BKA318 Historický vývoj srbštiny a chorvatštiny

Filozofická fakulta
jaro 2011
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: k.
Vyučující
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D. (přednášející)
Garance
doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Ústav slavistiky – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: doc. Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D.
Rozvrh
Po 14:10–15:45 G23
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Diachronní pohled na vývoj jak chorvatských/srbských dialektů, tak i spisovného chorvatského/srbského jazyka. Teritoriální rozsah starých štokavských, čakavských a kajkavských dialektů. Hlaholské písemnictví středověkých chorvatských zemí. Změny vedoucí k etablování novoštokavštiny, postupná marginalizace čakavských a kajkavských nářečí na území Chorvatska. Srbská redakce církevní slovanštiny jako spisovný jazyk Srbů, přínos Vuka Karadžiće v nahrazení církevní slovanštiny běžně mluvenou srbštinou. Vývoj spisovné chorvatštiny v souvislosti s dobovým kulturním významem jednotlivých dialektů, období tzv. srbochorvatštiny a problémy standardizace spisovné chorvatštiny/srbštiny ve 20. století.
Osnova
  • Poslední fáze staroslověnštiny, profilace jednotlivých jazyků z hlediska fonologického a morfologického. Nejstarší období jednotlivých jazyků: hlaholské písemnictví u Chorvatů, církevněslovanské období u Srbů. Ruskoslovanská a slavenosrbská etapa vývoje srbštiny. Osvícenské myšlenky a jejich vliv na formování novodobých spisovných jazyků. D. Obradović u Srbů. 19. století: ilyrské hnutí u Chorvatů (pravopisná reforma Lj. Gaje), Vuk S. Karadžić u Srbů. Vztah srbštiny a chorvatštiny, úsilí o společný jazyk Srbů a Chorvatů - srbochorvatštinu. Záhřebská, zadarská a rijecká škola, tzv. vukovci. Důležité okamžiky vývoje srbštiny a chorvatštiny ve 20. století (chorvatština v NDH, tzv. novosadská dohoda, Deklarace o chorvatském jazyce). Afirmace bosenského (bosňáckého) jazykového standardu, pokusy o oficializaci černohorského jazykového standardu.
Literatura
    povinná literatura
  • Bogoczová, Irena: Běžné (jiho)slovanské paradoxy. In Opera Slavica, XX, 2010, č. 4, s. 43-50.
  • Radovanović, M. a kol.: Srpski jezik. Najnowsze dzieje języków słowiańskich. Opole 1996
  • Lončarić, M. a kol.: Hrvatski jezik. Najnowsze dzieje języków słowiańskich. Opole 1998
  • Uvod: Indoeuropski jezici; Staroslavenski jezik; Povijest hrvatskoga književnog jezika. In Težak, S. - Babić, S.: Gramatika hrvatskoga jezika. Priručnik za osnovno jezično obrazovanje. Zagreb : Školska knjiga, 2009, s. 12-17 (lze i starší vyd.)
  • SESAR, Dubravka Dorotić. Putovima slavenskih književnih jezika :pregled standardizacije češkoga i drugih slavenskih jezika. Zagreb: Zavod za lingvistiku Filozofskoga fakulteta Sveučilišta u Zagrebu, 1996, viii, 156. ISBN 953-175-050-5. info
    doporučená literatura
  • Moguš, Milan: Povijest hrvatskoga književnoga jezika. Zagreb : Globus, 2009 (3. izd.)
  • Stanojčić, Živojin S.: Gramatika srpskog književnog jezika. Beograd : Kreativni centar, 2010, s. 23-41 (lze i starší vyd.)
  • Brozović, Dalibor: Povijest hrvatskoga književnog i standardnoga jezika. Zagreb : Školska knjiga, 2008.
    neurčeno
  • Ivić, P.: Srpski narod i njegov jezik. Beograd 1971
  • Belić, A.: Periodizacija srpskohrvatskog jezika. Književnost i jezik V, č. 4-5. Beograd 1958
  • Vince, Z.: Putovima hrvatskoga književnog jezika. Lingvističko-kulturnopovijesni prikaz filoloških škola i njihovih izvora. Zagreb 1978
  • Jonke, Lj.: Hrvatski književni jezik 19. i 20. stoljeća. Zagreb 1971
Metody hodnocení
Ústní zkouška
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2010, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019.