MVV2868K Srovnávací ústavní soudnictví – institucionální pohled

Právnická fakulta
jaro 2013
Rozsah
0/2. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D. (přednášející)
JUDr. Ladislav Vyhnánek, Ph.D., LL.M. (přednášející)
prof. JUDr. David Kosař, Ph.D., LL.M., J. S. D. (cvičící)
doc. JUDr. Mgr. Pavel Molek, Ph.D., LL.M. (cvičící)
Ing. Mgr. Jaroslav Benák, Ph.D. (pomocník)
Garance
doc. JUDr. Mgr. Pavel Molek, Ph.D., LL.M.
Katedra ústavního práva a politologie – Právnická fakulta
Kontaktní osoba: Andrea Špačková, DiS.
Dodavatelské pracoviště: Katedra ústavního práva a politologie – Právnická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
MVV2868K/01: Po 25. 2. až Pá 17. 5. St 16:40–18:10 316, D. Kosař
MVV2868K/02: Rozvrh nebyl do ISu vložen. P. Molek
Předpoklady
SOUHLAS
Předmět je určen primárně pro studenty 3., 4. a 5. ročníku právnické fakulty, vhodné je předchozí absolvování předmětů Ústavní právo a Lidská práva a soudnictví. Nezbytným požadavkem je pasivní znalost angličtiny, předmět je založen na studiu literatury a judikatury, jež jsou až na výjimky přístupné pouze v angličtině. Předmět je rovněž vhodný pro studenty Fakulty sociálních studií (zejména z oboru politologie, sociologie a mezinárodních vztahů) či Filozofické fakulty. Předmět i závěrečné hodnocení jsou koncipovány tak, aby nebyli zvýhodněni ani právníci ani neprávníci.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/25
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Kurs se skládá ze dvou bloků. První blok (semináře 1 až 5) je zaměřen na „ideální typy“ ústavního soudnictví (Itálie, Německo, Francie, USA). V tomto bloku rovněž identifikujeme základní typy řízení před ústavními soudy a rozebereme rozdíly mezi specializovaným ústavním soudnictvím a difúzním modelem (supreme courts). Na základě typologie přístupu k ústavním soudům (aktivní legitimace) pak budeme debatovat nad vlivem daného systému na fungování politického a ústavního systému. Ve druhém bloku (semináře 6-11) nejprve podrobíme kritice teorie vzniku ústavních soudů z pera Rana Hirschla a Toma Ginsburga a poté se podíváme na novodobé modely ústavního soudnictví (JAR, Izrael, Kanada, Nový Zéland, Spojené království, Austrálie a Turecko) a jejich specifika. V posledním semináři pak shrneme probranou látkou v souvislosti s debatou nad legitimitou ústavního soudnictví. Jádrem většiny seminářů bude studium modelu ústavního soudnictví v dané zemi a jeho specifik, doplněného o vybraná rozhodnutí ilustrující fungování tohoto modelu v praxi. Posléze proběhne diskuse o důvodech vzniku daného modelu, jeho pozitiv a negativ, jeho zakotvení v politické kultuře a jeho důsledky pro demokratický systém. Cílem tohoto postupu je umožnit náročnější diskusi o institucionální dimenzi fungování ústavních soudů přesahující jednotlivé soudní spory a propojit politologický pohled s pohledem právnickým. Odlišnou strukturu mají úvodní seminář (prolog), seminář č. 6 (teorie vzniku ústavních soudů) a závěrečný seminář (epilog), které jsou zaměřeny na hlubší politologické a právně-politické úvahy o ústavním soudnictví bez napojení na konkrétní model v určité zemi.
Osnova
  • Ústavní demokracie je dnes ve světě dominantní formou zastupitelské demokracie. Odlišujícím znakem tohoto politického režimu je to, že vedle politických mocí, volených v rovných a svobodných volbách, jež musejí v pravidelných intervalech skládat účty voličům, tato forma zastupitelské demokracie počítá i s orgány soudního typu, které jsou nadány pravomocí ústavního přezkumu. Právě tomuto aspektu ústavního soudnictví se věnuje tento kurs. Kromě deskriptivní analýzy jednotlivých modelů ústavního soudnictví budeme identifikovat důsledky soudních rozhodnutí na fungování politického a ústavního systému v dané zemi a nějaký čas strávíme i nad historickým vývojem ústavního soudnictví. Vedle deskriptivního, politologického a historického pohledu budeme diskutovat i obecnější normativní otázku – legitimitu nevolených a neodpovědných (vůči voličům) orgánů v demokratické společnosti. V tomto kursu se zaměříme na funkce ústavních/nejvyšších soudů ve vyspělých zemí s relativně delší tradicí ústavního soudnictví. Většinu času strávíme studiem specializovaných ústavních soudů – instituce, jejíž „vynález“ je nejčastěji přisuzován Hansi Kelsenovi. Tento „vynález“ byl znovuobjeven po druhé světové válce, kdy byl zakotven v německé a italské ústavě (tzv. I. vlna vzniku ústavních soudů) a od té doby se rozšířil do řady dalších zemí. Řada zemí, zejména těch patřících k anglosaské právní kultuře, se však přiklonila k jinému modelu – difúznímu ústavnímu soudnictví, na jehož vrcholu stojí Nejvyšší soud, který je zároveň vrcholným článkem obecné justice.
Literatura
    povinná literatura
  • FERRERES COMELLA, Víctor. Constitutional courts and democratic values : a European perspective. London: Yale University Press, 2009, xvi, 238. ISBN 9780300148671. info
  • HIRSCHL, Ran. Towards juristocracy : the origins and consequences of the new constitutionalism. Cambridge, Mass.: Harvard University Press, 2004, 286 p. ISBN 0674025474. info
  • GINSBURG, Tom. Judicial review in new democracies : constitutional courts in Asian cases. New York: Cambridge University Press, 2003, xi, 295. ISBN 0521520398. URL info
Výukové metody
přednášky, semináře, reaction papers, ústní prezentace, závěrečná písemná práce
Metody hodnocení
50% závěrečná písemná práce (esej) 25% prezentace (reaction paper) na jednom ze seminářů 25% individuální aktivní participace na seminářích
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016.