LMKB_a406 Ekfráze jako intermediální žánr a postup

Filozofická fakulta
podzim 2024

Předmět se v období podzim 2024 nevypisuje.

Rozsah
0/2/0. 0. 4 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. Mgr. Petr Bubeníček, Ph.D. (přednášející)
Mgr. et Mgr. Stanislava Fedrová, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Mgr. Petr Bubeníček, Ph.D.
Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. Veronika Bromová, Ph.D.
Dodavatelské pracoviště: Ústav české literatury – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 25 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/25, pouze zareg.: 0/25, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/25
Mateřské obory/plány
předmět má 6 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Seminář seznamuje studenty se základními obrysy tradice a podoby ekfráze jako žánru i jako specifického deskriptivního postupu od jejích počátků k současnosti. Nad interpretovanými díly se budeme zabývat např. tím, zda a především jakým způsobem se v ekfrastických reprezentacích obrazu dospěje ke smyslově sugestivnímu působení, tj. k efektu mentální vizualizace, jímž je recipient veden k evokaci, vyvolání představy toho, o čem se vypovídá. Anebo k čemu nám může posloužit rozlišování mezi „obrazem v představeném světě“ a „výjevem v představeném světě“, tedy proč se v ekfrastickém textu, představujícím zdvojenou strukturu reprezentace, zaměřit i k samotné medialitě zobrazeného? A také jak konkrétně je ekfrastická pasáž zapojena do makrostruktury textu, a tedy jak funguje popisná reprezentace zároveň jako narativní strategie, která má specifickou a podstatnou funkci ve výstavbě narativního celku. Případně jak může verbální médium svými vlastními prostředky imitovat či simulovat mediálně specifické techniky vlastní jinému uměleckému druhu.

Interpretačně se bude kurz v potřebné míře věnovat základním, klasickým textům, které ekfrázi ustavily jako postup nebo samostatný žánr (např. Homér, Vergilius, Filostratos nebo John Keats). Neopomine výběr ekfrastické poezie (od anglických romantiků přes Vrchlického k Wisławě Szymborské). Speciální pozornost ovšem bude upřena k prozaickým dílům 19.–21. století, a to jak v literatuře světové (např. Nathaniel Hawthorne, Virginia Woolf, Vladimir Nabokov, John Fowles, John Bannville, Antonia S. Byatt, W. G. Sebald, Donna Tartt), tak české (např. Jakub Arbes, Julius Zeyer, Jiří Karásek ze Lvovic, Alois Jirásek, Bohumil Hrabal, Miloš Urban, Jana Šrámková).

Studenti využijí jednak analytické a interpretační schopnosti získané v semináři Literární dílo, jednak metodologické základy z kurzu intermediálního. Předmětem diskuse budou teoretické reflexe ekfráze z různých úhlů pohledu, zároveň bude akcentován intermediální přístup a otázky, které otevírá právě tento metodologický pohled. Vzhledem k nutnosti rozumět nejen verbální, ale též vizuální reprezentaci, se rovněž uplatní poznatky a přístupy z kurzů věnovaných vizuálnímu umění.
Výstupy z učení
- Student bude schopen základní orientace v dějinách žánru ekfráze i v současné teoretické reflexi.
- Konkrétní interpretované dílo pak bude umět zasadit do tohoto širšího kontextu a na základě toho pozorovat jeho specifika a zároveň využití tradičních postupů.
- Pochopení specifických postupů uplatňovaných v jednotlivých dílech mu umožní porozumět v obecnější rovině intermediálním vazbám mezi literaturou a výtvarným uměním.
- Z toho vychází i posílení schopnosti interdisciplinární kooperace.
Osnova
  • Tradice ekfráze jako rétorické kategorie: předvádění a mentální obraz. Počátky ekfráze jako žánru: mentální vizualizace mezi viděním a věděním.
  • Enargeia jako iluze vnímání. Ekfráze jako reflexe mediality.
  • Ekfráze jako předmět vědeckého zájmu: problém dvojí reprezentace.
  • Referenční vztahy aneb Existuje míra, do jaké musí být vizuální reprezentace popsána nebo vylíčena, aby bylo možné mluvit o ekfrázi?
  • Koncept zastaveného času a překonání propasti času uměním.
  • Nehybné obrazy okamžiku a/versus narativní sukcesivita aneb O hranicích popisu a vyprávění.
  • Pohled, zírání, pozorování aneb Kdo je tady pozorovatel?
  • Ekfráze a piktoriální model, intermediální přístupy.
Literatura
    povinná literatura
  • BOEHM, Gottfried – PFOTENHAUER, Helmut (eds.), 1995, Beschreibungkunst – Kunstbeschreibung. Ekphrasis von der Antike bis zur Gegenwart, München: Wilhelm Fink
  • RIPPL, Gabriele (ed.), 2015 Handbook of Intermediality. Literature – Image – Sound – Music, Berlin: De Gruyter
    doporučená literatura
  • FEDROVÁ, Stanislava – JEDLIČKOVÁ, Alice, 2016, Viditelné popisy. Vizualita, sugestivita a intermedialita literární deskripce, Praha: Akropolis
  • FEDROVÁ, Stanislava – JEDLIČKOVÁ, Alice, 2010, „Narativní scénáře a piktoriální modely“, World Literature Studies 2 (19), č. 2, s. 20–41
  • FEDROVÁ, Stanislava – JEDLIČKOVÁ, Alice, 2010, 2008 „Ekfráze: deskripce vs. narativ“, in: A. Jedličková - O. Sládek, eds., Vyprávění v kontextu, Praha: Ústav pro českou literaturu, s. 119–139
  • HALL, James, 1991, 2008 [1974], Slovník námětů a symbolů ve výtvarném umění, Praha: Mladá fronta / Paseka
  • HEFFERNAN, James, 1993, Museum of Words. The Poetics of Ekphrasis from Homer to Ashbery, Chicago – London: University of Chicago Press
  • HOLLANDER, John, 1995, The Gazer’s Spirirt. Poems Speaking to Silent Works of Art, Chicago–London: University of Chicago Press
  • LESSING, Gotthold Ephraim, 1960 [1766], Láokoón čili o~hranicích malířství a poezie, Praha: SNKLHU; též in: Hamburská dramaturgie. Láokoón. Stati, Praha: Odeon 1980
  • MITCHELL, William J. T., 1994, Picture Theory. Essays on Verbal and Visual Representation (Chicago: University of Chicago Press)
  • RAJEWSKY, Irina O., 2002, Intermedialität, Tübingen – Basel: Francke
  • RIPPL, Gabrielle, 2005, Beschreibungs-kunst. Zur intermedialen Poetik angloamerikanischer Ikontexte (1880—2000), München: Wilhelm Fink Verlag
  • ROBILLARD, Valerie – JONGENEEL, Els (eds.), 1998, Pictures into Words. Theoretical and Descriptive Approaches to Ekphrasis, Amsterdam: VU University Press
  • SAGER EIDT, Laura M., 2008, Writing and Filming the Painting. Ekphrasis in Literature and Film, Amsterdam: Rodopi
  • SCHAEFER, Christina – RENTSCH, Stefanie, 2004, „Ekphrais: zur Begriffsbestimmung in der neueren Forschung“, Zeitschrift für französische Sprache und Literatur 114, č. 2, s. 132–165
  • THEIN, Karel, 2006, „Filostratos Starší a zrození dějin umění z~ducha ekfrasis“, in: Pictura verba cupit. Sborník příspěvků pro Lubomíra Konečného, eds. Beket Bukovinská – Lubomír Slavíček, Praha: Artefactum, s. 23–29
  • YACOBI, Tamar, 1995, „Pictorial Models and Narrative Ekphrasis“, Poetics Today 16, č. 4, s. 599–649
  • WEBB, Ruth, 2009, Ekphrasis, Imagination and Persuasion in Ancient Rhetorical Theory and Practice, Farnham, Burlington, Vt.: Ashgate
  • WOLF, Werner – BERNHART, Walter (eds.), 2007: Description in Literature and Other Media. Studies in Intermediality 2, Amsterdam: Rodopi; úvodní studie č. 2013, Praha: ÚČL AV ČR
Výukové metody
kombinace výkladu, připravených referátů, diskuse a interpretace
Metody hodnocení
podmínky získání kreditů:
- aktivní účast na semináři, příprava na něj (přečtení aktuálně pojednávaných primárních textů - většinou kratší úryvky)
- krátký informativní referát v průběhu semináře
- seminární práce s vlastní interpretací vybraného ekfrastického textu
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý druhý týden.
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/podzim2024/LMKB_a406