DSBcB025 Římské umění

Filozofická fakulta
jaro 2017
Rozsah
2/0/0. 3 kr. Ukončení: z.
Vyučující
PhDr. Marie Pardyová, CSc. (přednášející)
Garance
doc. PhDr. Jarmila Bednaříková, CSc.
Ústav klasických studií – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Jitka Erlebachová
Dodavatelské pracoviště: Ústav klasických studií – Filozofická fakulta
Rozvrh
St 15:50–17:25 U32
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Mateřské obory/plány
Cíle předmětu
Cílem výuky předmětu je seznámit studenty se základními tendencemi a charakteristikami vývoje výtvarného umění a architektury v kulturním prostoru ovlivněném řecko-římskou civilizaci. Od počátků, vlastních specifik a postupné vnější inspirace po vrchol v době principátu a prosazování nalézání nových záměrů a forem v pozdní antice.
Osnova
  • 1. Charakter římské výtvarné kultury, její vymezení vůči řeckému a etruskému kulturnímu impaktu. V čem byl Řím důležitý a co znamenal pro přežití civilizačního vkladu řecké tvořivosti, v jakých oblastech výrazně posunul civilizační vývoj antického světa a jeho struktur. Význam římské kultury pro renesanci. Chronologie vývoje římské výtvarné kultury - nejvýznamnější etapy a jejich specifika.
  • 2. Raný Řím – utváření prvotní městské struktury a její rozvoj v době královské, vliv Etrusků v 6. století, raná doba republikánská a kontakty s Velkým Řeckem. Rozvoj města a postupná expanze jeho bezprostředního hospodářského zázemí. Doba rané a střední republiky, římská expanze na italském území, architektonický a technologický vzestup (komunikace a vodovody), urbanistika.
  • 3. Pozdní republika, expanze do helénistického světa, proliferace řecké kultury, její prorůstání do římského životního způsobu (luxuria) ruku v ruce s jejím pořímšťováním. Snahou o syntézu je začlenění dekorativních prvků řeckých slohů do římské architektury, do výzdoby chrámů, patricijských domů a příměstských vil. Nové technologie. Příliv umělců z Řecka, tzv. novoattická škola v Kampánii a Římě.
  • 4. Nástup principátu – Řím hegemonem Středomoří. Augustovská doba, její ideologie a odraz v dekorativním programu Augustova a Agrippova Říma. Beton, cihla a mramor ve stavebnictví. Umění jako nástroj propagandy, prolínání mytologie a současnosti v centru říše i provinciích. Vývoj obrazové typologie.
  • 5. Julsko-claudiovské období, vývoj ikonografie a výtvarných schémat římské reprezentace (topoi). Římské malířství. Veřejné stavby určené pro zábavu lidu. Římský dům soukromý a nájemný, Neronův Zlatý dům.
  • 6. Flaviovské období – urbanistika (Řím, Pompeje, Ostia). Flaviovský amfiteátr (Koloseum), císařské lázně, funkční a reprezentativní sídlo císaře na Palatinu.
  • 7. Traianovské období – syntéza římského klasicismu a jeho reprezentativní podoba (forum, vítězný sloup, ideový a dekorativní program jeho reliéfů.
  • 8. Hadrianova doba, vyrovnání mezi centrem a provinciemi ve správě, veřejném životě a kultuře. Řecky orientovaný klasicismus a koncepce výzdoby Hadrianovy vily v Tivoli. Barokní prvky v římské architektuře - kupolové stavby (Pantheon). Nové duchovní koncepce a odraz ve výtvarném výrazu.
  • 9. Umění v době Antoninovců a v rané době severovské dynastie – vrcholná fáze římské kultury a náznaky krize. Barokizace forem a hledání funkční výrazovosti. Sloup Marka Aurelia, sarkofágy.
  • 10. Umění 3. století – narůstající expresívnost, zvýraznění citovosti a niternosti na úkor vnější plastické formy, nové tendence portrétu. Klasicimus v polovině století. Sílící abstrakce a formalismus v době dominátu. První doklady křesťansky orientované výtvarné tvorby, její výpověď a formalismus.
  • 11. Pozdní antika a její důsledky ve 4. století – nástup recyklace, zjednodušení forem. Rozkvět křesťanské kultury, její specifika a postupné vrůstání do systému pozdního římského umění. Raněkřesťanská ikonografie a závislost na existujícím formalismu.
  • 12. Pozdní antika v 5. a 6. století. Doznívání sochařského projevu, přetrvávající význam mozaiek v tradiční podlahové výzdobě, expanze inkrustací mramorových a skleněných mozaiek na stěnách a klenbách interiérů. Vysvětlení pojmu pozdní antika a raná Byzanc, formální závěr kontinuity antického výtvarného vývoje. Pozdně antické umění – degradace výtvarné formy nebo hledání nového výrazu?
Literatura
    doporučená literatura
  • ANDREAE, Bernard. Praetorium speluncae : Tiberius und Ovid in Sperlonga. Mainz: Akademie der Wissenschaften und der Literatur, 1994, 240 s. ISBN 3515066438. info
  • ANDREAE, Bernard. Die römische Kunst : mit über 930 Illustrationen, davon ca. 180 Vierfarbigen auf Kunstdrucktafeln. Neubearb. und erw. Ausg. Freiburg: Herder, 1999, 640 s. ISBN 3451266814. info
  • BIANCHI BANDINELLI, Ranuccio. Die römische Kunst : von den Anfängen bis zum Ende der Antike. München: C.H. Beck, 1975, 318 s. ISBN 3406007341. info
  • FROVA, A. L`arte di Roma e del mondo romano. Torino, 1961. info
  • V. HEINTZE, H. Römische Kunst. Stuttgart, 1969. info
  • KÄHLER, H. Der römische Tempel. Berlin, 1970. info
  • KRAUS, Theodor a Bernard ANDREAE. Das Römische Weltreich. Berlin: Propyläen Verlag, 1990, 335 s. ISBN 354951026. info
  • MANSUELLI, Guido Achille. Roma e il mondo romano : da Traiano all'antichità tarda (I-III sec. d.C.). Torino: UTET, 1981, 427 s. ISBN 8802035741. info
  • PARDYOVÁ, Marie. Un portrait de Trajan remanié et réutilisé au IVe siècle. SPFFBU E. Brno: Univerzita J. E. Purkyně, 1983, roč. 28, č. 1, s. 229-240. info
  • PARDYOVÁ, Marie. A propos des portraits romains d'enfants et d'adolescents, leur identification et datation. In ANODOS. Studies of Ancient World. Symposium Mittelmeergebiet und Mitteleuropa in Kontakten und Konfrontationen seit den Bronzezeit bis zum Ausklang der Antike. Trnava, 2001. info
  • PARDYOVÁ, Marie. Protektivní prvky v antickém sochařství. In Ve službách archeologie VII. 1. vyd. Brno 2006: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2006, s. 449-464. ISBN 80-7275-066-6. info
  • PARDYOVÁ, Marie. Přehled vývoje řeckého a římského sochařství. 1. vyd. Brno: Vzdělávací a poradenské centrum MU, 2005, 27 s. Univerzita 3. věku. info
  • PARDYOVÁ, Marie. La représentation de bataille sur le sarcophage de Portonaccio et sa composition. In Eirene XLII. 1. vyd. Praha: AV ČR, 2006, s. 135-151. ISBN 80-86410-41-2. info
  • PARDYOVÁ, Marie. Římské portréty jako palimpsesty. Ve službách archeologie. Brno: Archeologický ústav SAV Nitra, 2008, roč. 2, č. 208, s. 257-264. ISSN 1802-5463. info
  • PARDYOVÁ, Marie. Le sarcophage de Portonaccio et la composition de son décor. SPFFBU N 9. Brno: Masarykova univerzita, 2004, roč. 9, 1., s. 55-76. ISSN 1211-6335. info
  • PARDYOVÁ, Marie. Změny sochařského konceptu a antické opravy sošných památek. In Ve službách archeologie VI. 1. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, 2005, s. 513-527, 13 s. ISBN 80-7275-060-7. info
  • PELIKÁN, Oldřich. Dějiny antického umění. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1971, 143 s. info
  • TURCAN, Robert. L'art romain. Paris: Flammarion, 2002, 299 s. ISBN 2080106872. info
  • ZANKER, Paul. Un'arte per l'impero : funzione e intenzione delle immagini nel mondo romano. Edited by Eugenio Polito. Milano: Electa, 2002, 235 s. ISBN 8843572660. info
  • ZANKER, Paul. Augustus und die Macht der Bilder. München: C.H. Beck, 1987, 368 stran. ISBN 3406320678. info
Výukové metody
Přednášky doprovázené obrazovou dokumentací. Interaktivní vstupy zaměřené na analýzu a pochopení konkrétních dokladů.
Metody hodnocení
Písemný test – 10 otázek.
Informace učitele
e-learningová podpora dostupná pro zapsané studenty pod kódem předmětu na elf.muni
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je vyučován každoročně.
Předmět je zařazen také v obdobích jaro 2019, jaro 2021.