří trojúhelník symbolizující božské lůno (jóni), původ všeho stvoření a cíl lidských tužeb. Symbol je umístěn na hvězdném pozadí uprostřed lístků rozkvétajícího lotosu, symbolu rozvíjejícího se všehomíra. Vše obklopuje ohrazené město, jež představuje lidské tělo a omezující pozemský svět, zasazený do blankytné prázdnoty nebytí. Podobné diagramy slouží vyznavačům tantrismu jako meditační obrazce, umožňující povznést mysl nad projevený vesmír, k jeho prvopočátku prodchnutému blažeností, zárodku veškeré skutečnosti.

Anonym, „Tanečnice“, kolem roku 2000 př. n. l., harappská kultura, výška 10,2 cm, naleziště: Móhandžódaró, Pákistán.

Pravá ruka této téměř v úplnosti znázorněné ženské postavy v uvolněném postoji je zapřena v bok, zatímco levá paže, téměř celá zdobená náramky, je položena na stehně. Nohy jsou provedeny s odklonem v různých úhlech. Náhrdelník se závěsky je vedle náramků jedinou ozdobou postavy, která je jinak nahá. Hlavu má sebevědomě zvednutou, kadeřavé vlasy jsou svinuty v uzel. Šikmé výrazně vystupující oči, plochý nos a široká ústa patrně odrážejí místní etnický typ. Plastika je většinou označována jako tanečnice. Celá kompozice dává najevo silný zájem o erotiku ženského těla.

Anonym, „Postava s čelenkou opatřenou rohy“, asi 2. tisíciletí př. n. l., otisk pečetidla, civilizace údolí Indu, naleziště: Móhandžódaró, Pákistán, uloženo: Národní muzeum, Nové Dillí, Indie.

Vyobrazená postava bývá nejčastěji označována jako zpodobení ithyfalického božstva, ztotožňovaného s čtyřlícím Proto-Šivou (podle obrysů naznačujících více obličejů) a s předobrazem buvolího démona Proto-Mahišou (podle čelenky opatřené rohy). Náznaky náramků na pažích někteří badatelé pokládají za známku transvestitismu.

Anonym, „Erotické scény I“, kolem roku 1000, kámen, reliéfní zobrazení převážně ženských postav v detailu části vnější kamenné stěny šivaistického chrámu zasvěceného Kandárja Mahádévovi ve vesnici Khadžuráhó, Indie.

Erotické výjevy zdobící kamenné stěny hinduistických chrámů v Khadžuráhu (10.–11. století) bývají vysvětlovány jako pozůstatek zaniklého tantrického rituálu, spojeného s pěstováním sexuality a tělesné rozkoše na cestě k odstranění pozemských strastí a konečnému vysvobození, jako názorná učebnice milostného umění, jakási Kámasútra v kameni, anebo prostě jako výsledek snahy dávných umělců zobrazit radostnější stránky života, od nichž se vyznavač na čas odvrací cestou do ztemnělého nitra svatyně.

Anonym, „Milování,po způsobu vran‘“, 10. století, vysoký reliéf v kameni na vnější stěně chrámu, Lakšmanův chrám, Khadžuráhó, Madhjapradéš, Indie.

Modus coeundi zahrnující současně irrumaci a cunnilingus, jenž je umělecky zachycen v hlubokém reliéfu na stěnách svatyní v Khadžuráhu, Kónáraku, Elefantě i na jiných místech, popisuje kámašástrová literatura jako lásku „na způsob vran“ (káka): „Si autem vir et femina inversis corporibus oedem tempore alter altero fruuntur, amor cornicum est.“ Hinduistické zákoníky však na tento způsob milování pohlížely nepříznivě; podle Arthašástry („Učebnice věcí světských“) „za styk se ženou mimo její pohlavní orgán je pokuta prvního stupně, za styk muže s mužem stejně tolik“.

Anonym, „Chci sát tvou mízu“, 19. století, miniatura, Urísa, Indie.

Dá-li se usuzovat podle reliéfů z Khadžuráha a odjinud, byly cunnilingus a felace v 10. století oblíbeným způsobem milostného vyžití, i když hinduistické zákoníky coitus ore conficiendus přísně zapovídaly. Jak naznačuje tato miniatura, v mughalském období opět převládl liberálnější postoj k podobným praktikám.

Anonym, „Milování po mužském způsobu“, 19. století, sikhská škola Pahárí, Indie.

Vzhledem k tomu, že v indické kultuře byla při milování preferována tzv. misionářská poloha, všechny pozice, při nichž má žena „vrch“ (auparištaka), považovala kámašástrová literatura za „převrácené“ (coitus inversus – viparíta, též uparikrídá, „horní hrátky“), k nimž se lze uchýlit, pokud je milenec znaven, dvojice touží po změně, či prostě pro zábavu. Podle dobových zpráv ze 17. a 19. století tento způsob milování preferovaly zejména nájarské ženy v Kérale.

Anonym, „Milostné rozptýlení při orbě“, 10. století, vysoký reliéf v kameni na vnější stěně chrámu, Lakšmanův chrám, Khadžuráhó, Madhjapradéš, Indie.

„Dvanáct pan (stříbrňáků) buď trestem tomu, kdo souloží se zvířaty,“ praví Arthašástra a různě odstupňované pokuty za zoofilní praktiky předepisují i další indické zákoníky. Umístění podobného výjevu na chrámové stěny bývá někdy interpretováno jako výraz umělcova zvláštního smyslu pro humor.

Anonym, „,Milenci‘ z Isurumunije“, asi 1. století př. n. l., kámen, vysoký reliéf, podživotní velikost, naleziště: Isurumunija, Šrí Lanka.

„Milenci z Isurumunije“, v lidovém podání královský princ a jeho milá z nízkého rodu, pro niž se zřekl trůnu – král Dévánampija Tissa s manželkou, Buddhovi rodiče anebo manželský pár hinduistických božstev.

Anonym, „Bohyně Durga v podobě Mahišásuramardiní“, asi 12. století, kámen, vysoký reliéf, podživotní velikost, naleziště: Bádámi, Indie.

Ženský živel je v indické kultuře považován za mnohem vášnivější, impulzivnější a tvořivější nežli jeho mužský protějšek. Symbolem nespoutaného ženství v hinduistické mytologii je Šivova panenská nevěsta Durga, personifikace nezkrocené sexuální energie, jež každému, kdo podlehne jejím smyslným svodům, přivodí jistou záhubu. Zde je Durga zobrazena v podobě Mahišásuramardiní, vítězky nad buvolím démonem Mahišou, jenž se v milostném poblouznění stal obětí vražedné sexuality svůdné bohyně.

Anonym, „Vznešená dáma na terase, trýzněná nenaplněnou touhou“, kolem roku 1810, nedokončená malba, kvaš na papíře, 21,9x15,2 cm, Gulérská škola, Paňdžáb, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

V indickém malířství a literatuře oblíbený motiv odloučení milenců je zde ztvárněn s neobyčejným smyslem pro detail a náladu. Dívka sužovaná nepřítomností svého milého odhodila v žáru nenaplněné touhy tísnící oděv, má neupravené vlasy a věrné služebné se ji marně pokoušejí ukonejšit.

Anonym, „Gaudamalháraráginí“, asi 1680–1700, pigmenty a zlato na papíře, 21,5x12,5 cm, Bundíská škola, Rádžasthán, Indie, uloženo: Museum Rietberg, Zürich, Švýcarsko.

Ženská asketka sedící v jógické pozici na tygří kůži zachycená jako personifikace melodické struktury (rága) písně zpívané v noci v době dešťů (malhár) v kraji gaudském (dnešní střední Bengálsko).

Anonym, „Milenci na houpačce“, asi 1830, kvaš na papíře, vnitřní obraz 15,9x12,1 cm, s květinovou bordurou 25,7x20,6 cm, Bázárový styl, snad Dillí, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Milenecký pár sedí na houpačce sestavené z propletených těl dalších zamilovaných dvojic. Motiv lásky na houpačce je v indickém umění velmi populární a váže se k němu i speciální hudební téma (či nálada) nesoucí stejné jméno (hindóla). Časté jsou rovněž kompozice paláců, lodí, velbloudů či slonů ze vzájemně propojených lidských postav. Obraz je zasazen do květinového rámu pozdně mughalského typu.

Anonym, „Milenci na terase s bílými květy“, asi 1775, kvaš na papíře, 19,4x13,3 cm, Provinční mughalská škola, Muršidábád, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Pro mughalské umění jsou příznačné svítivé barvy a výrazné, energicky vedené linie. Malbě dominuje kontrast mezi zaoblenými tvary odhalených tělesných partií a vějířovitě rozložených rouch a geometrickou přímočarostí vzorovaného koberce a květinových truhlíků na konci terasy.

Anonym, „Dvojice v milostném objetí“, konec 13. století, kámen, vysoký reliéf, detail části vnější stěny takzvané Černé pagody, Kónárak, Indie.

Anonym, „Nágové“, konec 13. století, kámen, vysoký reliéf, detail části vnější stěny takzvané Černé pagody, Kónárak, Indie.

Příbytkem mytických polobožských bytostí s lidským trupem, hadím ocasem a mnohonásobnou kobří kápí, známých jako nágové, je v indické mytologii podsvětní říše Pátála, nejnádhernější ze všech tří světů, oplývající veškerým pohodlím a smyslovými požitky, jež jí vysloužily název Kámalóka („svět rozkoše“). Bojovníků, kteří padnou v bitvě, se prý zde po smrti ujmou rozkošné nágské děvy, jež pečují o jejich blaho a potěšení. Nágové jsou rovněž spjati s kultem plodnosti, což zřejmě vysvětluje jejich hojný výskyt na stěnách chrámu boha Slunce, dárce života a plodotvorné moci přírody, ve společnosti mileneckých párů a nebeských krasavic.

Anonym, „Akrobatické milování“, 19. století, kvaš na papíře, 15,2x13,7 cm, Bázárový styl, údolí Gangy, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Podobné akrobatické pozice byly specialitou kurtizán, jež byly rovněž profesionálními tanečnicemi a jejichž umění ve středověku dále rozvíjely chrámové bajadéry. Dokázaly ozvláštnit průběh sexuálního aktu a poskytnout partnerovi zvláštní uspokojení.

Anonym, „Velmož obcující s partnerkou při jízdě na velbloudu“, konec 18. století, kvaš na papíře, 23,7x13,3 cm, Bundísko-kótský styl, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Téma milostného styku za jízdy představovalo pro orientální umělce mimořádně lákavý námět ke ztvárnění, protože pohyb zvířete dodává aktu zvláštní dynamiku.

Anonym, „Milování na koberci s květinovým vzorem“, kolem roku 1840, kvaš na papíře, 17,1x10,8 cm, Kángerská škola, Paňdžáb, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Chladivé mramorové stěny komnaty kontrastují se žhavým objetím milenců, kteří z touhy po změně či pro zábavu zvolili způsob milování odzadu, zcela v duchu doporučení Kámasútry:

„Podle zvířat, podle ptáků
naučte se souložení;
rozkoše své rozmnožíte
rozličnými polohami.“

(Vátsjájana Mnich [1969]: Kámasútra aneb poučení o rozkoši. Přeložil Vladimír Miltner. Praha: Avicenum, 1969, s. 40.)

Anonym, „Milostný most“, konec 18. století, kvaš na papíře, 19,4x12,7 cm, Bundíská škola, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Vládce zachycený se svou favoritkou v královském libosadu při hrách lásky, během nichž milenci střídají dvě z milostných pozic kanonizovaných v Kámasútře: „Má-li milenka vrch, nechť milenec pozdvihne pánev a ona, vpochvena, se točí dokola jako kolotoč; to pouze nácvikem. Vrtí-li přitom pánví houpajíc na vše strany, je to houpačka.“

Anonym, „Otevírám ti své nitro“, polovina 18. století, kvaš na papíře, 17x12 cm, Mánkót, Paňdžáb, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Dívka na obrázku zaujala extravagantně otevřenou milostnou pozici, jaká není zaznamenána v Kámasútře, vzpřímený postoj jejího partnera zdůrazňuje váza v pozadí. Atmosféru vášně dotváří divoce oranžový podklad, symbolizující oslnivost a moc královského majestátu. Oranžová kontrastuje s tyrkysově modrým kobercem. Přestože kompozice plně respektuje výrazivo indického erotického kánonu, malbou prosvítající pentimenti naznačují, že jde o původní námět, ne o překopírování starší předlohy.

Anonym, „Náročné milování“, konec 18. století, kvaš na papíře, 20x13,7 cm, Bundíská škola, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Jedna z artisticky náročných milostných poloh, při níž jsou těla milenců propletená podobně jako květinový ornament na koberci.

Anonym, „Milostné pohupování“, kolem roku 1800, kvaš na papíře, 20,4x24,8 cm, Bundíská škola, Indie.

Milenecký pár oddávající se milostným hrám na dvou houpačkách. Podobné rafinované sexuální pomůcky přispívaly k rozvíjení erotické fantazie a k ozvláštnění intimních chvil.

Anonym, „Láska vsedě“, konec 18. století, kvaš na papíře, 22,9x13 cm, Střední Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Dívka se drží za chodidla a prohýbá se jako luk, aby přijala milostný výboj svého vyvoleného.

Anonym, „Milostná hra“, kolem roku 1800, kvaš na papíře, 21x15,2 cm, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Frejíř a jeho dáma při milostných radovánkách objevili neobvyklou polohu, nezaznamenanou v Kámasútře: na jedné straně mají nohy vzájemně zkřížené, na druhé se k sobě tisknou chodidly.

Anonym, „Milostný propletenec“, konec 18. století, kvaš na papíře, 15,2x18,4 cm, Bundíská škola, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Dvojice milenců se na koberci mezi polštáři s velkým zaujetím oddává extatickému orálnímu sexu.

Anonym, „Královský pár na lůžku na palácové terase“, 18. století, kvaš na papíře, 16,5x12,4 cm, Bundíská škola, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Milovníkova robustní postava naznačuje bohatství a blahobyt, dlaně a chodidla jeho partnerky zvýrazňuje hena, nezbytný doplněk k podtržení ženského půvabu. Dvojice si upřeně hledí do očí, jejichž protáhlý tvar odpovídá dobovému ideálu krásy. Bohaté šperky a jemná roucha naznačují vysoký společenský status milenců a vypovídají o jejich vnitřní hodnotě.

Anonym, „Královský trojúhelník“, kolem roku 1800, kvaš na papíře, 13,2x21 cm, Bundíská škola, Rádžasthán, Indie.

Mahárádža na terase královského paláce střídavě obcuje se dvěma ze svých milostnic. Tento způsob milování autor Kámasútry Vátsjájana označuje jako „sloučenou pozici“ (sanghátaka), v nenapodobitelném překladu Vladimíra Miltnera popsanou slovy: „Zléhá-li najednou dvě chtivé, je to dvojklan.“

Anonym, „Stádo krav“, začátek 18. století, kvaš na papíře, 10,2x14,8, Basóhlíská škola, Indie.

Známý motiv polygamního vládce, jenž obšťastňuje více sexuálních partnerek najednou, tak jako býk stádo krav (gójúthika), přičemž čestné místo v jeho klíně má vyhrazeno hlavní královna.

Anonym, „Láska začíná polibkem“, začátek 18. století, akvarel na papíře, 18,4x26,9 cm, Bengálsko, Indie.

Mahárádža se svou královnou na terase paláce obklopeného kvetoucí vegetací uprostřed milostné předehry zahrnující orální sex.

Anonym, „Milování na slonu“, konec 18. století, kvaš na papíře, 23,5x14 cm, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Královský pár se za jízdy miluje v nosítkách (haudě) upevněných na zádech slona. Těžký, houpavý sloní krok milostnému styku propůjčuje neobvyklý dynamizující rytmus.

Anonym, „Milostné objetí“, 18. století, kvaš na papíře, 23,5x14 cm, Bundísko-kótský styl, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Vznešený pár v milostném objetí pod stanem na zahradě. Na lůžku je připraveno občerstvení ve skleněných a modro-bílých porcelánových nádobách. Dívka krmí páva, jenž zobe ze zlaté misky a tvoří tak metaforický protějšek tohoto typu pohlavního spojení.

Anonym, „Naštíplý bambus“, kolem roku 1800, kvaš na papíře, 20,5x26,7 cm, Bundíská škola, Indie.

Vznešený velmož sedící v jógické pozici se svou partnerkou obcuje způsobem, pro nějž Kámasútra používá obrazné označení „naštíplý bambus“ (vénudárita): milenka má střídavě jednu nohu na milencově rameni a druhou nataženou.

Anonym, „Dvojice před milostným splynutím“, konec 18. století, kvaš na papíře, 17,8x13 cm, Bundíská škola, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Dívka se chystá uhasit milostné roztoužení svého partnera „mužským způsobem“, o němž Kámasútra praví:

„Třeba stydlivá je žena,
která povahu svou skrývá,
vyjeví svou přirozenost,
vdere-li se na milence.
Ať je žena jakákoli,
chtíčem, povahou a vášní,
všechno projeví se zřejmě,
ujme-li se činně díla …“

(Vátsjájana Mnich [1991]: Kámasútra aneb poučení o rozkoši. Přeložil Vladimír Miltner. Praha: Avicenum, s. 25.)

Anonym, „Královští milenci pod noční oblohou“, konec 18. století, kvaš na papíře, 19,7x13,3 cm, Bundíská škola, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Milostný výjev se odehrává za bezhvězdné noci, pod temným, sametovým nebem. Robustní postava milence navozuje představu dvorské opulence, křehká dívka svému vládci vyjadřuje naprosté odevzdání.

„Muž je obhroublý a silný,
divoký a nebojácný,
žena zas je chabá, něžná,
trpící a utištěná,“

praví Kámasútra. V mandlových očích dvojice se však zračí plné zaujetí jednoho pro druhého.

Anonym, „Kršna uloupil oděv koupajícím se pastýřkám“, konec 18. století, Dakšinská škola, Sólápur, Indie.

Při jednom ze svých nezbedných kousků bůh Kršna využil nepozornosti pastýřek koupajících se v řece Jamuně, sebral jim sárí a jako výkupné za jejich navrácení požaduje od každé dívky hubičku.

Anonym, „Změna je život“, počátek 19. století, kvaš na papíře, 18,7x14 cm, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Nenasytný milenec, jehož modrá barva upomíná na božského milovníka Kršnu, se právě nabažil jedné ze svých milostnic a objímá se s její družkou.

Anonym, „Bůh Šiva v androgynním aspektu Ardhanáríšvary“, 6. století, kámen, reliéf, nadživotní velikost, naleziště: Velký jeskynní chrám na ostrově Elephanta (Dhárápurí) u Bombaje, Indie.

Vyobrazení boha Šivy v jeho androgynním aspektu Ardhanáríšvary („pána, jenž je napůl ženou“) ztělesňuje spojení mužské a ženské tvořivé energie, vyvrcholení milostné touhy (káma) a překonání veškeré dvojnosti v nadosobním, osvobozujícím splynutí s absolutnem (brahma). Smyslnost levé, ženské poloviny je dále zvýrazněna klasickým „trojím prohnutím“ postavy (tribhanga).

Anonym, „Kolo lásky“, 18. století, kvaš na papíře, 22,9x38,1 cm, Nepál, reprodukce díky laskavosti Ajita Mookerjeeho.

Milostné spojení popisované v erotické či tantrické józe jako „pozice kola“ (čakrásana). Jeho cílem je soustředit tok energie proudící kolem páteře.

Anonym, „Milování před bouří“, kolem roku 1900, kvaš na papíře, 23,4x32,7 cm, Rádžasthán, Indie.

Královský pár vyobrazený v palácové komnatě, vybavené pestrým kobercem a čalouněnými polštáři, v počáteční fázi milostného aktu, pro nějž si milenci vyvolili polohu, kterou Kaljánamalla ve svém spise Anangaranga nazývá polohou „frejířovou“ (nágaraka): „Když žena leží na zádech a muž jí sedí nebo klečí mezi stehny a ona ho jimi objímá a on se vpochví, je to poloha frejířova.“ Vířící mraky na obloze v pozadí symbolizují bouři milostného citu, jenž oba ovládá.

Anonym, „V roztoužení“, kolem roku 1900, miniatura, kvaš na papíře, Rádžpútská škola, Rádžasthán, Indie, uloženo: Soukromá sbírka.

Ženám, jež mají úzkou jóni, doporučuje ájurvédská medicína aplikovat před milostným stykem mast připravenou z rozpuštěného másla s medem či mízou sálového stromu (Vatica robusta). Rádžpútský velmož sleduje intimní přípravy své milé s vrcholným roztoužením.

Anonym, „Milostný rituál“, 1830, kvaš na papíře, 24x29,2 cm, Džódhpurská škola, Indie.

Královský pár při rituálním milostném spojení nazývaném bandha („svazek“), používaném v tantrismu k zadržování výronu sexuální energie. V rámci příprav na tento obřad byly dlaně a chodidla milenky zkrášleny henou.

Anonym, „Na křídlech lásky“, kolem roku 1900, kvaš na papíře, 21,2x28,1 cm, Lakhnaúská škola, Indie.

Obrázek okřídleného koně sestaveného ze tří souložících párů patrně vznikl s cílem využít magické síly sexu k přilákání vrtkavé štěstěny.

Anonym, „Mahárádža na koni“, kolem roku 1800, kvaš na papíře, 18x24,4 cm, Džajpurská škola, Rádžasthán, Indie.

Obrázek koně složeného z řady kopulujících dvojic, na němž vládce majestátně projíždí nádvořím svého paláce, nepochybně sloužil jako magický talisman, který měl svému majiteli zabezpečit zdar a blahobyt.

Anonym, „Vládce při milostných hrách se svými pěti ženami“, počátek 19. století, kvaš na papíře, 19x13,3 cm, Kótská škola, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Anonym, „Když přišly deště“, konec 18. století, kvaš na papíře, 22,2x16,5 cm, Bundíská škola, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Malba zachycuje evropského džentlmena při milování s indickou dívkou. Oba se zvedají z polštářů, na nichž klečeli, a chystají se ulehnout na rádžpútskou postel s nebesy na pozadí temné oblohy, kde se nakupily bouřkové mraky. Monzunový déšť přináší vítanou úlevu od letního žáru a déšť představuje symbol propukající vášně.

Anonym, „Láska v zahradním pavilonku“, 18. století, kvaš na papíře, 24,1x16,8 cm, Rádžpútská škola, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Malba zachycuje vznešenou mileneckou dvojici v otevřeném pavilonku, obehnaném obvodovou zdí, přes niž je výhled na blízký les a zataženou noční oblohu, kterou křižují hadovitě zklikacené blesky. Pár lvů se přišel napít k vodní nádrži a velmož, aniž přerušil spojení, chystá luk na obranu před případným útokem šelem. Epizoda dokresluje příslovečnou chladnokrevnost válečnického rodového klanu Rádžpútů.

Anonym, „Milování po způsobu motýlů“, kolem roku 1830, kvaš na papíře, 41,3x48,5 cm, styl „siróhí“, Káthmándú, Nepál.

Nepálský válečník spojený se svou partnerkou v tantrické pozici, údajně odpozorované od motýlů, při níž milenci dotykem chodidel vytvářejí uzavřený okruh umožňující volné proudění energie.

Anonym, „Když má žena vrch“, kolem roku 1830, kvaš na papíře, 38,4x48,8 cm, styl „siróhí“, Káthmándú, Nepál.

Vládce a jeho královna používající při milování „po mužském způsobu“ techniku popisovanou v kámašástrových příručkách jako „kleště“ (sandanša), o níž Vátsjájana (v Miltnerově podání) praví: „Drží-li pyj kobylím chvatem, tahajíc ho a svírajíc, jsou to kleště.“ V pozadí vpravo nahoře se nachází posvátná rituální slabika óm.

Anonym, „Zatloukání hřebíku“, kolem roku 1800, kvaš na papíře, 16,5x20,7 cm, styl „siróhí“, Rádžasthán, Indie.

Vznešení milenci na lůžku s nebesy, umístěném na palácové terase, praktikují sex způsobem označovaným v učebnicích milostného umění jako „zatloukání hřebíku“.

Anonym, „Milostná symfonie“, 1830, kvaš na papíře, 29x34,2 cm, Džódhpurská škola, Indie.

Mahárádža se na palácové terase laská současně se svými pěti manželkami, jež hrou na hudební nástroje dotvářejí ovzduší erotické harmonie.

Anonym, „Kočár boha Slunce“, začátek 19. století, kvaš na papíře, 24,6x31 cm, Rádžasthán, Indie.

Těla sedmi nahých dívek vytvářejí kompozitní obraz vozu, vezoucího mahárádžu, na symbolické rovině zpodobovaného v roli slunečního boha Súrji, jehož nebeský kočár tažený sedmi koňmi křižuje oblohu.

Anonym, „Nechte ji, ať se spustí“, 19. století, miniatura, Rádžpútská škola, Džajpur, Indie.

Umělecká vize jedné ze sexuálních praktik, při níž je partnerka spouštěna na kladce na ztopořený lingam svého milence.

Anonym, „Milování na lovu“, konec 18. století, kvaš na papíře, 22,9x13,3 cm, Bundísko-kótský styl, Rádžasthán, Indie, uloženo: Album miniatur ze sbírky Victora Lownese.

Eva Krásenská, Sávitri, 1999, papír, loutka pro loutkovou stínohru Sávitri (scénář Pavla Dumbrovská). Hru provedlo Divadlo Líšeň v Brně v roce 1999.

Anonym, „Oblačné dámy“, závěr 5. století, polychromní obraz na skalní stěně, podživotní velikost, naleziště: Sígirija, Šrí Lanka.

Šrílanský vládce Kášjapa I. (473–491) pojal své opevněné sídlo na vrcholku Lví skály (Sígirija) jako bájné město Alaku na posvátné hoře Kailásu, kde dlí bůh pokladů Kubéra ve společnosti nebeských zpěváků a hudebníků (gandharvů) a luzných víl (apsaras). Skalní galerii, jejíž bělostné štukové stěny měly připomínat úběl zasněžených himálajských velikánů, dal vyzdobit polychromními obrazy „oblačných dam“ (méghalatá) a „princezen-blýskavic“ (vidždžukumárí), jež svými půvaby inspirovaly vznik nejstarší milostné poezie v sinhalském jazyce.

Anonym, „Oblačná dáma“, závěr 5. století, polychromní obraz na skalní stěně, podživotní velikost, naleziště: Sígirija, Šrí Lanka.

Anonym, „Oblačné dámy“, závěr 5. století, polychromní obraz na skalní stěně, podživotní velikost, naleziště: Sígirija, Šrí Lanka.

Anonym, „Oblačná dáma“, závěr 5. století, polychromní obraz na skalní stěně, podživotní velikost, naleziště: Sígirija, Šrí Lanka.