BSVP011c Obecná a vývojová psychologie - cvičení

Lékařská fakulta
podzim 2026
Rozsah
0/0/3. 45. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
PhDr. Pavel Humpolíček, Ph.D. (cvičící)
Ing. Veronika Kamenská, MBA (cvičící)
doc. PhDr. Martin Loučka, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Tatiana Malatincová, Ph.D. (cvičící)
doc. PhDr. Alena Slezáčková, Ph.D. (cvičící)
Mgr. Pavel Strašák (cvičící)
doc. PhDr. Miroslav Světlák, Ph.D. (cvičící)
MUDr. Rastislav Šumec, Ph.D. (cvičící)
Garance
doc. PhDr. Miroslav Světlák, Ph.D.
Ústav lékařské psychologie a etiky – Teoretická pracoviště – Lékařská fakulta
Kontaktní osoba: Blanka Suchá
Dodavatelské pracoviště: Ústav lékařské psychologie a etiky – Teoretická pracoviště – Lékařská fakulta
Předpoklady
Cvičení probíhá pouze v českém jazyce.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.
Mateřské obory/plány
Anotace

Předmět je zaměřen specificky na potřeby budoucích zdravotních sester jako samostatných zdravotnických pracovníků, kteří vstupují do přímého kontaktu s pacientem i jeho blízkými a zároveň hrají klíčovou roli v komunikaci a spolupráci v rámci zdravotnického týmu. Vyučovaný předmět seznamuje studující se základními teoriemi, koncepty a principy obecné a vývojové psychologie s důrazem na jejich klinickou využitelnost. Zaměřuje se na porozumění psychickému fungování člověka v průběhu života v kontextu zdraví i nemoci a na jejich smysluplné uplatnění v každodenní zdravotnické praxi. Předmět rovněž poskytuje teoretický rámec, který propojuje poznatky o fungování těla s principy fungování psychiky a zasazuje porozumění člověku do širšího kontextu bio-psycho-sociálně-spirituálního modelu medicíny. Studujícím umožňuje vnímat nemocného člověka v jeho celistvosti a komplexitě a porozumět vzájemným souvislostem mezi tělesnými, psychickými, sociálními a existenciálními dimenzemi zdraví a nemoci. Součástí předmětu je také rozvoj schopnosti využívat poznatky psychologie na intrapsychické úrovni, který je přirozeně integrován do výuky, vedle explicitních témat, jako je syndrom vyhoření, jsou studující průběžně vedeni k tomu, aby tyto principy dokázali aplikovat i na sebe, zejména v oblasti zvládání náročných profesních situací, podpory psychické odolnosti a profesního osobnostního růstu.

Výstupy z učení

Studující na konkrétní klinické situaci identifikuje biologické, psychologické a sociální faktory podle biopsychosociálního modelu a vysvětlí, jak ovlivňují vznik, průběh a zvládání onemocnění a klinické uvažování zdravotníka.

Studující v modelové situaci rozpozná psychologické a behaviorální determinanty zdraví (např. návyky, stres, sociální kontext) a vysvětlí, proč samotné poskytování informací nevede ke změně chování a jaké faktory je nutné zohlednit při podpoře adherence.

Studující na příkladu pacienta identifikuje fázi změny chování a klíčové motivační faktory (např. očekávání, přesvědčení, ambivalence) a vysvětlí jejich vliv na rozhodování a spolupráci pacienta v léčbě.

Studující v klinické situaci rozpozná psychologické potřeby pacienta (bezpečí, kontrola, porozumění, vztah) a vysvětlí, jak jejich naplnění nebo frustrace ovlivňuje emoční reakce a chování pacienta.

Studující rozliší typické psychologické reakce na nemoc (např. úzkost, popření, ztráta kontroly), copingové strategie a obranné mechanismy a na konkrétním příkladu vysvětlí jejich vliv na adaptaci na nemoc a spolupráci v léčbě.

Studující na příkladu vysvětlí propojení psychických a tělesných procesů v rámci psychosomatického paradigmatu, včetně vlivu stresu na organismus a role emocí, pozornosti a očekávání při vzniku a vnímání symptomů (např. somatizace, placebo/nocebo efekt).

Studující rozliší nocicepci, bolest a utrpení a na konkrétní klinické situaci vysvětlí, jak emoce, pozornost, zkušenost a sociální kontext ovlivňují intenzitu a prožívání bolesti v akutních i chronických stavech.

Studující rozpozná psychologické aspekty závažné diagnózy, traumatu, umírání a ztráty, včetně forem truchlení, a vysvětlí jejich vliv na prožívání, chování a rozhodování pacienta a jeho blízkých.

Klíčová témata

Biopsychosociální model zdraví a nemoci v klinickém uvažování zdravotníka
Psychika jako faktor vzniku, průběhu a zvládání onemocnění na klinických příkladech

Determinanty zdraví v praxi: životní styl, návyky, stres a sociální kontext u pacientů
Proč pacienti nemění chování: limity edukace a principy medicíny životního stylu
Motivace pacienta a adherence k léčbě: aplikace modelů změny chování (HBM, TPB, TTM, HAPA)

Psychologické potřeby pacienta v nemoci: bezpečí, kontrola, porozumění a vztah v klinickém kontaktu
Empatie, soucit a profesionální vztah zdravotníka k pacientovi

Psychologické reakce na nemoc: emoce, interpretace situace a ztráta kontroly u pacienta
Copingové strategie, regulace emocí a obranné mechanismy v adaptaci na nemoc
Kognitivní zkreslení pacienta i zdravotníka v rozhodování o zdraví a léčbě

Propojení těla a psychiky v medicíně: psychosomatické souvislosti onemocnění
Stres v klinické praxi: vliv na autonomní, neuroendokrinní a imunitní systém
Somatizace a medicínsky nevysvětlitelné symptomy u pacientů

Prediktivní mozek: role očekávání ve vnímání symptomů a emocí
Placebo a nocebo efekt v léčbě: vliv komunikace, kontextu a očekávání

Bolest v klinické praxi: rozdíl mezi nocicepcí, bolestí a utrpením
Akutní a chronická bolest: psychologické faktory ovlivňující prožívání a toleranci

Psychické trauma: dopady na tělesné a psychické fungování pacienta
Trauma v kontaktu se zdravotníkem: vliv na regulaci emocí, vnímání symptomů a chování

Psychologické aspekty závažné diagnózy, umírání a smrti
Truchlení u pacientů a blízkých: průběh, formy a komplikovaný zármutek
Rozhodování v závěru života: hodnoty pacienta, preference a sdílené rozhodování

Základní psychologické intervence využitelné zdravotníkem v praxi
Role psychologa ve zdravotnictví a spolupráce v multidisciplinárním týmu
Psychodiagnostika v klinické praxi: kdy a k čemu ji zdravotník využije

Studijní zdroje a literatura
    povinná literatura
  • AYERS, Susan a Richard DE VISSER. Psychologie v medicíně. Translated by Helena Hartlová. Vydání 1. Praha: Grada, 2015, xiv, 552. ISBN 9788024752303. URL info
  • Enck P, Bingel U, Schedlowski M, Rief W. The placebo response in medicine: minimize, maximize or personalize? Nat Rev Drug Discov. 2013 Mar;12(3):191-204. doi: 10.1038/nrd3923. PMID: 23449306.
Přístupy, postupy a metody používané ve výuce

Výuka je realizována formou cvičení, jejichž cílem je rozvíjet porozumění psychologickým aspektům zdraví a nemoci a schopnost jejich využití při uvažování o klinických situacích. Cvičení představují prostor pro aktivní práci s teoretickými koncepty, které tvoří základ pro navazující psychologické předměty zaměřené více prakticky.

Součástí výuky je strukturovaný výklad klíčových konceptů, principů a modelů, který je bezprostředně propojen s jejich společným rozpracováním, diskusí a aplikací. Výuka tak probíhá jako plynulý celek, ve kterém se střídají fáze porozumění, interpretace a aplikace poznatků.

Cvičení jsou založena na aktivním zapojení studujících prostřednictvím řízených diskusí, kladení otázek a společné interpretace modelových situací. Studující jsou vedeni k tomu, aby dokázali převádět teoretické poznatky do klinického uvažování a chápat chování a prožívání člověka v kontextu biopsychosociálního modelu.

Ve výuce jsou využívány krátké kazuistiky a viněty pacientů, na jejichž základě studující analyzují a interpretují psychologické souvislosti zdravotních stavů. Důraz je kladen na rozvoj analytického a interpretačního myšlení, nikoli na nácvik konkrétních komunikačních technik.

Výuka je dále podporována interaktivní osnovou, která obsahuje povinnou i doporučenou literaturu. Studujícím jsou k jednotlivým tématům nabízeny jak vstupní texty k přípravě před výukou, tak integrační a rozšiřující materiály určené k následnému prohloubení a propojení získaných poznatků. Práce s těmito materiály podporuje postupný přechod od základního porozumění k hlubší integraci a samostatnému uvažování o probíraných tématech.

Výuka zároveň vytváří prostor pro reflexi a sdílení zkušeností studujících, čímž podporuje vztahování teoretických poznatků k vlastní zkušenosti a budoucí profesní roli zdravotníka.

Způsob ověření výstupů z učení a požadavky na ukončení

Kolokvium má formu skupinové diskuse a slouží k ověření porozumění základním konceptům obecné a lékařské psychologie a jejich využití v klinické praxi. Každý student si v jeho průběhu vylosuje jedno z probíraných témat a ve stručné, přibližně tříminutové prezentaci představí jeho hlavní myšlenky (tzv. „highlights“), význam pro klinickou praxi a přínos pro osobní a profesní rozvoj zdravotníka. Na prezentaci navazuje krátká diskuse ve skupině, která umožňuje další rozvinutí tématu a sdílení různých pohledů. Hodnocení je založeno na schopnosti vystihnout podstatu tématu, propojit teoretické poznatky s klinickou praxí a aktivně se zapojit do diskuse včetně reflexe významu tématu pro profesní roli zdravotníka.

Náhradní absolvování

Tento vyučovací předmět nelze absolvovat v náhradní podobě.

Výuka je založena na průběžném propojení teoretického výkladu a jeho společného rozpracování v rámci cvičení, která tvoří integrální součást výuky. Porozumění probíraným tématům vzniká postupně v rámci výukových bloků prostřednictvím diskuse, práce s modelovými situacemi a sdílené interpretace.

Vzhledem k tomuto charakteru výuky není možné jednotlivé části nahradit samostudiem ani jednorázovým doplněním. Významná část učení probíhá přímo v interakci během výuky a nelze ji plnohodnotně reprodukovat jinou formou.

V odůvodněných případech je možné individuálně konzultovat situaci s vyučujícím, nicméně náhradní forma absolvování předmětu jako celku není možná.

Odkaz a informace vyučujících
https://is.muni.cz/predmet/med/BAPS011c?lang=cs&obdobi=6903
Studijní opora
https://is.muni.cz/auth/el/med/podzim2026/BSVP011c/index.qwarp?mode=edit Studijní opora předmětu je realizována formou interaktivní osnovy v informačním systému. Interaktivní osnova slouží jako průvodce studiem a obsahuje strukturované tematické celky odpovídající jednotlivým cvičením a dílčím přednáškám v jejich rámci. Ke každému tématu jsou přiřazeny klíčové koncepty, studijní materiály a doporučené zdroje. Každý tematický celek je dále opatřen vlastní osnovou, která vymezuje obsah dané výuky, její návaznost na předchozí přednášky a cvičení a zároveň ukazuje, jak dané téma připravuje studující na další části předmětu. Studující tak získávají přehled o logice a kontinuitě výuky napříč celým kurzem. Součástí každého tematického celku jsou jak vstupní texty určené k přípravě před výukou, tak integrační a rozšiřující materiály, které podporují prohloubení a propojení získaných poznatků po absolvování přednášky. Studijní opora tak umožňuje postupný přechod od základního porozumění k hlubší integraci učiva. Interaktivní osnova zároveň obsahuje přehled klíčových znalostí a dovedností pro jednotlivá témata ve formě přehledného checklistu, který umožňuje studujícím průběžně sledovat vlastní pokrok a reflektovat, do jaké míry si osvojili očekávané výstupy z učení. Opora dále podporuje aktivní práci studujících s obsahem prostřednictvím otázek a úkolů zaměřených na porozumění, aplikaci a interpretaci probíraných konceptů.
Další komentáře
Studijní materiály
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024, podzim 2025.