FSS:EVS101 Moderní politické děj. Evropy - Informace o předmětu

EVS101 Moderní politické dějiny Evropy

Rozsah

1/1/0. 10 kr. Ukončení: zk.

Vyučující

prof. PhDr. Vít Hloušek, Ph.D. (přednášející)
Ing. Mgr. Marián Belko, Ph.D. (pomocník)
Mgr. Martin Hrabálek, Ph.D. (pomocník)
Mgr. Oldřich Vondruška, Ph.D. (pomocník)

Garance

doc. PhDr. Markéta Pitrová, Ph.D.
Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií – Fakulta sociálních studií
Kontaktní osoba: Olga Cídlová, DiS.

Rozvrh

Po 18:00–19:30 Aula

Omezení zápisu do předmětu

Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Mateřské obory/plány

předmět má 9 mateřských oborů, zobrazit

Cíle předmětu

Předmět Moderní evropské politické dějiny slouží k seznámení se základními společenskými, ekonomickými ale zejména politickými procesy, které vedly od konce 18. století k utváření moderní evropské masové politiky. Předmět poskytne metodologický základ a elementární sumu znalostí nutnou pro pochopení evropského politického vývoje ve 20. století a zároveň představuje uvedení do problematiky politologicky orientovaných evropských studií. Ve druhé části kursu seznámí posluchače s vývojem moderních politických dějin evropských zemí ve 20. století.

Osnova

• 1) Úvodní hodina 2)Pojem "Evropy", specifika evropského vývoje, vnitřní geopolitické členění kontinentu Povinná četba: Davis, Norman (2000): Evropa. Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Prostor a Knižní klub, s. 28-67. 40 stran Wandycz, Piotr S. (1998): Cena svobody. Střední Evropa v dějinách od středověku do současnosti. Praha: Academia, s. 11-20. 10 stran 3)Zánik "ancient régime" - vliv francouzské revoluce na podobu evropské politiky Povinná četba: Davis, Norman (2000): Evropa. Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Prostor a Knižní klub, s. 695-765. 71 stran 4)Industriální revoluce, modernizace a společenské a demografické proměny Evropy 19. století Povinná četba: Davis, Norman (2000): Evropa. Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Prostor a Knižní klub, s. 782-789, 792-800. 17 stran Gilbert, Felix; Large, David Clay (2003): Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890-1990. Praha: Mladá fronta, s. 17-49 31 stran 5)Moderní nacionalismus v evropské politice Povinná četba: Hroch, Miroslav (1999): V národním zájmu. Praha: NLN, s. 7-52. 46 stran 6)Počátky vytváření masových demokracií na přelomu 19. a 20. století Povinná četba: Davis, Norman (2000): Evropa. Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Prostor a Knižní klub, s. 817-833, 851-858. 24 stran Rokkan, Stein (1999): The Four Thresholds of Democratization. In: Flora, Peter (ed.): State Formation, Nation Building, and Mass Politics in Europe. Oxford: Oxford University Press, s. 244-260. 19 stran 7)Vývoj v nejdůležitějších evropských státech do roku 1914 Povinná četba: Gilbert, Felix; Large, David Clay (2003): Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890-1990. Praha: Mladá fronta, s. 50-119. 70 stran 8) Evropa mezi světovými válkami krize demokratické politiky Povinná četba: Nálevka, Vladimír (2000): Světová politika ve 20. století I. Praha: Aleš Skřivan ml., s. 13-23, 24-35. 23 stran Gilbert, Felix; Large, David Clay (2003): Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890-1990. Praha: Mladá fronta, s. 196-200, 214-230, 254-271, 280-286, 310-326. 64 stran 9)Fašismus, nacismus, komunismus a autoritativní režimy Povinná četba: Nálevka, Vladimír (2000): Světová politika ve 20. století I. Praha: Aleš Skřivan ml., s. 39-46, 64-91, 102-123. 58 stran 10) Druhá světová válka a rozdělení Evropy 1939-1948 Povinná četba: Gilbert, Felix; Large, David Clay (2003): Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890-1990. Praha: Mladá fronta, s. 347-405. 59 stran 11)Střední a jihovýchodní Evropa pod sovětským panstvím Povinná četba: Wegs, J. Robert; Ladrech, Robert (2002): Evropa po roce 1945. Praha: Vyšehrad, s. 38-54, 128-145, 201-219. 54 stran Gilbert, Felix; Large, David Clay (2003): Konec evropské éry. Dějiny Evropy 1890-1990. Praha: Mladá fronta, s. 563-576. 14 stran 12)Země západní Evropy po roce 1945 Povinná četba: Wegs, J. Robert; Ladrech, Robert (2002): Evropa po roce 1945. Praha: Vyšehrad, s. 55-106, 167-200, 220-229, 266-311. 142 stran

Metody hodnocení

Závěrečný písemný test ke zkoušce jsou připuštěni pouze ti studenti, kteří odevzdali seminární práci obsahem testu bude odpřednášená látka a povinná četba v rozsahu všech témat kursu délka 100 minut struktura testu: 5 otázek na významná data po 1 bodu 5 otázek na významné osobnosti po 1 bodu 5 otázek na elementární geografické reálie současné Evropy po 2 bodech 10 otevřených otázek na látku z povinné literatury a přednášek po 6 bodech Příklady otázek: (po 1 bodu): Kdy začala Velká francouzská revoluce? Kdo byl Josef Visarionovič Stalin (charakterizujte a časově zařaďte) (po 2 bodech): Vyjmenujte sousední státy SRN Kolik obyvatel mají pobaltské státy (po 6 bodech) Charakterizujte problémy Výmarské republiky.

Informace učitele

Předmět je zakončen zkouškou. Celková zátěž 723 stran české četby 19 stran anglické četby 10 stran písemné práce Seminární práce Důležitou součástí práce v předmětu Moderní politické dějiny Evropy bude vypracování písemné seminární práce, jejíž formou bude strukturovaná esej. Cílem tohoto úkolu je jednak naučit studenty pracovat s nezbytným aparátem potřebným ke zpracovávání odborného textu, jednak poskytnout prostor k samostatným úvahám nad několika problémovými okruhy, které jsou spjaty s látkou probíranou v rámci předmětu. Student si jako obecné téma své seminární práce vybere z následujících tématických okruhů: 1) Změny v životních způsobech Evropanů v 19. století 2) Nacionalismus v 19. století v Evropě a jeho proměny 3) Zrod nových ideologií (liberalismus, konservatismus, socialismus) 4) Revoluce v Evropě 1789-1848 5) Masová demokracie a vznik politických stran v Evropě 6) Rozšiřování volebního práva v Evropě 7) Kultura a politika na přelomu 19. a 20. století 8) Problémy demokratických režimů po první světové válce 9) Komunismus, nacismu, fašismus a demokracie ideologické a politické soupeření 10) Italský fašismus a německý nacismus komparativní analýza 11) Komunizace politiky států střední Evropy 12) Stranické a politické systémy v západní Evropě po druhé světové válce historická a politologická analýza Tyto tématické okruhy je nutno chápat pouze jako obecné zadání, v jejich rámci si student podle svého zájmu a dostupnosti informací vybere konkrétní problém (například literární reflexe rakouské politiky v letech 1900-1914) a ten zpracuje. Požadavky: Odevzdávané práce musejí splňovat veškeré nároky, kladené na seminární práce z hlediska obsahového i formálního (doporučit lze např. webové stránky Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií http://www.fss.muni.cz/mve, které v rámci oddílu studium obsahují pokyny pro vypracování seminárních prací); jejich nedodržení znamená snížení bodového zisku práce (viz níže). Zejména je nutno dbát na korektní citace použité literatury, na vhodné strukturování textu do odstavců a kapitol, na vytvoření seznamu použité literatury, používání poznámkového aparátu atd. Seminární práce musí být vypracována v rozsahu nejméně 10 normostran (18 000 znaků) včetně seznamu literatury a poznámkového aparátu. Seminární práci student odevzdává prostřednictvím elektronické pošty kontaktní osobě do 5. 12. 2005 včetně. Seminární práce musejí být doručovány formou příloh k mailům. Přijaty mohou být pouze takové soubory se seminární prací, které budou formátovány pro Word 97 nebo Word 2000 (formáty doc či rtf). Práci je rovněž možno odevzdat v tištěné podobě. Hodnocení: Seminární práce bude hodnocena v rozsahu 0-20 bodů na základě obsahové (věcné) správnosti, snahy o vlastní reflexi popisovaného problému, dodržení formálních požadavků (poznámkový aparát, grafická úprava textu, citace literatury či pramenů, seznam použité literatury) a jazykové kultury. Hodnocena nebude shoda názoru studenta s obecně přijímanými historickými schématy, ale schopnost porozumění problému a vlastní reflexe popisovaných skutečností. Oprava práce nebude umožněna. Sankce za pozdní odevzdání první verze seminární práce bez řádné omluvy ze závažných důvodů je automatické snížení bodového hodnocení o 50%. Podvodné plnění studijních povinností Výuka na FSS MU předpokládá, že studenti znají studijní předpisy a že se nedopouštějí podvodného plnění studijních povinností, zejména opisování u zkoušek a plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství. Plagiátorství patří k nejzávažnějším etickým proviněním v akademickém prostředí, popírá poslání university i smysl studia. Z právního hlediska je plagiátorství krádeží cizího duševního vlastnictví. Za podvodné plnění studijních povinností se pokládá jakékoliv jednání proti právním předpisům, proti vnitřním předpisům vysoké školy a jejích součástí a proti akademické etice. Za podvodné plnění studijních povinností se považuje například již zmiňované plagiátorství, opisování a nepovolená spolupráce při plnění studijních povinností atd. Podvodné plnění studijních povinností nemůže být za žádných okolností na FSS tolerováno. Každým případem podvodného chování se zabývá disciplinární komise, která může udělit nejpřísnější sankci, a to nepodmínečné vyloučení ze studia. Studentům doporučujeme co nejdůkladněji se seznámit s problémem plagiátorství a se způsoby, jak se mu vyhnout. Základní požadavky pro vypracovávání seminární práce na Katedře Mezinárodních vztahů a evropských studií jsou k nalezení na internetové stránce katedry (viz http://www.fss.muni.cz/mve/studium.php). Podvodné plnění studijních povinností Výuka na FSS MU předpokládá, že studenti znají studijní předpisy a že se nedopouštějí podvodného plnění studijních povinností, zejména opisování u zkoušek a plagiátorství, tedy vydávání cizích myšlenek za vlastní a přebírání myšlenek jiných autorů bez uvedení autorství. Plagiátorství patří k nejzávažnějším etickým proviněním v akademickém prostředí, popírá poslání university i smysl studia. Z právního hlediska je plagiátorství krádeží cizího duševního vlastnictví. Za podvodné plnění studijních povinností se pokládá jakékoliv jednání proti právním předpisům, proti vnitřním předpisům vysoké školy a jejích součástí a proti akademické etice. Za podvodné plnění studijních povinností se považuje například již zmiňované plagiátorství, opisování a nepovolená spolupráce při plnění studijních povinností atd. Podvodné plnění studijních povinností nemůže být za žádných okolností na FSS tolerováno. Každým případem podvodného chování se zabývá disciplinární komise, která může udělit nejpřísnější sankci, a to nepodmínečné vyloučení ze studia. Studentům doporučujeme co nejdůkladněji se seznámit s problémem plagiátorství a se způsoby, jak se mu vyhnout. Základní požadavky pro vypracovávání seminární práce na Katedře Mezinárodních vztahů a evropských studií jsou k nalezení na internetové stránce katedry (viz http://www.fss.muni.cz/mve/studium.php).

Další komentáře

Předmět je vyučován každoročně.

Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů

• EVSb1002 Evropa ve 20. století
  !EVS101 && !NOW(EVS101)  

• Statistika zápisu (podzim 2007, nejnovější)
  
• Permalink: https://is.muni.cz/predmet/fss/podzim2007/EVS101