POL407 Zájmové skupiny

Fakulta sociálních studií
jaro 2002
Rozsah
1/1/0. 12 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Katedra politologie – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Předmět je zaměřen na problematiku společenského a politického působení zájmových skupin. Pozornost bude věnována teoretickému vymezení zájmových skupin, jejich diferenciaci od jiných politických subjektů, identifikaci jejich pozice v intermediárním systému včetně představení základních teoretických koncepcí (modelů) politického zprostředkování zájmů. Dále budou představeny hlavní momenty historického vývoje organizovaných zájmů, charakterizovány jednotlivé typy zájmových skupin a analyzováno působení zájmových skupin v ČR a v západních demokraciích.
Osnova
  • 1. Uvedení do problematiky (21. 2.) 2. Pojem, definice a geneze zájmových skupin (28. 2.) Literatura: Fiala, P.: Definice zájmových skupin. K některým teoretickým problémům politologického výzkumu organizovaných zájmů. Politologický časopis 1/99, s. 52-60. 3. Proces politického zprostředkování zájmů a funkce zájmových skupin (7. 3.) Literatura: Richardson, J. J.: Pressure Groups and Government, in: Richardson, J. J. (ed.): Pressure Groups. Oxford: Oxfrod University Press 1993, s. 1-10. Heineman, R.A.: Political Science. An Introduction. New York: The Mc Graw-Hill 1996, s. 102-111. Brokl, L.: Pluralitní demokracie nebo neokorporatismus?, in: Brokl, L. a kol.: Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Sociologické nakladatelství, Praha 1997, s. 11-31. 4. Teorie a modely politického zprostředkování zájmů (14. 3.) Literatura: Schubert, K.: Pluralismus versus korporatismus? Politologický časopis 3/95, s. 175-191. Olson, M.: The Logic of Collective action. Cabridge: Harvard University Press 1971, podle Richardson, s. 23-37. Jordan, G.: The Pluralism of Pluralism: An Anti-Theory?, in Richardson (1993), s. 49-68. Mény, Y.: Government and Politics in Western Europe. Oxford: Oxford University Press, s. 123-128. Brokl, L.: Pluralitní demokracie nebo neokorporatismus?, in: Brokl, L. a kol.: Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Sociologické nakladatelství, Praha 1997, s. 36-69. 5. Systémy organizovaných zájmů v evropských zemích (21. 3.) Literatura: Velká Británie Richardson, J. J.: Interest Group Behaviour in Britain: Continuity and Change, in Richardson (1993), s. 86-99. Itálie Lanzalaco, L.: Interest Groups in Italy: From Pressure Activity to Policy Networks, in Richardson (1993), s. 113-130. Francie Hall, P. A.: Pluralism and Pressure Politics in France, in Richardson (1993), s. 159-174. SRN Edinger, L. J.: Pressure Group Politics in West Germany, in Richardson (1993), s. 175-190. Fiala, P. a d.: Politický systém SRN. Brno: Masarykova univerzita 1994, s. 97-107. Dánsko Buksti, J. B.: Interest Groups in Denemark, in Richardson (1993), s. 100-112. Evropská unie Mazey, S. P.; Richardson, J. J.: Interest Groups in the European Community, in Richardson (1993), s. 191-213. 6. Systémy organizovaných zájmů v mimoevropských zemích (28. 3.) Literatura: USA Wilson, G. K.: American Interest Groups, in Richardson (1993), s. 131-144. Janda, K. a d.: Výzva demokracie. Systém vlády v USA. Praha. Sociologické nakladatelství, s. 195-213. Kanada Pross, A. P.: Canadian Pressure Groups: Talking Chameleons, in Richardson (1993), s. 145-158. Izrael Yishai, Y.: Three Faces of Associonational Politics: Interest Groups in Politics Israel, in Richardson (1993), s. 214-229. Austrálie: Matthews, T.: Australian Interest Groups, in Richardson (1993), s. 230-244. Japonsko Wolferen, K. V.: Pressure Groups in Japan, in Richardson (1993), s. 245-250. 7. Vnitřní organizace a vnější působení zájmových skupin (4. 4.) Literatura: Hague, R.; Harrop, M.; Breslin, S.: Political Science. A Comparative Introduction. New York: St Martin s Press 1992, s. 215-222. Mény, Y.: Government and Politics in Western Europe. Oxford: Oxford University Press, s. 113-122. Heineman, R.A.: Political Science. An Introduction. New York: The Mc Graw-Hill 1996, s. 111-117. 8. Typologie zájmových skupin (11. 4.) Literatura: Hague, R.; Harrop, M.; Breslin, S.: Political Science. A Comparative Introduction. New York: St Martin s Press 1992, s. 210-215. Heineman, R.A.: Political Science. An Introduction. New York: The Mc Graw-Hill 1996, s. 117-119. 9. Organizované zájmy v oblasti hospodářství a práce I. (18. 4.) - zaměstnanecké svazy - zaměstnavatelské svazy - profesní a stavovské organizace Příklad seminární práce: Pospíšil, I.: Komparace odborových organizací ve zdravotnictví (2000) Benda, L.: Svaz průmyslu a dopravy ČR (2000) 10. Organizované zájmy v oblasti hospodářství a práce II. (25. 4.) - speciální případ - komory Příklad seminární práce: Uhl, P.: Česká advokátní komora (2000) Dolejší, D.: Česká lékařská komora (2000) 11. Organizované zájmy v sociální oblasti (2. 5.) Příklad seminární práce: Sychra, Z.: Svaz nuceně nasazených (1999) Zvěřina, P.: Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (2000) 12. Organizované zájmy v oblasti volného času Organizované zájmy v oblasti náboženství, vědy a kultury Příklad seminární práce: Balík, S.: Junák - svaz skautů a skautek ČR (2000) 13. Organizované zájmy ve společensko-politické oblasti (16. 5.) Příklad seminární práce: Císař, O.: Ženské hnutí v České republice (1999) Bastl, M.: Hnutí Duha - Přátelé země ČR (1999) Čechovský, M.: Sdružení Děkujeme odejděte (2000) Literatura k organizovaným zájmům v ČR Brokl, L.: Pluralitní demokracie nebo neokorporatismus?, in: Brokl, L. a kol.: Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky. Sociologické nakladatelství, Praha 1997, s. 70-97. Mansfeldová, Z.: Sociální partnerství v České republice, in: Brokl a kol. (1997), s. 99-150. Mansfeldová, Z.; Kroupa, A.: Občanská sdružení a profesní komory, kap. 2.2. Podnikatelské a zaměstnavatelské svazy, in Brokl a kol. (1997), s. 151-186. Fiala, P.; Kříž, Z.: Metody a strategie prosazování požadavků zemědělských zájmových skupin v ČR. Sborník Vojenské akademie v Brně. Řada C-D (aplikované sociální a ekonomické vědy), 1/97, s. 22-36. Fiala, P.: Jsou církve zájmovými skupinami? Příspěvek k teorii organizovaných zájmů. Politologický časopis 1/1995, s. 26-34.
Literatura
  • Povinná literatura: viz jednotlivé přednášky a semináře
Metody hodnocení
zápočet (práce v semináři, referát a seminární práce) písemná zkouška (přednášky a povinná literatura) Hodnocení: zkouška max. 60 b. referát max. 10 b. seminární práce max. 20 b. příprava a aktivita max 10 b. celkem max. 100 b. klasifikace: 92 - 100 b.: A, 84 - 91 b.: B, 76 - 83 b.: C, 68 - 75 b.: D, 60 - 67 b.: E
Informace učitele
Úspěšné absolvování kurzu předpokládá průběžnou přípravu na jednotlivá setkání včetně pravidelné četby zadané literatury. V seminářích 5,6 bude pozornost věnována systémům zájmových skupin v jednotlivých zemích. Každý posluchač nebo skupina posluchačů (podle počtu zapsaných studentů) připraví ústně (10-15 min.) i písemně referát o systému organizovaných zájmů v jedné zemi podle zadané literatury (příslušnou kapitolu z Richardsona je žádoucí doplnit informacemi z internetu). Semináře 9 - 13 budou zaměřeny na zájmové skupiny v České republice. Literatura k zájmovým skupinám v ČR je jen doplňující a má sloužit jako podklad ke kvalifikované diskusi; není dostačující pro vypracování seminární práce. Hlavní náplní těchto seminářů bude prezentace seminárních prací o jednotlivých zájmových skupinách, které budou založeny na vlastním výzkumu. Seminární práce (platí i pro ústní prezentaci) by měly mít následující strukturu: - Historie - Charakteristika zájmů a cílů (popřípadě programu, ideologie) - Organizační struktura (pozornost je vhodné zaměřit na fungování/absenci vnitřních demokratických mechanismů. - Způsob financování - Metody realizace a prosazování zájmů a adresáti nátlaku - Spolupráce s jinými organizacemi (včetně zahraničních) V případě neodůvodněné absence v semináři, na němž má posluchač vystoupit se svým referátem nebo seminární prácí, nebude přiznán bodový zisk za přípravu a aktivitu. Písemně zpracované referáty (o systémech org. zájmů) je nutno odevzdat do 4.4., seminární práce (o českých zájmových skupinách) nejpozději do 16. 5. 2001. U referátů a seminárních prácí dodaných po uvedených termínech bude sníženo bodové hodnocení o 30%, texty doručené po 25. květnu 2001 nebudou přijaty.
Další komentáře
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2000, jaro 2001, jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2019.