DU1723 Historiografie dějin umění

Filozofická fakulta
jaro 2021
Rozsah
2/0/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc. (přednášející)
Garance
prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc.
Seminář dějin umění - Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc.
Dodavatelské pracoviště: Seminář dějin umění - Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 16:00–17:40 K31
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je otevřen studentům libovolného oboru.
Cíle předmětu
„Porozumět vlastnímu vědnímu oboru znamená poznat jeho dějiny“. Cílem tohoto kurzu je uvézt posluchače do dějin literatury o architektuře, sochařství a malířství. Posluchačům budou představeny rozmanité způsoby, jak bylo v minulosti hovořeno o uměleckých dílech, jak vznikala nová disciplína dějin umění a jak se proměňovaly metody a přístupy této nové disciplíny od starověku do roku 1945. Hlavní formou přednášek je práce s literaturou v seminární knihovně dějin umění.
Hlavními tématy jsou: Definování dějin umění od vyprávění po vědeckou disciplínu; Nový pojem umění a renesanční humanismus; Původ dějin umění v osvícenské historiografii; Historicko-kritické dějepisectví v 19. století a pozitivismus; Ustavení dějin umění jako vědy a Vídeňská škola dějin umění; Rozmach dějin umění v meziválečném období (empirismus – počátky ikonologie – strukturalismus).
Výstupy z učení
Student bude po absolvování kurzu schopen
- orientovat se v historiografii dějin umění a číst původní uměleckohistorickou literaturu;
- osvojit si znalost různých uměleckohistorických přístupů v dějinách;
- pochopit historickou proměnu dívání se na umělecká díla.
Osnova
  • Témata:
  • 1. „Umění“ dějin umění: hledisko historické – hledisko systematické.
  • 2. Paradigma, vědění a věda v historiografii umění.
  • 3. Myšlení o stavitelství, sochařství a malířství ve starověku: rétorika, praktické příručky, topografie, ekfrasis, dějiny umění jako dějiny inovací (Plinius st.).
  • 4. Myšlení o stavitelství, sochařství a malířství ve středověku: svobodná umění, předpisy a receptáře, topografie.
  • 5. Nový pojem „umění“ a florentský humanismus: životopisy „uomi famosi“, ekfrasis, Mirabilia, od receptářů k umělecké kritice a teorii (Cennino Cennini – Leone Bat. Alberti – Leonardo da Vinci).
  • 6. Dějiny umělecké tvorby a „životopisy umělců“: renesanční koncepce uměleckého pokroku; Vasariho předchůdci; Giorgio Vasari a jeho následovníci a kritici.
  • 7. Akademická teorie a kritika 17. století: „Idea“, Poussinisté a Rubensisté, dogmatické traktáty o architektuře, Icones symbolicae.
  • 8. Původ dějin umění v osvícenské Itálii a Francii: archeologie vkusu; znalectví doby „curiosité“; „ciceroni“; Accademia degli Arcadi (Scioione Maffei, Giovanni Bottari a další); Luigi Lanzi; filozofie dějin a Jean Bapt. Séroux d´Agincourt; charakter osvícenského dějepisectví.
  • 9. Dějiny umění jako dějiny ideálu: Johann Joachim Winckelmann a jeho okruh; l´idéologie a Stendhal; Piranesi a severoitalští erudité.
  • 10. Dějiny umění jako historicko – kritická disciplína: Carl Friedrich von Rumohr – Gustav Friedrich Waagen.
  • 11. Berlínská škola dějin umění (Franz Kugler, Friedrich Eggers a Deutsches Kunstblatt, Wilhelm Lübke - Carl Schnaase, Heinrich Hotho a Hegelova estetika.
  • 12. Znalecké školy 19. století: empirické znalectví; spor o Holbeina roku 1871; znalectví a věda (Giovanni Morelli, Wilhelm Bode, Gustav Dehio a jeho soupisy památek).
  • 13. Determinismus a pozitivismus po polovině 19. století: Hippolyte Taine a „milieu“ – Anton Springer a historická věda – Gottfries Semper a styl, technika a materiál.
  • 14. Jacob Burckhardt: umělecké dílo – umělecká úloha/Aufgabe – kultura.
  • 15. Školy „čistého vidění“ a metodické školy dějin umění(Heinrich Wölfflin, Henri Focillon, August Schmarsow).
  • 16. Znalectví na počátku 20. století (Adolph Goldschmidt, Bernard Berenson, Max Jacob Friedländer).
  • 17. Vídeňská škola dějin umění: Rudolf Eitelberger von Edelberg – Moritz Thausing; Alois Riegl – Franz Wickhoff; Max Dvořák – Julius von Schlosser; jejich protipól: Josef Strzygowsky.
  • 18. Nový empirismus v meziválečném období: Hans Tietze, Paul Frankl, Dagobert Frey; příručky dějin umění (Handbuch, Kunsttopographie, Festschrift, Ikonographie); umělecká kritika.
  • 19. Aby M. Warburg: výraz, kultura a počátky ikonologické metody.
  • 20. Strukturalismus a mladší Vídeňská škola dějin umění: Hans Sedlmayr, Guido Kaschnitz-Weinberg.
Literatura
    povinná literatura
  • KROUPA, Jiří. Školy dějin umění : metodologie dějin umění. 2., přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 253 s. ISBN 9788021042476. info
  • WITTLICH, Petr. Literatura k dějinám umění :vývojový přehled. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1992. 118 s. ISBN 80-7066-558-0. info
    doporučená literatura
  • LOCHER, Hubert. Kunstgeschichte als historische Theorie der Kunst, 1750-1950. 2. korr. und um ein Nachw. e. München: Wilhelm Fink, 2010. 533 s. ISBN 9783770550838. info
  • KULTERMANN, Udo. Geschichte der Kunstgeschichte : der Weg einer Wissenschaft. München: Prestel-Verlag, 1990. 272 stran. ISBN 3791310569. info
    neurčeno
  • Kunstgeschichte 1750-1900 : eine kommentierte Anthologie. Edited by Regine Prange. Darmstadt: WBG (Wissenschaftliche Buchgesellschaft), 2007. 220 stran. ISBN 9783534174850. info
Výukové metody
Přednášky; domáci práce s e-learningovým kurzem; čtení.
Metody hodnocení
Písemný test + písemný, domácí esej
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2020, jaro 2022.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2021/DU1723