FAV324 Film a filozofie

Filozofická fakulta
jaro 2018
Rozsah
2/0/0. bloková výuka - celková dotace odpovídá plnému semestru. 4 kr. Ukončení: zk.
Vyučující
PhDr. Andrea Slováková, Ph.D., MBA (přednášející)
Mgr. Tereza Hadravová, Ph.D. (přednášející), prof. PhDr. Jiří Voráč, Ph.D. (zástupce)
Garance
prof. PhDr. Jiří Voráč, Ph.D.
Ústav filmu a audiovizuální kultury – Filozofická fakulta
Kontaktní osoba: Patrycja Astrid Twardowska
Dodavatelské pracoviště: Ústav filmu a audiovizuální kultury – Filozofická fakulta
Rozvrh
Čt 5. 4. 14:10–17:25 U34, Čt 12. 4. 14:10–17:25 U34, Čt 19. 4. 14:10–17:25 U34, Čt 26. 4. 14:10–17:25 U34, Čt 3. 5. 14:10–17:25 U34, Čt 10. 5. 14:10–17:25 U34, Čt 17. 5. 14:10–17:25 U34
Omezení zápisu do předmětu
Předmět je nabízen i studentům mimo mateřské obory.
Předmět si smí zapsat nejvýše 80 stud.
Momentální stav registrace a zápisu: zapsáno: 0/80, pouze zareg.: 0/80, pouze zareg. s předností (mateřské obory): 0/80
Mateřské obory/plány
předmět má 8 mateřských oborů, zobrazit
Cíle předmětu
O „filmozofii“ či „kinematografické filozofii“ se dnes mluví jako o (relativně) novém trendu, který přitahuje pozornost britských a amerických, německých i francouzských filmových teoretiků a teoretiček. Současné popularizace spojení filmu a filozofie se orientují především na reflexi hraného filmu a spíše opomíjejí filozoficky zajímavější místa setkání těchto dvou rovin – filmy-eseje, avantgardní kinematografii, experiment či dokument.
Cílem kurzu bude představit jak základní rámec současné filmozofické debaty, tak několik významných podob filmo-filozofického rozhraní – konkrétních autorských i teoretických přístupů k filmové a audio-vizuální tvorbě. Studenti se začnou orientovat v jedné z aktuálně rozvíjených oblastí filmové teorie a zároveň získají pojmové nástroje a teoretické přístupy k porozumění té části kinematografie, jejímž cílem je s pomocí audiovizuálních prostředků rozvíjet abstraktní myšlení - filozofovat.
Výstupy z učení
Absolvent předmětu:
- Získá orientaci v problematice současné filmozofické debaty jako  jedné z aktuálně rozvíjených oblastí filmové teorie.
- Pozná klíčové autorské i teoretické koncepty.
- Osvojí si příslušné pojmové nástroje, postupy a argumenty.
- Bude umět napsat a obhájit filmozofický esej a zapojit se do seminární debaty.
Osnova
  • 1. Úvod. Může film proměnit filozofii? Může se proměnit ve filozofii? A může filozofie proměnit film? Jsou filmová a filozofická praxe rovnocennými partnery, existuje „místo“, na kterém se mohou skutečně setkat? V přednášce se seznámíme se současnou podobou diskuze o filmu a filozofii, především v kontextu analytické filozofické a filmově teoretické tradice – s argumenty a protiargumenty, ústředními pojmy a autory.
  • 2. Filozofická praxe. Dnes je běžné považovat za vlastní doménu filozofie vydanou monografii, případně studii v recenzovaném časopise. Je ovšem psaný text místem, kde je filozofie přirozeně „doma“? V přednášce budeme probírat různé formy filozofické skepse vůči (psanému) jazyku a seznámíme se s různými variantami odpovědi, kterou někteří filozofové a estetici na zmíněnou skepsi nabídli, když začali uvažovat o umění (resp. o nějakém konkrétním druhu umění) jako o pokračování či završení filozofie. Zaměříme se na kontinentální podobu filmozofie.
  • 3. Sergej Ejzenštejn – filozof kinematografie. Ejzenštejn vnímal své filmové a teoretické dílo jako komplementární – ve filmové tvorbě ověřoval své hypotézy; hypotézy tvořil v reflexi o svých filmech. Za „filozofa kinematografie“ jej lze považovat však především proto, že používal vyhraněně filmové prostředky ke konstrukci pojmů a argumentů. V přednášce se seznámíme nejen s Ejzenštejnovými vlastními filmovými i psanými úvahami a pojmem intelektuální montáže, ale i s tou částí anglosaské debaty o filozofii filmu, ve které hraje Ejzenštejnův film Deset dní, které otřásly světem úlohu hlavního příkladu.
  • 4. Sebereflexivita média. Přednáška se zaměří na filmy, které filozofují samy o sobě, respektive o „filmu“, respektive o „medialitě“. Analyzovány budou například koncepty: mocenský systém organizovaného vidění (Jean Baudrillard, Guy Debord), logistika vnímání, telepřítomnost, možnosti neviditelného ovládání na dálku Paula Virilia, temporality Fernanda Braudela. Současná found footage tvorba s tematikou zobrazování ukáže filmy, které skrze práci s jinými filmy kriticky analyzují a z filozofických pozic reflektují proces reprezentace a (re)mediace.
  • 5. Technologie a paměť. V přednášce budeme sledovat souvislost mezi filmem jakožto uměleckou formou a technologickým uchováváním či deformováním paměti. Na příkladu filmu Ister budou nastíněny možnosti, perspektivy a limity vztahu a případného dialogu filozofie a filmu, především v souvislosti s dějinami a lidskou časovostí. Porovnáme různé přístupy filmového portrétování holocaustu. 6. Osobní identita jako filozofický a filmový problém. Dle Timothy Corrigana je filmový portrét zvláštní formou filmového eseje, kterým rezonuje především téma identity. Práce se zaměří na to, jaké vazby mohou vzniknout mezi problémem identity a jejím zobrazováním.
  • V rámci kurzu se představí několik hostů.
  • V rámci kurzu se uskuteční ukázkové projekce filmů.
Literatura
    povinná literatura
  • Smith, Murray - Wartenberg, Thomas E. (eds., 2006): Thinking Through Cinema: Film as Philosophy. Wiley-Blackwell, ISBN: 978-1-4051-5411-6; část I:The very idea of film as philosophy.
  • Smith, Murray (2016): Film, Philosophy, and the Varieties of Artistic Value. In Thomson-Jones, Katherine (ed.): Current Controversies in Philosophy of Film, Routledge, ISBN 978-1-138-78951-7.
  • Wartenberg, T. E.: On the Possibility of Cinematic Philosophy, čes. in http://www.dokrevue.cz/clanky/o-moznosti-kinematograficke-filozofie; inTuck, G. - Carel, H. (eds., 2011): New Takes in Film-Philosophy. Palgrave Macmillan, ISBN: 978-023025029-1.
  • Cavell, Stanley (1978): What Becomes of Things on Film? Philosophy and Literature 2, 2, 249 – 257.
  • Corrigan, Timothy (2011): About Portraing Expression: The Essay Film as Inter-view. In týž: The Essay Film. OUP, ISBN: 978-0-19-978169-0, s. 79 – 103.
  • Hadravová, Tereza - Slováková, Andrea (2016): Portréty myšlení. Několik poznámek o různých setkáváních filmu a filozofie, online http://www.dokrevue.cz/clanky/portrety-mysleni
  • Knight, Deborah (2009): Personal Identity. In Livingston, Paisley – Plantinga, Carl (eds., 2009): The Routledge Companion to Philosophy and Film, Oxon – New York: Routledge, ISBN 978-0415493949, s. 611 – 619.
    doporučená literatura
  • časopis Film-Philosophy
  • Cavell, Stanley (1979): The World Viewed: Reflections on the Ontology of Film, Cambridge, MA: Harvard University Press, ISBN 978-0674961968.
  • Jarvie, Ian (1987): Philosophy of Film: Epistemology, Ontology, Aesthetic. Routledge, ISBN 978-0710210166.
  • Klevan, Andrew (2005): What Becomes of Thinking on Film? Stanley Cavell in coversation with Andrew Klevan. In Read, R. – Goodenough, J. (eds.): Film as Philosophy, Palgrave Macmillan, ISBN 978-1-4039-9795-1, s. 167 – 209.
  • Livingston, Paisley – Plantinga, Carl (eds., 2009): The Routledge Companion to Philosophy and Film, Oxon – New York: Routledge, ISBN 978-0415493949.
  • Sinnerbrink, Robert (2011): New Philosophies of Film: Thinking Images, Bloomsbury Academic, ISBN 978-1441153432.
  • Hadravová, Tereza (2016 – 2017): blog o filmu o filozofii, dok.revue.cz
Výukové metody
Přednášky, projekce, diskuse.
Metody hodnocení
1. Účast min. 70%.
2. Písemná část zkoušky: Písemná práce - esej v rozsahu 6-8 NS (1NS = 1800 znaků).
3. Ústní část zkoušky: rozprava nad písemnou prací.
4. Volitelná část zkoušky: referát (10 min.) v rámci přednášky ze zadané literatury; kdo přednese referát, může odevzdat písemnou práci v kratším rozsahu (4-6 NS).
Informace učitele
PhDr. Andrea Slováková, Ph.D., MBA (nar.1981) vystudovala Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde obhájila rigorózní práci, a Filmovou vědu na Filozofické fakultě UK, kde ukončila doktorandské studium. Studovala dokumentární tvorbu na FAMU a strategický management na Cambridge Business School. v letech 2003 - 2011 působila ve vedení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava, v posledních letech jako ředitelka pro publikační činnost. Nadále pro něj dramaturgicky připravuje sekci experimentálních dokumentů. V letech 2012 – 2015 působila jako ředitelka Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze. Publikuje texty o filmu v různých periodicích (například Cinepur, Kino Ikon, A2), byla šéfredaktorkou sborníku textů o dokumentu DO a editorsky vedla Dok.revue (příloha týdeníku Respekt). Je expertkou Státního fondu kinematografie a členkou odborné komise Audiovizuálneho fondu. Založila nakladatelství non-fikční literatury Nová beseda. Natočila například portrét matematika Petra Vopěnky (2006), film o mracích "Oblaka" (2007), esej o dohlížecích mechanizmech "Nadohled" (2011) a experimentální film „Oživení průmyslu“ (2016).

Tereza Hadravová, Ph.D. (nar. 1980) vystudovala estetiku a filozofii na FF UK, svou dizertační práci „Estetický soud z filozofické, psychologické a neurovědecké perspektivy“ obhájila v roce 2014. Během studií absolvovala několik zahraničních stáží, mj. na katedře filozofie na Simon Frasor University v kanadském Burnaby. Editorsky vedla Dok.revue (online a příloha týdeníku Respekt). Spolupracuje například s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů Ji.hlava, především jako autorka textů a editorka katalogu. Pracuje jako redaktorka časopisu Estetika: The Central European Journal of Aesthetics a na katedře estetiky (FF UK) vyučuje filmovou teorii. Ve své práci se zajímá o různá rozhraní filozofie a estetiky, mimo jiné o průniky filozofie a filmu a možnosti spolupráce mezi filozoficky a empiricky zaměřenými badateli a badatelkami v oblasti estetiky. Je autorkou knihy Co je nového v estetice (2016).
Další komentáře
Studijní materiály
Předmět je dovoleno ukončit i mimo zkouškové období.
  • Statistika zápisu (nejnovější)
  • Permalink: https://is.muni.cz/predmet/phil/jaro2018/FAV324