PJA106 Přehled polské literatury

Filozofická fakulta
jaro 2019
Rozsah
1/1/0. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (přednášející)
Mgr. et Mgr. Michal Przybylski (cvičící)
Garance
Mgr. Roman Madecki, Ph.D.
Ústav slavistiky - Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Mgr. et Mgr. Michal Przybylski
Dodavatelské pracoviště: Ústav slavistiky - Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 16:00–17:40 B2.52
Předpoklady
SOUHLAS
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je určen pouze studentům mateřských oborů.

Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 10/20, pouze zareg.: 0/20
Jiné omezení: V případě překročení max. kapacity mají přednost studenti oboru PJFP.
Mateřské obory
předmět má 79 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Kurz podává stručný nástin polských literárních dějin od prvních písemných památek z konce 10. století až po rok 1956. V přednáškách jsou akcentovány uzlové body a vybraná specifika polské literatury, jakož i reprezentativní tvůrci jednotlivých vývojových období. Kurz je vhodný i pro studenty jiných slavistických či filologických oborů, kteří se chtějí blíže seznámit s polskou literaturou.
Výstupy z učení
Po absolvování bude student schopen:
- popsat polské literární a kulturní dějiny do roku 1956,
- určit a vysvětlit charakteristické rysy hlavních epoch polské literární historie,
- ilustrovat vývoj polské literatury je na konkrétních příkladech klíčových textů,
- orientovat se v základní odborné literatuře.
Osnova
  • 1. Polské středověké písemnictví: univerzální charakter středověké kultury a klíčové historické souvislosti, rozvoj latinsky psané literatury (historiografie, hagiografie, kazatelství, poezie) a počátky polsky psané literatury ve 13. a 14. století.
  • 2. Polská literatura období renesance a humanismu: nástin dobového kulturního a sociálního kontextu, koexistence latiny a polštiny jako literárních jazyků, "otec polské literatury" Mikołaj Rej z Nagłowic, renesanční próza parenetická a polemická, největší tvůrce staropolské literatury Jan Kochanowski.
  • 3. Polská barokní literatura: charakteristika neklidného 17. století (válečné konflikty polského státu s Moskvou, Švédskem, Osmanskou říší a ukrajinskými kozáky), barokní kultura a myšlení, charakteristické formy barokní kultury, sarmatismus, básnická tvorba raného a vrcholného baroka, pozdní baroko a období tzv. saské noci.
  • 4. Polská literatura období osvícenství: periodizace polského osvícenství a dějinné souvislosti (pokusy o reformy, trojí dělení Polska a zánik Rzeczpospolity), literární proudy v období osvícenství, vznik osvícenských kulturních institucí, tvorba významných představitelů klasicismu, sentimentalismu a rokoka, osvícenské divadlo a drama.
  • 5. Polský literární romantismus: dobový politický a společenský kontext (napoleonská éra, listopadové povstání 1830/1, tzv. Velká emigrace, lednové povstání 1863/4), boj klasiků s romantiky a tzv. romantický přelom, specifika a centra polského romantismu, ukrajinská škola romantiků, život a dílo velké trojice polských romantiků (Adama Mickiewicze, Juliusze Słowackého a Zygmunta Krasińského), domácí literatura po listopadovém povstání.
  • 6. Polská literatura období pozitivismu: odlišná situace v ruském, rakouském a pruském záboru po neúspěchu lednového povstání, hlavní programová východiska polského pozitivismu, rozvoj realistického společenského a historického románu, vrcholní tvůrci období (Eliza Orzeszkowa, Bolesław Prus, Henryk Sienkiewicz), oslabená pozice poezie, projevy naturalismu v Polsku.
  • 7. Młoda Polska: dynamika období polské moderny (1890–1918), modernistické umělecké a myšlenkové proudy, hlavní znaky mladopolské poezie, prózy a dramatu.
  • 8. Meziválečná polská literatura: hlavní vývojové tendence v polské literatuře let 1918–1939, rozmanitost avantgardních básnických skupin, typologie meziválečné prózy, avantgardní velikáni polské literatury (Stanisław Ignacy Witkiewicz-Witkacy, Witold Gombrowicz a Bruno Schulz).
  • 9. Polská literatura během druhé světové války: literární a kulturní život za války, tvůrci Varšavského povstání a tzv. generace Kolumbů, literatura nacistických koncentračních táborů a sovětských lágrů.
  • 10. Polská poválečná literatura let 1945–1956: politická a společenská situace po válce a po nástupu komunistického režimu, stalinizace polské kultury, socialistický realismus v umění, období "tání".
Literatura
  • PRZYBYLSKI, Michal a Monika HORNOVÁ. Antologie polské literatury: od 10. do konce 19. století. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2015. 216 s. ISBN 978-80-210-8078-2. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Slovník polských spisovatelů. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 555 s. ISBN 8072770055. info
  • ŠTĚPÁN, Ludvík. Hledání tvaru : vývoj forem polských literárních žánrů (poezie a próza). Vyd. 1. V Brně: Masarykova univerzita, 2003. 489 s. ISBN 8021032936. info
  • MIŁOSZ, Czesław. Historia literatury polskiej. Translated by Maria Tarnowska. Pierwsze pełne wydanie. Kraków: Znak, 2010. 644 stran. ISBN 9788324014491. info
  • POSLEDNÍ, Petr. Polské literární symboly. Vyd. 1. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. 203 s. ISBN 8070415215. info
  • KOWALCZYK, Małgorzata a Petr POSLEDNÍ. Jákobův žebřík : polská literatura v letech 1945-1969. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2008. 413 s. ISBN 9788086818801. info
  • Słownik literatury polskiej. Edited by Marek Piechota - Marek Pytasz. Wyd. 1. Katowice: Videograf II, 2008. 972 s. ISBN 9788371836244. info
  • KOSTKIEWICZOWA, Teresa. Oświecenie : słownik literatury polskiej. Wyd. 1. Gdańsk: Gdańskie Wydawnictwo Oświatowe, 2007. 246 s. ISBN 9788374200929. info
  • INGLOT, Mieczysław. Romantyzm : słownik literatury polskiej. Wyd. 1. Gdańsk: Gdańskie Wydawnictwo Oświatowe, 2007. 295 s. ISBN 9788374200936. info
  • GAZDA, Grzegorz. Dwudziestolecie międzywojenne : słownik literatury polskiej. Wyd. 1. Gdańsk: Gdańskie Wydawnictwo Oświatowe, 2008. 259 s. ISBN 9788374201100. info
  • POSLEDNÍ, Petr. Měřítka souvislostí :česká a polská literární kultura po roce 1945. Vyd. 1. Praha: Euroslavica, 2000. 188 s. ISBN 80-85494-59-0. info
  • WOLLMAN, Frank. Slovesnost Slovanů. Edited by Ivo Pospíšil - Miloš Zelenka. 2. vyd., v Tribunu EU vyd. 1. Brno: Tribun EU, 2012. 474 s. ISBN 9788026302230. info
  • BEČKA, Jiří. Západoslovanské literatury v českém prostředí do roku 1918 : sborník studií. Praha: Slovanský ústav AV ČR, 2003. 215 s. ISBN 8086420159. info
  • SOBOTKOVÁ, Marie. Studie z české a polské literatury : pět století v historii česko-polských literárních souvislostí. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002. 301 s. ISBN 8024405393. info
Výukové metody
Pro studenty je povinná práce s e-learningovou podporou předmětu (ELF). Přednášky a komentovaná četba textů v seminářích. Předpokládá se pravidelná domácí četba krátkých ukázek z literárních děl (k dispozici budou v ELFu) a ke zkoušce také 6 knižních titulů (studenti jiných oborů než polonistiky si zvolí 4 tituly) podle vlastního výběru z nabídky dostupné v ELFu.
Metody hodnocení
Způsob ukončení a celkové hodnocení:
účast ve výuce (= max. 10 bodů): při žádné nebo jedné absenci obdrží student plný počet bodů, za každou další absenci se odečítají body: 2. absence = symbolický –1 bod, 3. absence = –2 body, 4. a další absence = vždy –3 body; absence s oficiální omluvenkou v ISu se započítávají, ale jsou bez bodové srážky; ukončení předmětu při nulovém nebo záporném bodovém zisku je podmíněno odevzdáním seminární práce na zadané téma v rozsahu 8–10 normostran, případně může vyučující zadat studentovi jiný náhradní úkol;
kontrolní test v polovině semestru (= max. 30 bodů): písemný test z dosud probraného učiva proběhne začátkem dubna (2. 4. 2019, termín bude definitivně potvrzen dva týdny předem), v případě řádné omluvy (oficiální omluvenka v ISu, nebo omluvení předem osobně či e-mailem) je možné test absolvovat v náhradním termínu, který určí vyučující a oznámí ho minimálně 3 pracovní dny předem;
závěrečná ústní zkouška (= max. 60 bodů), podmínkou pro přistoupení ke zkoušce je odevzdání dvou písemných záznamů ze samostatné četby ve stanovených termínech: u ústní zkoušky se ověří znalosti z přednášek a seminářů konaných po kontrolním testu (max. 30 bodů); dále bude provedena kontrola samostatné domácí četby (max. 20 bodů za otázky z četby + max. 10 bodů hodnocení odevzdaných písemných záznamů z četby); ve zkouškovém období budou vypsány alespoň čtyři termíny ústní zkoušky.
Klasifikační stupnice (za všechny hodnocené položky lze v součtu získat max. 100 bodů): výborně (A) 100–85 b., velmi dobře (B) 84–80 b., dobře (C) 79–70 b., uspokojivě (D) 69–65 b., vyhovující (E) 64–60 b., nevyhovující (F) 59–0 b.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Nachází se v prerekvizitách jiných předmětů
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 1999, jaro 2003, jaro 2004, jaro 2011, jaro 2012, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2019/PJA106