POLb1008 Tradice politického myšlení

Fakulta sociálních studií
podzim 2026
Rozsah
2/0/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
Mgr. et Mgr. Jiří Baroš, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Bc. Tereza Křepelová, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Bc. et Bc. Natalia Peterková (cvičící)
Garance
Mgr. et Mgr. Jiří Baroš, Ph.D.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Mgr. Lucie Pospíšilová
Dodavatelské pracoviště: Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Rozvrh
Čt 12:00–13:40 P31 Posluchárna I. A. Bláhy, kromě Čt 17. 9. ; a Čt 17. 9. 12:00–13:40 online výuka
  • Rozvrh seminárních/paralelních skupin:
POLb1008/01: St 11. 11. 8:00–9:40 U33, St 2. 12. 8:00–9:40 P21b
POLb1008/02: Čt 12. 11. 8:00–9:40 P24a, Čt 3. 12. 8:00–9:40 U41
POLb1008/03: St 18. 11. 8:00–9:40 P21b, St 9. 12. 8:00–9:40 P24b
POLb1008/04: Čt 19. 11. 8:00–9:40 U41, Čt 10. 12. 8:00–9:40 U41
Předpoklady
!POL103 Dějiny politických idejí && !NOW(POL103 Dějiny politických idejí)
Ochota přemýšlet o filosofických problémech, intelektuální zvídavost a otevřenost vůči různým myšlenkovým tradicím, které utvářely charakter západních společností
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
předmět má 32 mateřských oborů, zobrazit
Anotace
Cílem tohoto kurzu je seznámit studenty s nejdůležitějšími politickými filosofy a směry západního politického myšlení od starověku do začátku 20. století. Na pozadí této chronologické "osy" zároveň kurz nabídne přehledný nástin vývoje základních pojmů (jako moc, legitimita, spravedlnost, svoboda či demokracie) a nejvýznamnějších témat a problémů, které zakládají tradici filosofické reflexe politiky v západních zemích. Po absolvování kurzu tak budou studenti disponovat přehledem o nejvýznamnějších představitelích historie politického myšlení a budou schopni vysvětlit zdroje a zázemí současných úvah o politice a jejích přetrvávajících problémech. Nedílnou součástí kurzu je četba primární i sekundární literatury (a rozbor literatury v rámci seminářů), jejímž účelem je osvojení si schopnosti kriticky posoudit stěžejní problémy a koncepty dějin západního politického myšlení.
Výstupy z učení
Studenti a studentky budou po absolvování předmětu schopni:
popsat genealogii základních politických pojmů (moc,. legitimita, spravedlnost, svoboda atd.)
identifikovat nejvýznamnějších témata a problémy, které zakládají tradici filosofické reflexe politiky v západních zemích
vysvětlit zdroje a zázemí současných úvah o politice a jejích přetrvávajících problémech
kriticky posoudit stěžejní problémy a koncepty dějin západního politického myšlení.
analyzovat přesvědčivost v současnosti navrhovaných řešení na pozadí nabytých znalostí
Klíčová témata
  • 1. Úvod, poslání a organizace kursu. Podstata a význam politické filosofie
  • 2. Předplatónská politická filosofie, Sókratés, Platón
  • 3. Aristoteles, politická filosofie po Aristotelovi a myšlení římské republiky
  • 4. Křesťanské politické myšlení, patristika (Augustinus) a scholastika (Akvinský)
  • 5. Republikanismus a politický realismus na úsvitu novověku: Niccolo Machiavelli
  • 6. Klasické teorie společenské smlouvy. Přirozená práva a počátky liberalismu (Thomas Hobbes, John Locke)
  • 7. Francouzské osvícenství: Montesquieu a Rousseau
  • 8. Skotské osvícenství: morálka jako výraz emocí, liberální politická ekonomie (David Hume, Adam Smith)
  • 9. Týden určený k samostudiu (může být změněno!)
  • 10. Osvícenství a deontologická morálka (Kant); svoboda, občanská společnost a stát (Hegel)
  • 11. Reakce na revoluce konce 18. století: konzervatizmus E. Burka a aristokratický liberalismus A. de Tocquevilla
  • 12. Utilitarismus a štěpení liberalismu: Jeremy Bentham, John Stuart Mill
  • 13. Liberalismus jako kapitalismus: zrod socialistické tradice (K. Marx)
Studijní zdroje a literatura
    povinná literatura
  • Mill, John S. Utilitarismus. In: Vybrané spisy o etice, společnosti a politice. I. Praha: Oikoymenh, 2016, s. 42–49
  • Marx, Karel. Předmluva ke spisu Úvod ke kritice politické ekonomie. In: Odcizení a emancipace člověka. Praha, Mladá fronta, 1967, s. 185–188
  • Hobbes, Thomas. Leviatan aneb látka, forma a moc státu církevního a politického. Praha: Oikoymenh, 2009, kap. XIII–XV, XVII (s. 87–112, 117–121)
  • Anzenbacher, Arno. Úvod do etiky. Praha: Portál, 1994, s. 42–77
  • Burke, Edmund. Úvahy o revoluci ve Francii. Brno, CDK, 1997, s. 44–74
  • Smith, Adam. Pojednání o podstatě a původu bohatství národů. Praha: Liberální institut, 2001. Kniha I., kap. I a II.; Kniha V, kap. I s. 7–18, 692–698
  • Kant, Immanuel. Odpověď na otázku: co je to osvícenství? Filosofický časopis č. 3, 1993, s. 381–387
  • Císař, Ondřej. Platón, Aristoteles a jejich typy politických zřízení. In Demokracie, eds. Vít Hloušek a Lubomír Kopeček. Brno, MPU, 2003, 49–56
  • Hume, David. O původu idejí a O vzniku vlády, in: Hume: 300 let od narození, ed. Marek Loužek. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku, s. 123–127, 129–132
  • Marx, Karel a Bedřich Engels. Manifest komunistické strany. In Sebrané spisy ve dvou svazcích. Svazek I. Praha, Svoboda 1950, s. 25–47
  • Rousseau, Jean Jacques. O společenské smlouvě neboli zásady státního práva. In Jean Jacques Rousseau. Rozpravy. Praha, Svoboda, 1989, s. 217–252
  • Baroš, Jiří. Suverenita u Rousseaua. In Suverenita panovníka, lidu a státu v moderní politické filosofii. Eds. Vojtěch Belling a Lukáš Kollert. Ústí nad Labem, Univerzita J. E. Purkyně, 2017, s. 52–74
  • Kratochvíl, Petr. Původ a smysl národního zájmu. Analýza legitimity jednoho konceptu. Brno, CDK, 2010, s. 27–45
  • Aristotelés. Politika. Praha, Rezek, 1998, s. 65–77 (sekce 1260b/začátek 2. knihy – 1264b/do 6. podkapitoly), 117–124 (sekce 1278b/od 6. podkapitoly – 1281a/do 10. podkapitoly)
  • Montesquieu, Charles–Louis de Secondat. O duchu zákonů. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003, s. 33–40, 74–105
  • Sobek, Tomáš. Právní rozum a morální cit. Hodnotové základy právního myšlení. Praha: Ústav státu a práva, 2016, s. 26–31
  • Platón. Ústava. Praha, Svoboda 1993, s. 254–271, 315–325, 357–398
  • Augustinus, Aurelius. O boží obci II. Praha, Vyšehrad, 1950, s. 64–65, 71–72, 391–393, 400–406, 410–418, 420–424, 433–434, 435–437 (novější vydání: Praha, Karolinum, 2007, svazek II, s. 58, 62–63, 255–256, 261–264, 266–271, 273–275, 280–281, 282–283)
  • Machula, Tomáš. Tomáš a jeho sumy. České Budějovice, Nakladatelství Jihočeské univerzity, 2020, s. 117–127
  • Tocqueville, Alexis de. Demokracie v Americe. Praha: Academia, 2000, s. 9–18, 190–198, 587–599
  • Shapiro, Ian. Morální základy politiky. Praha: Karolinum, 2003, kap. 2 (Klasický utilitarismus) a část kap. 3 (Spojení práv a užitečnosti), s. 21–34, 49–59
  • Mill, John S. Utilitarismus. In: Vybrané spisy o etice, společnosti a politice. I. Praha: Oikoymenh, 2016, s. 42–49
  • Helm, Paul, David Hume, in: Konzervativní myslitelé, ed. Roger Scruton. Brno: CDK, 1994, s. 9–26
  • Locke, John. Dvě pojednání o vládě. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1965 (jiné vydání: Druhé pojednání o vládě, Praha, Svoboda, 1992), Část 2, kap. II–V, §§4–51 (s. 140–163), kap. VI, §§57–59, §§71–73 (s. 165–166, 172–173), kap. VII, §§87–91 (s. 179–182), ka
  • Akvinský, Tomáš. Tomáš Akvinský o zákonech v Teologické sumě. Ed. Karel Špruňk. Praha, Krystal, 2003, s. 21–23, 26–32, 58–60.
  • Bentham, Jeremy. Anarchical Fallacies, being an examination of the Declaration of Rights issued during the French Revolution, in: Jeremy Waldron (ed.), Nonsense Upon Stilts: Bentham, Burke and Marx on the Rights of Man, London: Methuen, 1987, s. 46–59
  • Machiavelli, Niccolo. Rozpravy o prvních deseti knihách Tita Livia. In: Úvahy o vládnutí a o vojenství. Praha, Argo, 2001, s. 158–73, 177–82, 204–5, 211–14, 235–37, 269–73, 280–81
  • Chotaš, Jiří. Práva a povinnosti suveréna u Hobbese. In: Belling, Vojtěch, Lukáš Kollert a kol. Suverenita panovníka, lidu a státu v moderní politické filosofii. Ústí n. Labem: Filozofická fakulta Univerzity J.E. Purkyně v Ústí n. Labem, 2017, 36–52
  • Adam Smith semper vivus. Edited by Josef Šíma. Praha: Liberální institut, 2003, 48 s. ISBN 8086389197. info
    doporučená literatura
  • Blackwellova encyklopedie politického myšlení. Edited by David Miller. Vyd. 2. Brno: Barrister & Principal, 2000, xiii, 581. ISBN 80-85947. info
  • Velké postavy politické filosofie. Translated by Roman Civín - Jaromír Žegklitz - Eduard Geissler - Štěpán Ko. Praha: Občanský institut, 1996, 223 stran. ISBN 8090165958. info
Přístupy, postupy a metody používané ve výuce
Základní výukovou metodou je přednáška ke každému z témat, která zasazuje povinnou literaturu do kontextu dějinně-myšlenkového vývoje a podrobně se věnuje vybraným problémům a tématům. Na přednášku se studenti připravují čtením zadaných textů a požadována je též jejich aktivní participace v podobě odpovědí na otázky vyučujícího.
Přednášky jsou doplněné semináři (4krát za semestr), v nichž probíhá podrobnější rozbor zadaných textů a studenti prezentují výsledky své samostatné aktivity. Podrobnější informace k seminářům viz kompletní sylabus kurzu dostupný ve Studijních materiálech v Informačním systému.
Způsob ověření výstupů z učení a požadavky na ukončení
Kurz je hodnocen průběžně; požadavky k jeho ukončení jsou následující:

(1) Absolvování dvou seminářů v průběhu semestru. Za semináře je možno získat 0–15 bodů (37,5 % výsledné známky). Podrobné informace k seminářům budou zveřejněny na začátku semestru.

(2) Písemný zkouškový test po skončení výuky (ve zkouškovém období, čili leden až únor), cca. 60 minut, hodnocený 0–25 body (62,5 % celkové známky). Test bude sestávat z pěti otevřených otázek (0–5 bodů) týkajících se všech probíraných témat. Testové otázky (otevřeného typu) tedy budou vycházet jak z povinné literatury, tak z přednášek. Termíny zkouškových testů budou zveřejněny na začátku prosince.

Výsledná známka (A-F) je součtem získaných bodů z hodnocených aktivit. K závěrečnému testu musí studenti znát přednášky a mít nastudovánu povinnou literaturu. Minimální zisk nutný k absolvování kurzu: 60 % bodů celkově.
Navazující předměty
Odkaz a informace vyučujících
Pro podrobnější informace k předmětu viz sylabus v sekci Studijní materiály
Podvodné plnění studijních povinností: Výuka na FSS MU předpokládá, že studenti znají studijní předpisy a že se nedopouštějí podvodného plnění studijních povinností, zejména opisování u zkoušek a plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství. Plagiátorství patří k nejzávažnějším etickým proviněním v akademickém prostředí, popírá poslání university i smysl studia. Z právního hlediska je plagiátorství krádeží cizího duševního vlastnictví. Podvodné plnění studijních povinností nemůže být za žádných okolností na FSS tolerováno. Každý případ podvodného chování bude trestán nejpřísnější sankcí, a to nepodmínečným vyloučením ze studia. Studentům doporučujeme co nejdůkladněji se seznámit s problémem plagiátorství a se způsoby, jak se mu vyhnout.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2019, podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024, podzim 2025.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2026/POLb1008