JSB095 Jazyková rozmanitost v příhraničních oblastech jihovýchodní Evropy

Filozofická fakulta
podzim 2023
Rozsah
4x4 hod. (celkem 16 hod.) + 2 hod. opak. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučováno prezenčně.
Vyučující
Dr. Martin Henzelmann (přednášející), doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D. (zástupce)
Garance
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Rozvrh
Po 9. 10. 16:00–19:40 A31, Út 10. 10. 16:00–19:40 A31, St 11. 10. 16:00–19:40 A31, Čt 12. 10. 16:00–19:40 A31, Pá 13. 10. 16:00–17:40 A31
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
předmět má 37 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
V jihovýchodní Evropě existuje řada pohraničních oblastí, které se vyznačují pestrou historií a které patřily různým státním útvarům. Posuny hranic neznamenají pouze politické proměny, ale vždy také jazykové změny, s nimiž je místní obyvatelstvo konfrontováno. V semináři se budeme zabývat čtyřmi příklady, a to Vojvodinou (Srbsko), Banátem (Rumunsko, Srbsko, Maďarsko), Thrákií (Bulharsko, Řecko, Turecko) a Besarábií (Moldavsko, Ukrajina). Všechny tyto regiony se vyznačují nejen měnící se státní příslušností, ale také velmi heterogenní etnickou a jazykovou konstelací. Například ve Vojvodině se mluví mj. slovensky, v Banátě se zase používá zvláštní varianta bulharštiny psaná latinkou. Představena bude jazyková rozmanitost jednotlivých regionů a typologická klasifikace četných menšinových jazyků. Budeme se také zabývat historickým a současným vlivem jazykové politiky na těchto územích a osvětlíme jevy jazykových kontaktů a jazykových změn (na pozadí aktuálních a konkrétních příkladů).
Výstupy z učení
Studenti budou po absolvování kurzu schopni popsat a interpretovat jazykovou problematiku analyzovaných míst jihovýchodní Evropy jak s ohledem na historické události, které k současnému stavu přispěly, tak i s ohledem na aktuální dynamiku jejich jazykového vývoje.
Osnova
  • 1.+2. Vojvodina.
  • 3.+4. Banát.
  • 5.+6. Thrákie.
  • 7.+8. Besarábie.
  • 9. Opakování, konzultace.
Literatura
    doporučená literatura
  • Petkova, L. The Ethnic Turks in Bulgaria: Social Integration and Impact on Bulgarian–Turkish Relations, 1947–2000 // The Global Review of Ethnopolitics, 1, 4, 2002, 42–59.
  • Карахасан-Чънар, И. Етническите малцинства в България. История, религия, култура, обреден календар. София: ЛИК, 2005.
  • Сикимић, Б. (ур.). Скривене мањине на Балкану. Посебна издања; 82. Београд: Балканолошки институт САНУ, 2004.
  • Соколовић, Д. Језичка лојалност и етничка солидарност корисника словачког језика у Војводини // Јужнословенски филолог, LXXIII, 1-2, 2017, 155–169.
  • Кондов, В. Езикът на българите на Пусто пладне – в Русия, СССР, Украйна и Молдова. История и съвременно състояние, Тараклия: ТДУ, 2019.
  • Schlegel, S. Making Ethnicity in Southern Bessarabia. Tracing the Histories of an Ambiguous Concept in a Contested Land. Eurasian Studies Library, 14. Leiden: Brill, 2019.
  • Hacısalihoğlu, M./Aksu, F. (eds.). Proceedings of the International Conference on Minority Issues in the Balkans and the EU. May 16th, 2007, Istanbul. Joint Conference Series; 7. Istanbul: OBİV 2007.
  • Райчевски, С. Българите мохамедани. София: Национален музей на българската книга и полиграфия, 2004.
Výukové metody
přednášky, diskuse, power-pointové prezentace, studium literatury
Metody hodnocení
Esej (3-5 normostran), aktivní účast na výuce, povolená neomluvená absence max. 4 hod. z 18.
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován jednorázově.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2023/JSB095