PGK22B43 Pedagogická psychologie

Filozofická fakulta
jaro 2012
Rozsah
1/1/0. blokově. 4 kr. Ukončení: z.
Vyučující
PhDr. Zdenka Stránská, Ph.D. (přednášející)
Garance
PhDr. Pavel Humpolíček, Ph.D.
Psychologický ústav – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Ivana Klusáková
Dodavatelské pracoviště: Psychologický ústav – Filozofická fakulta
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 20 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/20, pouze zareg.: 0/20, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/20
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Neoddělitelnou součástí psychologických poznatků, které musí pedagog ovládat, jsou základní poznatky z pedagogické psychologie. Pozornost je věnována zejména možnostem využití osvojených teoretických poznatků v každodenním procesu učení, vzdělávání, výchovy a sebevýchovy jedince.
Na základě úspěšného absolvování kurzu Pedagogická psychologie bude student schopen:
- využít znalosti z psychologických metod k zlepšení poznávání sebe i druhých lidí (zejména žáků a studentů)
- porovnat různé metody učení a vyhodnotit jejich účinnost pro své studium s ohledem na vlastní psychické předpoklady
- využít poznatky o tvořivosti pro záměrné rozvíjení tvořivého myšlení žáků ve vyučování
- analyzovat příčiny školního neprospěchu žáků a navrhnout pedagogická opatření pro jejich odstranění
- lépe porozumět vztahům mezi učitelem a žáky a činitelům, které se podílejí na jejich utváření
- aplikovat pedagogicko-psychologické zásady správného zkoušení a hodnocení učebních výkonů žáků, případně redukovat trému u žáka
- orientovat se v složitosti chování a prožívání problémových dětí
- popsat základní výchovné prostředky a aplikovat při řešení některých typických modelových výchovných situací
- vysvětlit specifika pedagogické komunikace a využít jich při dosahování svých záměrů a cílů
Osnova
  • 1. Pedagogická psychologie jako věda. Definice, předmět pedagogické psychologie. Vztah pedagogické psychologie k psychologickým a pedagogickým vědám (k obecné psychologii, vývojové psychologii, sociální psychologii, školské psychologii, pedagogice). Místo pedagogické psychologie v systému psychologických věd (pedagogická psychologie jako aplikovaná psychologická disciplína, pedagogická psychologie jako speciální psychologická disciplína, pedagogická psychologie jako hraniční věda). Systém pedagogické psychologie (obecné otázky pedagogické psychologie, speciální otázky pedagogické psychologie - psychologie výchovy, psychologie vyučování a vzdělávání, léčebná a speciální pedagogická psychologie).
  • 2. Metody pedagogické psychologie. Metody získávání údajů: pozorování, experimentální metody, rozhovor, dotazníky, ankety, psychologické testy, sociometrická metoda, analýza produktů činnosti, anamnéza. Metody zpracování údajů: kvantitativní, kvalitativní.
  • 3. Učení – pojem (učení v širším a v užším pojetí), funkce učení, fáze procesu učení, křivka učení, klasifikace druhů učení – učení podmiňováním, senzomotorické učení, verbální učení, pojmové učení, řešení problémů.
  • 4. Zákony učení: zákon motivace, zákon zpětné informace (důsledku), zákon opakování (cviku nebo frekvence), zákon transferu.
  • 5. Činitelé ovlivňující průběh a výsledky učení (činitelé související s učícím se jedincem, se situací, v níž učení probíhá, s učivem, s osobností učitele).
  • 6. Metody učení. Osvojování vědomostí, dovedností a návyků. Spojení názorného vnímání, abstraktního myšlení a praktické činnosti při učení. Rozložení učiva, uležení, přeučení (over-learning), doba vhodná k učení, učení nahlas a potichu, učení vcelku, po částech a kombinovanou metodou, individuální a skupinové učení, hypnopedie a sugestopedie, zvuková kulisa a její vliv na učení atd.
  • 7. Učební (studijní) styly – vymezení, typologie, diagnostika a ovlivňování studijního stylu. Předpoklady úspěšného studia. Studijní neúspěchy a jejich řešení.
  • 8. Tvořivost (kreativita) a její rozvíjení. Pojem tvořivosti, faktory tvořivosti, vývoj tvořivosti, etapy tvořivého procesu, úrovně tvořivosti, činitelé a podmínky záměrného rozvíjení tvořivého myšlení žáků, postavení tvořivého žáka v třídním kolektivu.
  • 9. Neprospěch učebních výkonů žáků – neprospívání v užším a v širším smyslu slova, příčiny neprospívání (podmíněné osobností žáka, osobností učitele, školou, rodinou žáka), psychologická charakteristika neprospívajících žáků – typicky a netypicky neprospívající žák, psychologické aspekty při odstraňování neprospěchu žáků.
  • 10. Psychologické aspekty zkoušení, hodnocení a klasifikace učebních výkonů žáků – funkce zkoušení a hodnocení, druhy zkoušek (ústní, písemné, praktické); předzkouškové a zkouškové stavy – tréma (příznaky, následky a redukce ze strany učitele a žáka, druhy).
  • 11. Psychologie osobnosti učitele – přístupy a metody ke zkoumání osobnosti učitele, požadavky na osobnost učitele, osobnost učitele z pohledu žáků, některé typologie učitelských osobností, vývoj a utváření osobnosti učitele, úskalí ve vývoji osobnosti učitele.
  • 12. Vztahy mezi učiteli a žáky a jejich utváření (složky zastoupené ve vztahu mezi učitelem a žákem, činitelé vztahu učitele k žákovi, některé typické druhy vztahů učitelů k žákům; činitelé vztahu žáka k učiteli).
  • 13. Specifika pedagogické komunikace.
  • 14. Psychologie výchovy a sebevýchovy – psychologické aspekty výchovy a jejích jednotlivých prostředků; požadavky; odměny a tresty; přesvědčování; působení slovní a mimoslovní, přímé a nepřímé; hraní rolí; působení modelů; způsoby (styly) výchovy; aktivnost osobnosti, koncepce já a sebevýchova.
  • 15. Psychologický rozbor výchovných obtíží (např. lhaní, podvody, neposlušnost, neukázněnost, záškoláctví, toulavost, krádeže, kouření, alkoholismus, zneužívání drog, sexuální přestupky, agresivita, šikana, sebevražedné úmysly /pokusy/ aj.).
  • 16. Převýchova. Změny osobnosti (dílčí a elementární; celkové a zásadní). Behaviorální techniky a humanistický přístup.
Literatura
  • Pedagogická encyklopedie. Edited by Tomáš Janík - Milada Rabušicová - Jan Průcha. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 935 s. ISBN 9788073675462. info
  • PRŮCHA, Jan, Eliška WALTEROVÁ a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 4. aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2008, 322 s. ISBN 9788073674168. info
  • VÁGNEROVÁ, Marie. Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2005, 430 s. ISBN 8024610744. info
  • FONTANA, David. Psychologie ve školní praxi. Translated by Karel Balcar. Vyd. 2. Praha: Portál, 2003, 383 s. ISBN 80-7178-626-8. info
  • KUSÁK, Pavel a Pavel DAŘÍLEK. Pedagogická psychologie. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001, 150 s. ISBN 8024402939. info
  • ČÁP, Jan a Jiří MAREŠ. Psychologie pro učitele. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 655 s. ISBN 807178463X. info
  • DAŘÍLEK, Pavel a Pavel KUSÁK. Pedagogická psychologie. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1998, 150 s. ISBN 8070677899. info
  • DAŘÍLEK, Pavel a Pavel KUSÁK. Pedagogická psychologie. 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1998, 234 s. ISBN 8070678372. info
  • ĎURIČ, Ladislav a Mária BRATSKÁ. Pedagogická psychológia : terminologický a výkladový slovník. Edited by Viliam S. Hotár - Jozef Pastier. 1. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1997, 463 s. ISBN 8008024984. info
  • Psychologie výchovy a vyučování. Edited by Jan Čáp. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova - Vydavatelství Karolinum, 1993, 413 s. ISBN 80-7066-534-3. info
  • ĎURIČ, Ladislav a Jozef ŠTEFANOVIČ. Psychológia pre učitel'ov. 2. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 1977, 592 s. info
Výukové metody
konzultace (6 hodin za semestr)
Metody hodnocení
zápočet (písemný test - obvykle 10 otázek hodnocených 15 body (tj. 5 otázek hodnocených 5 body a 5 otázek hodnocených 10 body), k úspěšnému zvládnutí je potřeba dosáhnout alespoň 10,5 bodů - tj. 70 %)
předpoklad k zápočtu: referát z nejnovější pedagogicko-psychologické literatury - téma dle vlastního výběru, rozsah min. 5 stran
Informace učitele
Další literatura bude doporučena na konzultacích k jednotlivým tematickým okruhům.
Další komentáře
Předmět je vyučován každoročně.
Výuka probíhá každý týden.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2006, jaro 2007, jaro 2008, jaro 2009, jaro 2010, jaro 2011, jaro 2013, jaro 2014, jaro 2015, jaro 2016, jaro 2017, jaro 2018, jaro 2019, jaro 2020.