BSSb1158 Proliferace ZHN

Fakulta sociálních studií
jaro 2026
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. Jakub Drmola, Ph.D. (přednášející), prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (zástupce)
prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D. (přednášející)
Garance
prof. JUDr. PhDr. Miroslav Mareš, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Pospíšilová
Rozvrh
St 8:00–9:40 M117
Předpoklady
!BSS158 Proliferace ZHN && !NOW(BSS158 Proliferace ZHN)
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 21 mateřských oborů, zobrazit
Anotace
Kurs je zamýšlen jako přehled hlavních oblastí proliferace zbraní hromadného ničení a boje proti proliferaci.
Výstupy z učení
Studneti/tky budou schopni/y pochopit a vysvětlit teorie proliferace, typologii ZHN a jejich šíření a nástroje boje proti proliferaci. Studenti/tky by měli/y být schopni/y analyzovat formy a důsledky proliferace a boje proti proliferaci.
Klíčová témata
1.Úvod do studia proliferace ZHN 2. Vymezení proliferace ZHN 3. Obecná politika proti proliferaci 4. Proliferace jaderných a radiologických zbraní 5. Politika proti proliferaci jaderných a radiologických zbraní 6. Proliferace chemických zbraní 7. Politika proti proliferaci chemických zbraní 8. Proliferace biologických, toxických a genetických zbraní 9. Politika proti proliferaci biologických, toxických a genetických zbraní 10. Proliferace nosičů ZHN 11. Politika proti proliferaci nosičů ZHN 12. Proliferace dalších druhů ZHN a politika proti nim 13. Shrnutí předmětu
Studijní zdroje a literatura
    povinná literatura
  • Blix, H. et al. (2006): Weapons of Terror: Freeing the World of Nuclear, Biological and Chemical Arms. Stockholm: Weapons of Mass Destruction Commission, 227 s. https://www.files.ethz.ch/isn/26614/Weapons_of_Terror.pdf
  • Fokt, M., Novotný, A., Otřísal, P. (2019): Některé nástroje bezpečnostní politiky České republiky k zamezení proliferace jaderných a chemických zbraní. Vojenské rozhledy,. roč. 28, č. 3, s. 128-148, http://www.vojenskerozhledy.cz
  • Mecklin, J. and Science and Security Board Bulletin of the Atomic Scientists (2024): A moment of historic danger: It is still 90 seconds to midnight 2024 Doomsday Clock Statement. Bulletin of the Atomic Scientists, https://thebulletin.org/wp-content/upl
  • RAFAY, Jakub. ISLAMSKÝ ŠTÁT A CHEMICKÉ ZBRANE. Obrana a strategie. Brno: University of Defence, 2016, Volume 16, Number 1, s. 007-030. ISSN 1802-7199. Dostupné z: https://doi.org/10.3849/1802-7199.16.2016.1.007-030. odkaz na text článku info
  • ROJČÍK, Ondřej a Lukáš HODER. Proliferace jaderných zbraní : problémoví aktéři. Edited by Petr Vilímek. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav, 2006, 120 s. ISBN 8021041196. info
  • MAREŠ, Miroslav. Aktéři proliferace zbraní hromadného ničení. Obrana a strategie. Brno: ÚSS Univerzity obrany, 2005, V., č. 2, s. 7-19. ISSN 1214-6463. info
    doporučená literatura
  • TŮMA, Miroslav. Jak dál v jaderném nešíření a odzbrojování. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2014, 291 s. ISBN 9788087558201. info
  • CIRINCIONE, Joseph; Jon B. WOLFSTHAL a Miriam RAJKUMAR. Deadly arsenals : nuclear, biological, and chemical threats. 2nd ed. Washington, D.C.: Carnegie Endowment for International Peace, 2005, x,490 s. ISBN 087003216X. info
  • TŮMA, Miroslav. Nešíření zbraní hromadného ničení v kontextu aktuálních otázek mezinárodní bezpečnosti a boje proti terorismu. Brno: Ústav strategických studií Univerzita obrany, 2004, 233 s. ISBN 8085960907. info
Přístupy, postupy a metody používané ve výuce
Předmět je vyučován formou přednášek a navazujících seminářů. V rámci přednášek jsou vysvětlena základní témata, která jsou dále diskutována na seminářích. Součástí seminářů jsou prezentace seminárních prací studentů.
Způsob ověření výstupů z učení a požadavky na ukončení

Předmět je zakončen zkouškou. V předmětu je po splnění řádných úkolů možné získat maximálně 60 bodů, pro absolvování je třeba minimálně 36 bodů.



Součásti zkoušky jsou:



1. Referát (maximálně 6 bodů)


2. Seminární práce (maximálně 12 bodů).


3. Průběžné písemné přezkoušení (maximálně 6 bodů)


4. Závěrečné písemné přezkoušení (maximálně 36 bodů).



Referát + seminární práce: Na semináři prezentovaný referát s využitím elektronické prezentace (cca 10 minut) a na stejné téma (nebo k vybranému problému z referátu) odevzdaná seminární práce. Tématem referátu/seminární práce je společensko-vědní analýza vybraného problému týkajícího se proliferace zbraní hromadného ničení anebo politiky proti tomuto fenoménu (analýza proliferace určité ZHN či jejího nosiče v určitém státu, mezinárodní organizaci či nestátním subjektu, případně dokumentu, organizace či aktivit zaměřených proti proliferaci ZHN či jejich nosičů apod.). Téma musí být schváleno vyučujícím do třetího semináře v semestru. Referát musí být odpřednášen na semináři, stanoveném vyučujícím (ve vazbě na téma), případně vyučující může určit jinou formu prezentace (např. individuálně v náhradním termínu). Referát slouží jako prezentace pojetí a struktury připravované seminární práce (musí obsahovat stručný popis problematiky, cíle práce, objasnění jejího teoreticko-metodologického pojetí, osnovu práce, předpokládaná zjištění a používané zdroje). Seminární práce musí být odevzdána nejpozději do konce května (do odevzdávárny předmětu v ISu), jinak nebude přijata. Rozsah je cca 10 – 15 normostran (tj. 18 000 – 27 000 znaků, včetně mezer, tj. 18 000 – 27 000 znaků, včetně mezer, literatura a poznámky se nezapočítávají do rozsahu). O případném výraznějším překročení limitu počtu znaků je třeba domluvit se s vyučujícím. Referát a seminární práci mohou na jedno téma zpracovat i dva studenti/tky, rozsah je stejný a hodnocení referátu a práce je jednotné pro oba/obě. K referátu a seminární práci je třeba vyhledat zdroje nad rámec zadané povinné literatury.


Na seminární práci bude hodnocena originalita tématu z hlediska dosavadního zpracování v domácím odborném prostředí, obecná invence autora/autorky při snaze o nalezení odborných problémů, schopnost výběru a využití vědeckých metod anebo analytických či teoretických kritérií a jejich aplikace, podloženost argumentace, komplexnost zpracování tématu, přehlednost a logika zvolené struktury, zohlednění relevantních pramenů a literatury. Práce musí obsahovat seznam použité literatury a poznámkový aparát.


Nelze odevzdat práci, která již byla autorem či autorkou využita v jiném předmětu. Plagiátorství je nepřípustné a bude postihováno dle příslušných předpisů FSS MU. Studentům je důrazně doporučeno, aby se seznámili s legitimními a etickými formami využití (generativní) umělé inteligence ve výzkumu a ve studiu. V souladu s těmito pravidly pak doporučujeme umělou inteligenci k zefektivnění práce do kurzu využívat. Studenti jsou ale v konečném důsledku plně zodpovědní za obsah, který odevzdávají! V případě prohřešků hrozí disciplinární řízení.




Průběžné písemné přezkoušení pokrývá látku probranou v semestru do doby psaní přezkušovacího testu a obsah jednoho titulu z povinné literatury (Fokt, Novotný, Otřísal 2019). Sestává ze šesti uzavřených testových otázek. Písemné přezkoušení se bude psát 1. 4., nebude-li s ohledem na vývoj výuky v semestru s časovým předstihem oznámeno jinak. Náhradní termín (nikoliv opravný!) je plánovaný na 15. 4.  (v případě změny o tom bude včas poskytnuta informace). Průběžné přezkoušení bude psáno před začátkem přednášky, je třeba se ze stanovené učebny (!) připojit vlastním zařízením k odpovědníku v IS (pokud to nebude možné, je třeba se se zkoušejícím domluvit na alternativním psaní testu průběžného přezkoušení). Průběžné přezkoušení nelze opakovat ani opravovat, lze pouze přijít na náhradní termín, pokud se student/studentka z omluvených důvodů dle norem MU nemůže zúčastnit prvního termínu. 



Závěrečné písemné přezkoušení pokrývá zadanou povinnou literaturu a odpřednášenou látku v prezentacích. Sestává ze šesti otevřených otázek. Závěrečné písemné přezkoušení bude psáno ve stanovený čas ve stanovené učebně, ze které je třeba se připojit vlastním zařízením k odpovědníku v IS (pokud to nebude možné, je třeba se se zkoušejícím domluvit na alternativním psaní závěrečného přezkoušení).



K absolvování zkoušky je třeba získat alespoň ¼ bodů z každého komponentu (2 body z referátu, 3 body ze seminární práce; 2 body z průběžného písemného přezkoušení a 9 bodů ze závěrečného písemného přezkoušení).



Povinná účast na seminářích vyplývá ze studijního řádu MU. 




Hodnocení:


56-60 bodu: A


51-55 bodu: B


46-50 bodu: C


41-45 bodu: D


36-40 bodu: E


35 a méně: F

Další komentáře
Předmět je vyučován jednou za dva roky.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023, jaro 2024.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/jaro2026/BSSb1158