CORE081 Kooperace a konkurence

Ekonomicko-správní fakulta
jaro 2025
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D. (přednášející)
doc. Ing. František Svoboda, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Ing. Vladimír Hyánek, Ph.D.
Katedra veřejné ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Kontaktní osoba: Jana Biskupová
Dodavatelské pracoviště: Katedra veřejné ekonomie – Ekonomicko-správní fakulta
Předpoklady
! FAKULTA ( ESF )&&(! MPV_KDVS Kapitoly z dějin veř. sektoru )&& ! TYP_STUDIA ( ND ) && (! FORMA ( C ) || ! FORMA ( K ) || ! FORMA ( D ) || ! FORMA ( R ) || ! FORMA ( Z ))
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Předmět si smí zapsat nejvýše 100 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/100, pouze zareg.: 0/100, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/100
Cíle předmětu
Život a rozvoj každé společnosti je založen na dvou odlišných, ale vzájemně se doplňujících principech – kooperaci a konkurenci. Nově vytvořený kurz bude studenty uvádět do problematiky vztahu těchto dvou principů prostřednictvím různých úhlů pohledu společenských věd.
Význam kooperace bude vyložen prostřednictvím problému Vězňova dilematu, teorie her a reflexe kooperace v ekonomických teoriích. Zohledněny budou různé přístupy k roli kooperace ve společnosti a různé odpovědi na otázky, zda, proč a kdy je kooperace racionální a výhodná? Jednotlivé přístupy budou souběžně ilustrovány na konkrétních kapitolách z hospodářských dějin.
Konkurenční princip bude vyložen prostřednictvím vybraných kapitol ekonomických teorií, zaměřujících se na vysvětlení principu konkurence jako základního nástroje efektivity hospodářských procesů i společenské dynamiky. Vyloženy budou různé přístupy ke konkurenčním systémům a různé odpovědi na otázky, zda, proč a kdy je racionální a výhodná konkurence? Přístupy budou taktéž ilustrovány na konkrétních kapitolách z hospodářských dějin.
Takto koncipovaný kurz dává studentům základní přehled různých odpovědí na otázku, jaký řád je pro lidskou společnost nejvhodnější. Ve spojení s konkrétními kapitolami z hospodářských a politických dějin představuje stručné shrnutí různých proudů politické ekonomie, které studentům usnadní pochopení role hospodářského mechanismu ve společnosti a zároveň důležitost způsobu uspořádání společenské struktury.
Výstupy z učení
Po absolvování kurzu bude student schopen:
- definovat a vyjmenovat různé podoby kooperace a od ní odvozené instituce trhu, vlády i dobročinnosti
- definovat a analyzovat přínosy konkurence a kooperace v jednotlivých oblastech života člověka i společnosti
- analyzovat soudobé instituce státu v historickém kontextu a rozlišit instituce dobově podmíněné od institucí bazálních
- vysvětlit a zdůvodnit potenciál konkurenčních a kooperativních strategií při řešení různých společenských a hospodářských otázek
Osnova
  • 1) Kooperace. Evoluční kořeny kooperace, reciproční altruismus u zvířat a u lidí, ekonomika daru. Principy úspěšných a neúspěšných strategií hry Vězňovo dilema. Pozitivní a negativní reciprocita. Člověk jako kalkulátor sociálních kontraktů. Výhody kooperace v lidské společnosti.
  • 2) Dar. Historické instituce sociální pomoci, od dobrovolné dobročinnosti k povinnosti státu. Vznik sociálního státu, tři modely sociálního státu. Pojetí spravedlnosti od Tomáše Akvinského k J. Rawlsovy. Přetrvávání nerovnosti – problematika sociální a ekonomické nerovnosti. Samaritánovo dilema. Neúspěchy sociální politiky a jejich kritika.
  • 3) Práce. „Prací se živím, práce mne trestá.“ Proměny postojů k práci – Řecko, Řím, středověk. Ekonomické turbulence 16. století a proměny v přístupu k chudým. Vznik pracovních domů a domů nápravy. Hnutí pracovních domů v Anglii a na kontinentu. Dopady veřejné politiky merkantilismu. Od pracovní povinnosti k aktivní politice zaměstnanosti.
  • 4) Úrok. Zákaz úroku a dovolenost úroku ve starověkých společnostech – Asýrie, Izrael, Řecko, Řím. Středověké proměny přístupu k úroku. Vznik dobročinných úvěrových institucí. Monte di Pietá, záduší, nadace. Mikro-kredity a jejich role v rozvoji rozvojových zemí. Co je úrok v dnešní ekonomické teorii?
  • 5) Co je kapitalismus? Vladař Lorenza Machiavelliho, obchod a stát v renesanci. Koncept lidských vášní. Vznik a vývoj nových organizačních forem obchodu souvisejících s rychlým technologickým rozvojem a společenskými změnami. První instituce finančního kapitalismu ve Florencii, San Giorgio v Janově. Fernand Braudel – dynamika kapitalismu, kritika weberovské teorie vzniku kapitalismu.
  • 6) Co je kapitalismus? Role akciových společností v hospodářských dějinách. Firma v roli státu, stát v roli firmy. Východoindické společnosti – francouzská, britská, holandská – a Společnosti Hudsonova zálivu.. Jejich armáda, justice, správa, infrastruktura, daňová problematika. Luxusní statek jako relikt merkantilismu v ekonomické teorii. Monopol jako předpoklad vlády.
  • 7) Utopie. Proč (ne-)fungují utopie? T. Campanella a Sluneční stát, Utopie Thomese Morea. Uskutečněná utopie – jezuitské redukce a indiánský stát v Jižní Americe. Instituce občiny a její přežívání, tragédie obecní pastviny v praxi. Elinor Ostromová, racionalita a sebezájem v ekonomických teoriích.
  • 8) Konkurence a kooperace u Adama Smithe. Collective action u Adama Smithe (negativní vymezení v rámci zisk sektoru vs. pozitivní ve veřejném sektoru), komerční humanismus, le doux commerce. Jak rozhodnout, zda zvolit veřejná či soukromá řešení problémů?
  • 9) Svoboda. Nobelova cena za ekonomii v roce 1993 a rehabilitace ekonomické historie. Zkoumání evoluce institucí a preferencí. Dynamika kulturních změn, evoluční ekonomie, role veřejného sektoru. Příklad - otrokářský systém v USA jako tržně konformní společenský řád. Možnosti a meze normativní a pozitivní ekonomie.
  • 10) Investice. Role státu v rozvoji infrastruktury. Velké projekty infrastruktury 19. stol. železnice (USA, Rusko, Anglie) a průplavy (Suez, Panama) – tržní selhání, pojem státní intervence. Rent-seeking, Principal agent problem.
  • 11) Plán jako kooperace. Totalitní režimy 20. stol – teorie a praxe. Keynes, Schumpeter, W. Eucken. Ruská revoluce a hospodářský experiment. Nacismus a trhy Třetí Říše. Odlišnosti a shody dvou plánovaných ekonomik. F. A. Hayek a zkoumání životaschopnosti různých ekonomických systémů.
  • 12) Plán II. Velké výdajové programy 20. století. Compelle intrare – donucování v ekonomických teoriích a v politické praxi. Problém černého pasažéra a možnosti jeho řešení – Olson, Hirschman, Axelrod, Etzioni, Robinson &Schmidt
  • 13) Loterie jako zdroj příjmů veřejných rozpočtů – historie loterií, loterie a ekonomická teorie, státní loterie v dnešní době. Etické dilema v ekonomii – co zakazovat a co danit?
Literatura
    povinná literatura
  • SVOBODA, František. Tři archetypy evropské sociální politiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2012, 158 s. Edice Hic sunt leones. ISBN 978-80-210-5990-0. info
  • SVOBODA, František. Machiavelli kontra Samuelson a jiné texty k dějinám veřejné ekonomie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 162 s. Edice Hic sunt leones. Svazek 1. ISBN 978-80-210-5091-4. info
  • ARISTOTELÉS. Politika: řecko-česky. Knihovna antické tradice. Praha: Oikoymenh, 2019. ISBN 80-7298-125-0.
    doporučená literatura
  • RIDLEY, Matt. Původ ctnosti. Edited by Jan Zrzavý, Translated by Martin Konvička. [Brno: Masarykova univerzita. Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky, 2004, 1 online. URL info
  • The new Palgrave dictionary of economics. Edited by Steven N. Durlauf - Lawrence Blume. 2nd ed. Houndmills: Palgrave Macmillan, 2008, xxv, 896. ISBN 9780333786765. info
  • BOCHEŃSKI, Józef Maria. Cesta k filozofickému myšlení. Vyd. 3., v Academii 1. Praha: Academia, 2001, 93 s. ISBN 8020008535. info
Výukové metody
Přednášky, četba, diskuse.
Metody hodnocení
Hodnocení předmětu bude formou kolokvia, tedy skupinové odborné rozpravy na zadaná témata. V případě, že si student kurz zapíše v době svého výjezdu do zahraničí, musí prokázat znalost probírané problematiky. Jakékoli opisování, zaznamenávání nebo vynášení testů, používání nedovolených pomůcek jakož i komunikačních prostředků nebo jiné narušování objektivity zkoušky (zápočtu) bude považováno za nesplnění podmínek. Ukončení předmětu a za hrubé porušení studijních předpisů. Následkem toho uzavře vyučující zkoušku (zápočet) hodnocením v ISu známkou "F" a děkan zahájí disciplinární řízení, jehož výsledkem může být až ukončení studia.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2024.