PV1B35 Kašpar Šlik: kancléř, politik a falzátor na sklonku středověku

Filozofická fakulta
jaro 2026
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučováno kontaktně
Vyučující
Mgr. Petr Elbel, Ph.D. (přednášející)
Garance
Mgr. Petr Elbel, Ph.D.
Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Olga Barová
Dodavatelské pracoviště: Ústav pomocných věd historických a archivnictví – Filozofická fakulta
Rozvrh
Út 10:00–11:40 B2.24, kromě Po 20. 4. až Pá 24. 4.
Předpoklady
Pokročilá znalost němčiny a alespoň základní znalost latiny – náplní seminářů bude vedle referátů četba německých a částečně též latinských pramenů.
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Jiné omezení: Nutná základní znalost němčiny a latiny.
Mateřské obory/plány
předmět má 23 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
Cílem předmětu je představit Kašpara Šlika (*ca. 1400 – †1449), pozoruhodnou osobnost českých i evropských dějin 15. století, a na jeho curriculu vitae ukázat několik důležitých aspektů pozdně středověké politiky, diplomacie a kultury.
1) Šlik byl především celý život profesionálním „úředníkem“ císařské kanceláře, kde se po delším působení jako písař, notář, sekretář a protonotář vypracoval až ve vicekancléře a nejvyššího kancléře a – coby první laik v této hodnosti – sloužil postupně třem panovníkům: Zikmundovi, Albrechtovi II. a Friedrichovi III. Na jeho kariéře lze tedy ilustrovat strukturu a organizaci císařské kanceláře v této době, možnosti proniknutí do kanceláře a následného kariérního postupu v jejím rámci. Působení Šlika v hodnosti kancléře pak otevírá otázku o míře vlivu pozdně středověkých panovníků na vlastní listinnou produkci a naopak o podílu kancléře na vzniku politicky významných listin a spoluutváření královské vlády.
2) Vedle kanceláře je Šlikova kariéra bytostně spojena také s diplomacií. Ve službách uvedených panovníků podnikal diplomatické mise ke kurii, do italských republik a signorií, na burgundský dvůr či k velmistrovi řádu německých rytířů. Šlikova diplomatická činnost evokuje řadu problémů a otázek, spojených s pozdně středověkou diplomacií a „zahraniční politikou“: jak středověká diplomacie technicky fungovala? Jaká byla role diplomatů při utváření zahraniční politiky středověkých vládců? Jakou roli sehrávaly osobní vazby diplomatů včetně multiplicitních služebních poměrů k více dvorům?
3) Šlikova pozoruhodná kariéra je dále příběhem povýšence par excelence, jenž se z měšťana vypracoval mezi vyšší šlechtu. To evokuje obecné otázky po možnostech, technikách a strategiích sociálního vzestupu v 15. století. Konkrétními otázkami pak je, jakou roli v Šlikově vzestupu sehrály pravé i falšované erbovní a nobilitační listiny? Jaké místo připadlo fikci o urozeném italském původu Šlikovy matky? Jak důležité a účinné bylo budování sítě kontaktů v urozené společnosti – na císařském dvoře i mimo něj?
4) Tato skupina otázek již neoddělitelně souvisí Šlikovým falzátorstvím, k němuž musíme přistupovat nejen s pomocí metod pomocných věd historických, ale i obecné historiografie, sociálních a kulturních dějin. Jak vůbec můžeme Šlikova falza odhalit? Kdy, jak a proč tato falza vznikla? Do jaké míry jsou podobná jiným falzátorským podnikům 15. století a v čem se naopak odlišují? Jak se k nim stavěla dosavadní historická věda? Všechna témata budou ilustrována ukázkami pramenů, zvláštní pozornost bude věnována četbě a interpretaci falz. Seminář ze své podstaty poukáže na nutnost interdisciplinarity a široké mezioborové diskuze v pomocných vědách historických a historickém bádání. Proto je otevřen posluchačům jak pomocných věd historických a archivnictví, tak historie.
Výstupy z učení
Absolventi kurzu se blíže seznámí s pozoruhodnou osobností Kašpara Šlika a na jejím případě si osvojí interdisciplinární metodický přístup k fenoménům pozdně středověkého dvora, kanceláře, politiky, diplomacie, sociální mobility a falzátorství.
Osnova
  • Kromě úvodní hodiny, jež je přednáškou vyučujícího, budou na hodinách prezentovány referáty posluchačů a následně čteny a analyzovány prameny.
  • 1) Seznámení se s prameny a literaturou. Stručné představení Šlikovy kariéry na dvoře Zikmunda, Albrechta II. a Friedricha III.
  • 2) Původ Kašpara Šlika a otázka jeho šlechtických předků – říšské město Cheb a chebské měšťanstvo na přelomu 14. a 15. století, nejstarší doklady Šliků v chebských pramenech, otázka rytířského původu Šliků.
  • 3–6) Šlik  kancelistou, diplomatem a nejvyšším kancléřem Zikmunda Lucemburského.
  • 7–8) Šlikova role při zajištění nástupnictví Albrechta II. a jeho působení za Albrechtovy vlády. Šlik a Barbora Celjská.
  • 8–9) Šlik diplomatem a nejvyšším kancléřem Friedricha III. Šlik a Piccolomini.
  • 10) Sociální a stavovský vzestup Šlika a jeho příbuzných, budování rodového dominia.
  • 11–12) Šlikovo falzátorství I – listiny o povýšení do stavu, genealogická fikce, kauza Bassano.
  • 13) Šlikovo falzátorství II – kauzy Toggenburg a Wenden
Literatura
  • Paul-Joachim HEINIG, Kaiser Friedrich III. (1440–1493). Hof, Regierung und Politik. I–III, Köln – Weimar – Wien 1997 (Forschungen zur Kaiser- und Papstgeschichte des Mittelalters. Beihefte zu J.F. Böhmer, Regesta Imperii 17).
  • Otto HUFNAGEL, Kaspar Schlicks letztes Hervortreten in der Politik nebst einem kritischen Beitrag zu dem Fälschungsproblem, Diss. Leipzig 1910.
  • Günther HÖDL, Albrecht II. Königtum, Reichsregierung und Reichsreform 1438–1439, Wien – Köln – Graz 1978 (Forschungen zur Kaiser- und Papstgeschichte des Mittelalters. Beihefte zu J. F. Böhmer, Regesta Imperii 3).
  • Otto HUFNAGEL, Caspar Schlick als Kanzler Friedrichs III., Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung – Ergänzungsband 8, 1911, s. 253–460.
  • Arthur ZECHEL, Studien über Kaspar Schlick. Anfänge/Erstes Kanzleramt/Fälschungsfrage. Ein Beitrag zur Geschichte und Diplomatik des 15. Jahrhunderts, Prag 1939 (Quellen und Forschungen aus dem Gebiete der Geschichte 15).
  • Martin KINTZINGER, Westbindungen im spätmittelalterlichen Europa. Auswärtige Politik zwischen dem Reich, Frankreich, Burgund und England in der Regierungszeit Kaiser Sigmunds, Stuttgart 2000 (Mittelalter-Forschungen 2).
  • Max DVOŘÁK, Die Fälschungen des Reichskanzlers Kaspar Schlick, Mitteilungen des Instituts für österreichische Geschichtsforschung 22, 1901, s. 51–107.
  • Petr ELBEL – Andreas ZAJIC, Die zwei Körper des Kanzlers. Die „reale“ und die „virtuelle“ Karriere Kaspar Schlicks unter König und Kaiser Sigismund – Epilegomena zu einem alten Forschungsthema I–III, in: Mediaevalia Historica Bohemica 15/2, 2012, s. 47–1
  • Alfred PENNRICH, Die Urkundenfälschungen des Reichskanzlers Kaspar Schlick nebst Beiträgen zu seinem Leben, Gotha 1901.
  • Paul-Joachim HEINIG, War Kaspar Schlick ein Fälscher?, in: Fälschungen im Mittelalter. Internationaler Kongreß der Monumenta Germaniae Historica. München, 16. – 19. September 1986. Teil 3: Diplomatische Fälschungen (I), Hannover 1988 (MGH Schriften 33/3)
  • Paul-Joachim HEINIG, Zur Kanzleipraxis unter Kaiser Friedrich III., Archiv für Diplomatik 31, 1985, s. 383–442.
  • Jörg K. HOENSCH, Kaiser Sigismund. Herrscher an der Schwelle zur Neuzeit 1368–1437, München 1996.
  • Erich FORSTREITER, Die Deutsche Reichskanzlei und deren Nebenkanzleien unter Kaiser Sigmund von Luxemburg (Das Kanzleipersonal und dessen Organisation). Ein Beitrag zur Geschichte der Deutschen Reichskanzlei im späteren Mittelalter, Diss. Wien [1924].
Výukové metody
Posluchači v rámci kurzu zpracují a na seminářích prezentují referáty, vztahující se k jednotlivým tématům a analyzovaným pramenům.
Metody hodnocení
Podmínky k získání zápočtu: - příprava a prezentace referátu - aktivní účast na semináři, podíl na četbě pramenů a diskusi o nich
Předmět je zařazen také v obdobích podzim 2014.