CJp031 Syntax českého jazyka

Pedagogická fakulta
jaro 2024
Rozsah
0/2/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
PhDr. Ivana Kolářová, CSc. (přednášející)
Garance
PhDr. Ivana Kolářová, CSc.
Katedra českého jazyka a literatury – Pedagogická fakulta
Kontaktní osoba: Petra Rozbořilová
Dodavatelské pracoviště: Katedra českého jazyka a literatury – Pedagogická fakulta
Rozvrh seminárních/paralelních skupin
CJp031/01: Po 16:00–17:50 učebna 11, I. Kolářová
CJp031/02: Út 15:00–16:50 učebna 1, I. Kolářová
CJp031/03: Út 8:00–9:50 učebna 6, I. Kolářová
CJp031/04: Čt 16:00–17:50 učebna 64, I. Kolářová
Předpoklady
CJp011 Morfologie ČJ
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem studijního předmětu je:
(a) osvojení základní syntaktické terminologie;
(b) vytvoření a rozvoj dovedností aplikovat detailní teoretické znalosti při analýze věty jednoduché a souvětí;
(c) Vytvoření teoretických znalostí o souvětné stavbě a sémantice souvětí.
(d) Vytvoření dovednosti znázornit stavbu jakéhokoliv souvětí, vysvětlit vztahy v souvětí, určit druhy vedlejších vět a poměry mezi hlavními větami.
Výstupy z učení
Předpokládá se, že v závěru kurzu student:
1. ovládá syntaktickou terminologii a terminologii současných syntaktických teorií týkajících se výpovědi a věty jednoduché; je schopen vysvětlit rozdíl v pojetí stavby jednoduché věty v "tradiční" analytické syntaxi a syntaxi valenční;
2. má vytvořený algoritmus poznávání větných členů základních a rozvíjejících, dokáže jej uplatnit při větné analýze a modifikovat jej pro potřeby vysvětlení syntaktického učiva ve školské praxi;
3. dokáže provést komplexní analýzu jednoduché věty z různých hledisek (analytická syntax, valenční syntax);
4. dokáže analyzovat souvětí podřadné, souřadné a složité; vysvětlit vztahy mezi větami souřadně spojenými;
5. dokáže zakreslit plošný graf souvětí s vyznačením vztahů mezi větami.
Osnova
  • 1. Věta a výpověď; Výpovědní modalita. Komunikační funkce výpovědi. Propoziční obsah výpovědi.
  • 2. Modalita postojová. Jazykové prostředky vyjadřující postojovou modalitu, tj. lexikální (částice, citoslovce), gramatické (slovesný modus), fónické (intonace, intonační centrum) a jejich poznávání v konkrétním textu. Modalita jistotní a voluntativní. Jazykové prostředky jejich vyjadřování.
  • 3. Věta jednoduchá. Větné členy a jejich vyjadřování slovními druhy. Větné členy základní. Věty podmětové a bezpodmětové, větné ekvivalenty. Druhy bezpodmětových vět slovesných podle významu a typu přísudku.
  • 4. Větné členy rozvíjející.
  • 5. Syntaktické vztahy (koordinace, determinace, apozice, predikace). Vyjádření determinace shodou, řízeností a přimykáním.
  • 6. Komplexní rozbor věty jednoduché metodami syntaxe analytická (větné členy základní a rozvíjející, syntaktické vztahy významové a formální).
  • 7. Sloveso a jeho valence. Klasifikace větných struktur podle valenčního potenciálu přísudkového slovesa. Sémantická struktura věty.
  • 8. Odchylky od pravidelné větné stavby. Aktuální členění výpovědi. Pořádek slov.
  • 9. Odlišení věty jednoduché od souvětí podle stanovených kritérií. Spojovací výrazy, jejich charakteristika významová, slovnědruhová, syntaktická. Věta hlavní a vedlejší, kritéria jejich odlišení.
  • 10. Druhy souvětí. Souvětí podřadné a jeho druhy. Parataktické spojení vět v souvětí. Významový poměr mezi paratakticky spojenými větami a jazykové prostředky jeho vyjádření. Paratakticky spojené věty hlavní, paratakticky spojené věty vedlejší.
  • 11. Hypotaktické vztahy v souvětí a prostředky jejich vyjádření. Typy hypotaktických vztahů v textu, jazykové prostředky jejich vyjádření. Kritéria klasifikace vedlejších vět v souvětí. Druhy spojovacích výrazů, obsahové kritérium. Větněčlenská klasifikace vedlejších vět v souvětí.
  • 12. Souvětí složité, syntaktické vztahy v složitém souvětí. Typy složitých souvětí. Souvětí s vloženými větami. Grafické znázornění stavby souvětí.
Literatura
    povinná literatura
  • Příruční mluvnice češtiny. Edited by Miroslav Grepl - Petr Karlík - Marek Nekula - Zdenka Rusínová. Vyd. 2., opr. Praha: Lidové noviny, 1996, 799 s. ISBN 8071061344. info
    doporučená literatura
  • HAUSER, Přemysl. Cvičení ze současného českého jazyka : skladba. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2002, 95 stran. ISBN 8021028033. info
  • Čeština - řeč a jazyk. Edited by Marie Čechová. 2. přeprac. vyd. Praha: ISV nakladatelství, 2000, 407 s. ISBN 80-85866-57-9. info
  • GREPL, Miroslav a Petr KARLÍK. Skladba češtiny. 1. vyd. Olomouc: Votobia, 1998, 503 s. ISBN 80-7198-281-4. info
  • Mluvnice češtiny. 3, Skladba. 1. vyd. Praha: Academia, 1987, 746 s. info
    neurčeno
  • PANEVOVÁ, Jarmila. Mluvnice současné češtiny. Vydání první. Praha: Karolinum, 2014, 291 stran. ISBN 9788024624976. info
  • ŠTÍCHA, František a kol. Akademická gramatika spisovné češtiny. 1. vyd. Praha: Academia, 2013, 974 s. ISBN 978-80-200-2205-9. info
  • HIRSCHOVÁ, Milada. Studie k moderní mluvnici češtiny. Edited by Oldřich Uličný. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2013, 295 s. ISBN 9788024435916. info
  • HIRSCHOVÁ, Milada. Speech Acts in Slavic Languages. In In: Berger, T. – Gutschmidt, K. – Kempten, S. - Kosta, P. (eds.): Die Slavischen Sprachen. Slavic Languages. 1. vyd. Berlin: Mouton de Gruyter, 2009, s. s. 1055-1090, 46 s. ISBN 978-3-11-015660-7. info
  • FRIED, Mirjam. Dative possessor: delimiting a grammatical categorybased on usage. In František Štícha, Mirjam Fried. Grammar & Corpora / Gramatika a korpus 2007. Praha: Academia, 2008, s. 51-53. ISBN 978-80-200-1634-8. info
  • FIRBAS, Jan. Functional Sentence Perspective in Written and Spoken Communication. Cambridge: Cambridge University Press, 1992, 239 s. ISBN 0521373085. info
Výukové metody
- Řízený rozhovor vztahující se k různým pojetím stavby věty;
- Problémové metody, metody kritického myšlení (brainstorming, myšlenková mapa...);
- Samostatná analýza věty: určení větných členů a větných vztahů
- Samostudium.
Metody hodnocení
Předmět je ukončen zkouškou, která má část písemnou a část ústní.
1. Předpokladem pro připuštění k ústní zkoušce je úspěšné zvládnutí části písemné zaměřené na látku semináře v průběhu semestru. Písemka je tvořena:
a) testovou částí s cca 30 otázkami s výběrem jedné správné odpovědi;
b) několika úkoly s tvořením příkladů některých typů vět nebo souvětí; příklad: vytvořte jedno krátké souvětí s vedlejší větou přívlastkovou se spojkou "že"; vytvořte jednoduchou větu s příslovečným určením příčiny vyjádřeným podstatným jménem;
c) větami a souvětími ke komplexnímu rozboru.
Pro klasifikaci výsledku jako úspěšného musí student získat 70 % bodů. Student má možnost 1 řádného a 2 opravných termínů u písemné části zkoušky.
2. Obsah ústní zkoušky je dán obsahem osnovy předmětu a okruhy zveřejněnými na webové stránce (viz Odkaz na webovou stránku předmětu). Student si u zkoušky losuje 2 otázky, při odpovědích se hodnotí věcná správnost a kultivované vyjadřování.
Pokud student neuspěje u termínu písemné zkoušky, je z tohoto zkušebního termínu hodnocen známkou "F" z celé zkoušky.
Pokud student uspěje u písemné zkoušky, ale neuspěje u zkoušky ústní, v opravném termínu již skládá pouze zkoušku ústní.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2019, jaro 2020, jaro 2021, jaro 2022, jaro 2023.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/ped/jaro2024/CJp031