ISKM12 Organizace vědění

Filozofická fakulta
podzim 2025
Rozsah
1/1/0. 5 kr. Ukončení: zk.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
PhDr. Michal Lorenz, Ph.D. (přednášející)
Mgr. Josef Schwarz (cvičící)
prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc. (přednášející)
Bc. Jana Ševčíková (pomocník)
Garance
prof. PhDr. Jaroslav Malina, DrSc.
Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Alice Lukavská
Dodavatelské pracoviště: Katedra informačních studií a knihovnictví – Filozofická fakulta
Rozvrh
Pá 19. 9. 12:00–15:40 D22, Pá 3. 10. 12:00–15:40 D22, Pá 17. 10. 12:00–15:40 D22, Pá 31. 10. 12:00–15:40 D22, Pá 7. 11. 12:00–15:40 D22, Pá 5. 12. 12:00–15:40 D22, Pá 12. 12. 12:00–15:40 D22
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 7 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurz Organizace vědění představuje způsoby, jakými lidé od středověkých řetězců bytí až po dnešní znalostní grafy uspořádávají a sdílejí to, co vědí. Studenti se naučí chápat, že každé třídění, tezaurus či metadatový formát je nejen technickým nástrojem, ale i kulturním a epistemickým rámcem, který ovlivňuje, co je vidět a co zůstává skryto. Prostřednictvím teorie i praktických cvičení si osvojí dovednosti potřebné pro práci s klasifikačními systémy, autoritami, metadaty a systémy organizace vědění – jednou jako budoucí knihovníci a kurátoři literárních sbírek, jindy jako designéři informačních služeb, specialisté na správu výzkumných dat nebo tvůrci vzdělávacích technologií. Kurz propojuje klasické knihovnické principy s otázkami digitální doby: jak se mění organizace vědění v prostředí repozitářů, EdTech platforem či otevřené vědy a jaké etické a kritické výzvy přináší nové nástroje, jako umělá inteligence.
Výstupy z učení
Po absolvování předmětu budete schopni:
  • rozlišit hlavní směry a principy organizace vědění a chápat jejich epistemologické i kulturní souvislosti,
  • aplikovat vybrané nástroje organizace vědění (klasifikace, autority, metadatové standardy, tezaury, ontologie) na konkrétní soubory dat či dokumentů,
  • kriticky a eticky reflektovat dopady uspořádání vědění na přístup k informacím a na podobu znalostních infrastruktur,
  • používat bibliografické modely (IFLA LRM) a katalogizační principy pro systematické zpřístupnění literárních fondů,
  • analyzovat, jak se literární žánry promítají do katalogizačních a klasifikačních systémů, a chápat rozdíl mezi žánrem jako esteticko-literární kategorií a žánrem jako informačním prvkem ve vyhledávání,
  • navrhnout metadatové a paradatové popisy výzkumných dat v souladu s FAIR/CARE principy a zohlednit rozdílné datové praktiky v jednotlivých oborech,
  • posoudit vliv organizačních schémat (např. doménové ontologie) na znovupoužitelnost, validitu a interpretaci dat, a tím i na tvorbu vědeckých poznatků,
  • uplatnit principy informační architektury (IA) a uživatelské zkušenosti (UX) při návrhu klasifikačních a navigačních struktur v digitálním prostředí,
  • kriticky hodnotit, jak volba organizačních principů (hierarchie, fasety, polyhierarchie) ovlivňuje srozumitelnost, přístupnost a efektivitu služeb pro různé skupiny uživatelů,
  • používat pedagogická metadata (např. LOM, LRMI, SCORM) pro systematický popis a sdílení výukových zdrojů a reflektovat jejich vliv na adaptivní vzdělávací technologie,
  • navrhovat a strukturovat sylaby a kurikulární obsah jako organizační systémy vědění, které podporují studijní postupy a zpřístupňují obsah různým typům žáků.
  • Osnova
    • 1. Organizace vědění jako infrastruktura poznání.
    • 2. Kategorizace, klasifikace a fasetové systémy.
    • 3. Význam, reprezentace, identifikace a indexace.
    • 4. Řízené slovníky, tezaury, ontologie a sémantické modely.
    • 5. Bibliografická a archivní organizace vědění.
    • 6. Organizace vědění v digitálních prostředích: metadata, paradata a výzkumné infrastruktury.
    • 7. Kritická a etická organizace vědění.
    Literatura
      povinná literatura
    • HJØRLAND, B. What is Knowledge Organization (KO)?. Knowledge Organization. 2008, roč. 35 č. 2/3, s. 86–101.
    • HJØRLAND, B.; ALBRECHTSEN, H. Toward a New Horizon in Information Science: Domain-Analysis. Journal of the American Society for Information Science, 1995, roč. 46, č. 6, s. 400–425.
    • HODGE, G. Systems of Knowledge Organization for Digital Libraries. Beyond Traditional Authority Files, Council on Library and Information Resources. Washington, 2000. Dostupné na: www.clir.org/pubs/reports/pub91/contents.html
    • KUČEROVÁ, Helena. Organizace znalostí: klíčová témata. 1. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2017. 269 s. ISBN 978-080-246-3597-3.
    • LANCASTER, F. Wilfrid. Indexing and abstracting in theory and practice. 3rd ed. London: Facet Publishing, 2003, xix, 451. ISBN 1856044823. info
    • ROWLEY, J. E. a Richard HARTLEY. Organizing knowledge : an introduction to managing access to information. Fourth edition. Farnham: Ashgate, 2008, xxiv, 367. ISBN 9780754644316. info
    • Terminológia : základné zásady, metódy a ich aplikácia. Edited by Zora Jurčacková. Vyd. 1. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2002, 72 s. ISBN 8085165856. info
      doporučená literatura
    • ECO, Umberto. Hledání dokonalého jazyka v evropské kultuře. Translated by Zora Jandová. Praha: Lidové noviny, 2003, 355 s. ISBN 80-7106-389-4. info
    • GOLUB, Koraljka. Subject access to information : an interdisciplinary approach. Santa Barbara, California: Libraries Unlimited, 2015, xi, 165. ISBN 9781610695770. info
    • LAKOFF, George. Metafory, kterými žijeme. Edited by Mark Johnson. Vyd. 1. Brno: Host, 2002, 282 s. ISBN 8072940716. info
    • LAKOFF, George. Ženy, oheň a nebezpečné věci : co kategorie vypovídají o naší mysli. Edited by Dominik Lukeš. Vydání první. Praha: Triáda, 2006, 655 strana. ISBN 808613878X. info
    • POMERANTZ, Jeffrey. Metadata. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2015, xi, 239. ISBN 9780262528511. info
    • STROSSA, Petr. Zpracování informačních fondů. 2., přeprac. a rozš. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 2000, 175 s. ISBN 8024500906. info
      neurčeno
    • Smiraglia, Richard P. The Elements of Knowledge Organization. New-York: Springer, 2014, 108 s. ISBN 978-3-319-09357-4.
    • GNOLI, Caudio. Introduction to knowledge organization. First published. London: Facet Publishing, 2020, x, 148. ISBN 9781783304660. info
    • BOWKER, Geoffrey C. a Susan Leigh STAR. Sorting Things Out: Classification and Its Consequences. Cambridge (Mass.): MIT, 1999. info
    • DAY, Ronald E. Indexing it all : the subject in the age of documentation, information, and data. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2014, xiv, 170. ISBN 9780262028219. info
    • HEMERLY, Jess; Murray MALONEY; Kimra MCPHERSON; Vivien PETRAS; Ryan SHAW; Erik WILDE; Rachelle ANNECHINO; J. J. M. EKATERIN; Ryan GREENBERG; Michael MANOOCHEHRI; Sean MARIMPIETRI; Matthew MAYERNIK; Karen Joy NOMOROSA; Hyunwoo PARK; Alberto PEPE; Daniel D. TURNER a Longhao WANG. The discipline of organizing. Edited by Robert John Glushko. Cambridge, Massachusetts: The MIT Press, 2013, xx, 539. ISBN 9780262518505. info
    • WRIGHT, Alex. Cataloging the world : Paul Otlet and the birth of the information age. Oxford: Oxford University Press, 2014, 350 stran. ISBN 9780199931415. info
    Výukové metody
    Přednášky, řízené diskuse, studentské mini workshopy.
    Metody hodnocení
    K úspěšnému ukončení kurzu potřebujete získat minimálně 60% všech bodů, tj. 60 z celkem 100 bodů.
    Mini-workshop: max. 40 bod
    Písemný test: max. 60 bodů

    A – 90-100
    B – 80-89
    C – 70-79
    D – 65-69
    E – 60-64
    F – 59 a méně

    Hodnocení miniworkshop(max. 40 bodů):
    1. Příprava a podklady (8 bodů) – odevzdání plánu včas, jasná struktura a použitelnost materiálů.
    2. Časový management (8 bodů) – dodržení 20 minutového rámce (s tolerancí ±2 min), vyvážený poměr mezi úvodem, aktivitou a shrnutím.
    3. Zapojení účastníků (12 bodů) – kvalita přípravy a aktivní zapojení všech přítomných (prezenční i online).
    4. Reflexe a výstup (12 bodů) – kvalita závěrečné reflexe - jasné shrnutí výsledků aktivity v závěru, odevzdání společného artefaktu + krátká reflexe (co fungovalo, co by bylo třeba zlepšit).

    Písemný test:
    20 uzavřených - multiple choice, výběr více možností, přiřazování (20 bodů),
    7 krátkých otevřených - definice, vysvětlení, příklady (19 bodů),
    3 delší otevřené - analytické otázky, aplikace na konkrétní příklad (21 bodů).
    Další komentáře
    Studijní materiály
    Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2020, podzim 2021, podzim 2022, podzim 2023, podzim 2024.
    • Statistika zápisu (nejnovější)
    • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2025/ISKM12